24.3.2012 - Soutěžní otázka č. 19 - Název těchto kamenů a jejich vznik?

Roku 1787 učinil profesor Karlovy univerzity doktor Josef Mayer zajímavý objev nedaleko Týna nad Vltavou. Během svého výzkumu objevil několik přírodních skel, které dostaly jméno podle řeky, v jejíž blízkosti byly první nálezy učiněny. Profesor přírodopisu se ale zpočátku domníval, že se nejspíš jedná o chryzolity sopečného původu. Jejich největším naleziště je na západ od Českých Budějovic. Tektity nalezené na Moravě se nazývají moravity, a to převážně ve střední oblasti toku řeky Jihlavy. Další méně významné lokality je možné objevit i v sousedním Rakousku. Přibližně 100 let po jejich objevení byly učiněny podobné objevy i na jiných lokalitách ve světě. Jedná se o vltavíny.

 

11.2.2012 - Soutěžní otázka č. 18 - Ve kterém státě se observatoř Paranal nachází?

Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je posledním přírůstkem do arsenálu přístrojů na observatoři ESO Paranal v Chile. Je umístěn v pozorovatelně těsně sousedící se čtveřicí dalekohledů VLT na plošině Cerro Paranal a využívá tedy stejně jako VLT unikátní atmosférické podmínky. VST je teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m vybavený kamerou OmegaCAM s rozlišením 268 megapixelů. Byl navržen pro rychlou přehlídku oblohy s vysokým rozlišením, a to ve viditelné oblasti světla. VST svou činností doplní infračervenou přehlídku prováděnou dalekohledem ESO/VISTA.

 

31.12.2011 - Soutěžní otázka č. 17 - Jak si říkali členové rytířského řádu založeného na přelomu prvního tisíciletí po Kristu?

Tento řád střežil svatou relikvii a ukryl obrovský poklad, jež prý doposud nebyl nalezen. Řád templářů byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, obecně se používá termín rytíři templu, templářští rytíři či jen templáři. Řád byl pravděpodobně založen roku 1120 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země (1096-1099). Zrušen byl v roce 1312 a již nebyl nikdy obnoven. Původním úkolem řádu bylo zajistit bezpečnost pro zástupy poutníků z Evropy, putující z přístavu Jaffa do Jeruzaléma po jeho obsazení. Řád natolik zesílil, že se začal účastnit bitev, čímž se jeho původní poslání změnilo na ochranu celého nově založeného Jeruzalémského království proti nepřátelským muslimským sousedům. Znakem řádu byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže. Ve výzbroji měli většinou meč a štít. 

 

26.11.2011 - Soutěžní otázka č. 16 - Uhodnete co je na obrázku?

Jedná se o několikrát zvětšený objekt a je součástí živé organické hmoty z tohoto světa, které se každý z vás denně dotýká. (Jedná se o lidský vlas)

6.8.2011 - Soutěžní otázka č. 13 - Jak se jmenuje tento dravý pták a který stát jej má ve znaku?

Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus) je velký dravý pták žijící v Severní Americe. Vyskytuje se většinou poblíž velkých otevřených vod s bohatými zásobami potravy a starými stromy na hnízdění. Má dva poddruhy, jižní H. l. leucocephalus a severní H. l. washingtoniensis, jejichž areály jsou vymezeny zhruba rovnoběžkou 38° severní šířky. Dospělý jedinec má hnědé peří na těle a bílé na hlavě a ocasu. Ocas nemá příliš dlouhý a jeho tvar poněkud připomíná trojúhelník. Samci i samice jsou zbarveni stejně. V přírodě se dožívá průměrně dvaceti let, ti nejstarší mohou žít až třicet let a v zajetí ještě déle.

2.7.2011 - Soutěžní otázka č. 12 - Jak se jmenuje tato kresba a kdo je jejím autorem?

Vitruvian, postava v kruhu. Leonardo da Vinci ji pojmenoval po římském architektovi Vitriviusovi, který míry odvozoval z rozměrů těla (např. 4 dlaně jsou 1 stopa, 24 dlaní tj. 6 stop je rovno výšce muže a také rozpětí paží je rovno výšce muže...). Tento zlatý řez je jakýsi  ideál, či průměr lidských proporcí. Pupek, střed opsané kružnice, dělí délku těla. Vzájemný poměr všeho kolem nás, zlatý řez, najdeme nejenom v číslech a rozměrech, ale také ve zvucích,  krajinách, časech a místech a vůbec v každé formě energie.

29.5.2011 - Soutěžní otázka č. 11 - Jak se jmenuje tento typ oblaku?

Mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží. Alespoň část jeho vrcholu je obvykle hladká nebo vláknitá či žebrovitá a téměř vždy zploštělá. Tato část se část rozšiřuje do podoby kovadliny nebo širokého chocholu. Pod základnou oblaku, obvykle velmi tmavou, se často vyskytují nízké roztrhané oblaky, které mohou, ale nemusí s tímto oblakem souviset, a dále srážky. Cumulonimbus se skládají jednak z vodních kapiček, jednak, zejména v horních částech, z ledových krystalů. Obsahují však také velké dešťové kapky a často i sněhové vločky, sněhové krupky, zmrzlý déšť nebo krupky či kroupy. Vodní kapičky a dešťové kapky mohou být silně přechlazené. Horizontální i vertikální rozměry oblaku jsou tak velké, že charakteristický tvar oblaku jako celku lze spatřit jen na značnou vzdálenost. V počátečním stádiu se cumulonimbus vyvíjí z cumulu, na jeho vrcholu se objevují zaoblené výběžky a jejich horní části začínají ztrácet své ostré obrysy. Pak dochází k úplné proměně celé horní části, která se změní ve vláknitou nebo žebrovitou oblačnou masu a často nabývá podoby kovadliny. Při velmi nízkých teplotách se může vláknitá struktura rozšířit na celý oblak. Tento typ oblaku se mohou vyskytovat buď osamoceně nebo v souvislé řadě, která pak vyhlíží jako mohutná zeď.

24.4.2011 - Soutěžní otázka č. 10 - Ve kterém roce byla otevřena Eiffelova věž?

Eiffelova věž je v současnosti nejznámější pařížská dominanta. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930, kdy byl dostavěn Chrysler Building, byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi. Eiffelova věž byla postavena u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v roce 1889 v Paříži konala, a měla zde původně stát jen 20 let. Ovšem kvůli svému významu coby meteorologická stanice a později i televizní a rozhlasový vysílač byla zachována. V současnosti je věž významným turistickým cílem, na nějž jsou Pařížané hrdí a který ročně navštíví 6,5 milionů lidí z celého světa. Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 metrů, druhá ve výšce 115 metrů a třetí ve výšce 276 metrů. Třemi nohami věže jezdí lanovky do prvního a druhého patra, ve čtvrté noze jsou schodiště pro pěší. Z druhého patra pak vedou výtahy do třetího patra. Při optimální viditelnosti lze z vrcholu dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů. Na tomto projektu pracovalo 50 inženýrů, aby vypracovalo 5300 výkresů. Věž se skládá z 18 038 ocelových kusů, které jsou spojeny pomocí dvou a půl milionů nýtů. Práce začaly v roce 28. ledna 1887 a byla dokončena těsně před zahájením výstavy v březnu 1889. Stavba věže se původně předpokládala na 14 měsíců, nakonec se však skoro zdvojnásobila na 26 měsíců a její cena prodražila o 1.5 milionu franků. Počet pracovníků nepřesáhnul 250, protože většina dílů byla vytvořena a spojena v továrnách v Levallois-Perret. Přímo na stavbě tak bylo namontováno asi jen 1 000 000 nýtů, zbylý 1 500 000 byl využit na spojení konstrukce v továrně.Věž byla předlohou mnoha imitací, například i pro Petřínskou rozhlednu.

20.3.2011 - Soutěžní otázka č. 9 - Jak se jmenuje nejvyšší strom světa?

Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens D. Don) je stálezelený jehličnatý strom s úzce kuželovitou korunou dosahující výšky až 116 m a stáří až 2200 let. Výška některých stromů poražených v 19. století byla odhadnuta na 144 m. Nejvyšším žijícím stromem na světě je právě sekvoj vždyzelená s výškou 115,5 m a jménem Hyperion. Výskyt sekvojí je omezen na Spojené státy americké – jižní Oregon a Kalifornii. Již v roce 1890 byl na západních svazích Sierry Nevady, kde se v nadmořské výšce 1600 až 2300 m n. m. nacházejí hlavní porosty, vyhlášen národní park. Červeně rezavě hnědá barva mladých výhonků dala název obecnému označení sekvojí – redwood ("červené dřevo") – i Národnímu parku Redwood. Sekvoj je národním stromem Kalifornie.

13.2.2011 - Soutěžní otázka č. 8 - Jak se jmenuje toto vyhynulé zvíře?

Vakovlk tasmánský je považován za zvíře poměrně nedávno vyhynulé. Poslední dokumentovaný exemplář tohoto druhu pošel v Hobartské Zoo v roce 1936 a byl federální vládou oficiálně prohlášen za vymřelý druh v roce 1986. Tato psa připomínající šelma s černými příčnými pruhy na zádech, kdysi žila i na Nové Guinei a po celé Austrálii, ale pro svou zálibu v napadání dobytka byla farmáři nakonec úspěšně vyhubena. V poslední době se v australském tisku psalo o několika náhodných pozorování tohoto tvora včetně velice důvěryhodného pozorování správcem národního parku. V kohoutku měřil až jeden metr. Byl to plachý noční živočich. Zřídka kdy se z ulovené kořisti nažral víc než jednou, zbytek zanechával mrchožroutům. Přírodovědci ho popsali poměrně pozdě, teprve v roce 1808. Už půl století poté ale biolog John Gould napsal: "Jestliže bude tento poměrně malý ostrov plně osídlen a křížem krážem ho protnou silnice, pak počet těchto podivuhodných zvířat bude rychle klesat. Prostě je to vyhubí a vakovlk se bude popisovat jen jako vymřelé zvíře.".
O další půlstoletí se tato jeho nešťastná vize potvrdila. Stalo se to především přičiněním chovatelů ovcí, kteří vyhlásili vakovlky za své úhlavní nepřátele, ačkoli nikdy nenapadali člověka a nikdy jich nebylo dost na to, aby mohli napáchat velké škody na ovcích. Vláda pod tlakem farmářů dokonce vyplácela za každé ulovené zvíře jednu libru odměny. Během prvního desetiletí dvacátého století bylo těchto odměn vyplaceno asi dva tisíce, zabito bylo ale několikrát tolik zvířat. Vakovlci se stali chráněným zvířetem až tehdy, když už žádní nežili, v roce 1938. Nejlépe vybavenou expedici pátrající po vakovlkovi vedl v šedesátých letech přemožitel Mont Everestu Edmund Hillary. Nejen, že vakovlka nechytil, ale žádného ani nezahlédl. V posledních letech se ale tu a tam vyskytne zpráva o nalezení otisků tlap připisovaných vakovlkům nebo chumáčků srsti, které by mohly pocházet z jeho kožichu. Nejnadějnější stopou se zdají poměrně čerstvé ostatky ovcí. Lebky některých, napůl sežraných ovcí totiž vykazují stopy, které sotva mohli způsobit psi, zato ale plně odpovídají zubům vakovlka. Ten se totiž vrhal na kořist zezadu a svými neobyčejně silnými zuby ve spodní čelisti dokázal zvířeti prokousnout lebku, takže se otvory podobají průstřelu. Naděje, že toto mimořádně zajímavé zvíře ještě někdy uvidíme, tedy stále žije.

9.1.2011 - Soutěžní otázka č. 7 - Jak se jmenuje tento zámek?

Zámek Hluboká (německy Frauenberg) leží na návrší nad Vltavou asi 15 km severně od Českých Budějovic. Na místě raně gotické tvrze z druhé poloviny 13. století dnes stojí gotický hrad, jejž vybudoval koncem 15. století Vilém z Pernštejna. Majitelem hradu se později stal král Ferdinand I. Habsburský, který jej prodal roku 1562. Tak přešla Hluboká do majetku pánů z Jindřichova Hradce, kteří jej přestavili na renesanční zámek. O století později zakoupil panství Jan Adolf I. z rodu Schwarzenberků, zakladatel jihočeské větve rodu, která zde sídlila po téměř tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek počátkem 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele P. I. Bayera a jeho následovníka A. E. Martinelliho. Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II. Hlubokou od základu strhnout a vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením D. Deworetzkého. Zámek je obklopen anglickým parkem se sochařskou výzdobou.

6.11.2010 - Soutěžní otázka č. 6 - Jak se jmenuje tato kamenná stavba?

Stonehenge je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii. První fáze stavby počala okolo roku 1900 př. n. l. Byl vystavěn kruh s průměrem 100 m z vnější strany tvořený příkopem a z vnitřní strany valem. Druhá fáze nastala roku 1750 př. n. l., kdy byly vystavěny dva kruhy vztyčených kamenů uprostřed kruhu příkopu. Kameny vnějšího kruhu byly necelých pět metrů vysoké a téměř dva metry silné. Na těchto kamenech ležela souvislá řada kamenů vodorovných, které byly na těch vertikálních uchycené pomocí výstupků na vrcholu. Mnoho z nich však spadlo dolů. Kameny vnitřního kruhu byly podstatně menší, jen 2m vysoké. Třetí a poslední fáze počala okolo roku 1650 př. n. l. Celý komplex byl dokončen okolo roku 1400 př. n. l.

11.9.2010 - Soutěžní otázka č. 5 - Jak je hluboká propast Macocha?

Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Nalezneme zde všechny krasové útvary. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Propast Macocha se nachází v severní části území a je hluboká 138,4 metrů.

19.7.2010 - Soutěžní otázka č. 4 - Jak se jmenuje největší město ČLR?

Shanghai je téměř s 16 000 000 obyvateli (2005) nejlidnatější město Číny a významné hospodářské centrum této země. Rozkládá se při ústí řeky Jang-c'-ťiang do Východočínského moře, podél řeky Chuang-pchu, která má v těchto místech šířku kolem 400 m. Terén v centru města je velmi plochý, průměrná nadmořská výška činí 4 m. Od roku 2004 vystřídalo s ročním obratem nákladu 380 milionů tun Rotterdam na pozici největšího přístavu světa. Město náleží mezi čtveřici měst se zvláštním statutem, která jsou v rámci ČLR postavena na roveň provinciím. V letošním roce město hostí světovou výstavu Expo.

5.6.2010 - Soutěžní otázka č. 3 - Jak je vysoká Cheopsova pyramida?

V Gize, dnes předměstí Káhiry, leží na okraji Lybijské pouště světoznámé pyramidy, které lákají svou mohutností. Největší z nich je Cheopsova (Chufuova) pyramida, která byla vybudována jako hrobka panovníka 4. dynastie Chufua v oblasti někdejšího egyptského hlavního města Mennoferu nejspíše podle projektu vezíra Hemiuna. Jedná se o největší známou kamennou stavbu vybudovanou v období starověku, první a současně jediný do dnešní doby zachovaný z klasických divů světa. Dnes je pokládána za nejcharakterističtější symbol staroegyptské civilizace. Pyramida má v současnosti rozměr základny 230,38 × 230,38 m (což odpovídá ploše dvaceti fotbalových hřišť), její současná výška je 137,5 m, i když původně byla ještě o 2 m na každé straně delší a o 9 m vyšší. Sklon pyramidy je asi 51°50´. Na celou stavbu bylo použito přibližně 2 milionů kusů kamenných bloků jejichž celková hmotnost je cca 5 000 000 tun.

25.4.2010 - Soutěžní otázka č. 2 - Na hranici kterých států leží Matterhorn?

Nejoblíbenější evropská hora se jmenujte Matterhorn. Tento evropský vrchol dosahuje výšky 4 478 m n. m.  Matterhorn se nachází na hranici dvou států a to Švýcarska a Itálie. V minulosti byl Matterhorn považován za nedostupnou alpskou čtyřtisícovku. O první výstup se pokusil v roce 1857 Jean Antoine Carrel. O několik let později se o výstup pokoušeli další horolezci.  První horolezci dosáhli vrcholu Matterhornu 14. června 1865. Při sestupu postihlo tuto horolezeckou skupinu neštěstí a ze sedmi horolezců přežili jen tři. Výstup na Matterhorn je určen jen pro vysokohorsky zkušené turisty. Matterhorn je hora, která mnoha lidem imponuje, je velice fotogenická. Není určena jen zkušeným horolezcům a lyžařům, ale potěší oko každého cestovatele, který si pohled na tuto horu i výhled z této hory uchová po celý život ve svém srdci.

27.3.2010 - Soutěžní otázka č. 1 - Jak jsou vysoké Niagarské vodopády?

Niagarské vodopády tvoří přírodní hranici mezi státy USA (NY) a Kanadou (Ontario). Vše začalo v poslední době ledové, před 2000 lety našeho letopočtu, v době kdy Niagarský ledovec ustupoval Wisconsinskému ledovci a voda, vytvořena z Velkých jezer, stékala dolů. Ovšem v tuto dobu bychom Niagarské vodopády těžko nalezly na místě, kde je známe dnes. Musíme je posunout o celé 2 km níže po proudu řeky. Svou silou Niagara omývala břehy, a tím i každým rokem brala v průměru 1 m z podloží skal. V současné době se proces zpomalil asi na 4 cm ročně. Ve skutečnosti jsou to vodopády dva – na kanadské straně je to tzv. Horseshoe Falls (název získal z tvaru podobajícího se podkově) a na americké straně tzv. American Falls. Šířka vodopádu je 1,2 km a jejich výška činí až 53 metrů.