Neničím věci
Lidstvo je na této planetě jen na krátké
návštěvě. Přesto od nepaměti surově ničí vše, co tu příroda za miliony
let vytvořila. Pod záminkou pokroku jí uštědřujete kruté rány. Zemi se
nelíbí výbuchy atomových bomb, plundrování deštných pralesů, ani
výstavba nových dálnic, po kterých sem a tam rachotí smrdutá monstra.
Příroda se brání. Snaží se zahladit po lidských produktech stopy. Vy
lidé tomu říkáte živelné katastrofy. Likviduje vaše výtvory
zemětřesením, povodněmi či požáry. Někdy si je ale úmyslně ničí člověk
sám. Znovuobnovení poničených staveb a věcí stojí vaši civilizaci hodně
úsilí a platíte za to všichni velkou daň.
Kdybyste například nevedli mezi sebou války a nevydávali tolik
prostředků na zbrojení a jaderné pokusy, ale raději jimi podpořili vědu
a její výzkumy, byly by Vaše technologie již na tak vysoké úrovni, že by
se mohly rovnat Garlenským. Zničení každé věci je krok zpět.
Ty, kdo čteš tato řádky, jsi
„myslím“ inteligentní tvor a uvědomuješ si,
doufám, jak by ses měl chovat k výtvorům přírody, ale i k věcem, jež
člověk vytvořil pro Dobro.
K věcem vytvořených přírodou, ale i
člověkem, se vždy chovám:
a) tak, jak chci já
----------------------------------------------------------------------
0 bodů
b) tak, abych svým
chováním byl ve všech ohledech k užitku
-------------
100
bodů
|