aktuální informace z vesmíru

informace jsou převzaty (nejen) ze stránek České astronomické společnosti

Zde si můžete přečíst aktuality z roku: 2016

Zajímavosti z astronomie naleznete také v tomto audio a video archivu. 

Zajímavosti ze světa exoplanet si můžete přečíst v časopise GLIESE.

Zajímavosti z vědy a techniky si můžete přečíst zde.

Týdenní zpravodajství z kosmonautiky a astronomie naleznete zde.

 

19.10.2017 - Astronomové vyřešili záhadu vzniku supermasivních černých děr

 

Mezinárodní tým astronomů provedl na superpočítači úspěšné simulace ke znázornění procesu vzniku velmi hmotných černých děr ze supersonických proudů plynu zbylých po Velkém třesku. Studie byla publikována v časopise Science. Vedoucím výzkumného týmu byl Shingo Hirano z University of Texas, Austin's Department of Astronomy. „To je významný postup vpřed. Původ monstrózních černých děr zůstával dlouhou dobu záhadou a teprve nyní jsme se přiblížili k jejímu vyřešení,“ říká Shingo Hirano. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.10.2017 - Kolik váží Mléčná dráha?

 

Po staletí astronomové hleděli za hranice Sluneční soustavy, aby se dozvěděli více o stavbě a struktuře naší Galaxie (Mléčné dráhy). Zatím je stále ještě mnoho věcí, které nedokážeme zjistit, jako je například její přesná hmotnost. Určení celkové hmotnosti je velmi důležité k pochopení vzniku našeho hvězdného ostrova, ale i vývoje celého vesmíru. Proto astronomové zkoušejí změřit skutečnou hmotnost Galaxie různými způsoby. Celý článek naleznete zde.

13.10.2013 - Nová analýza supernov zpochybňuje existenci temné energie

 

Co si počít s přízrakem temné energie? Možná existuje a možná taky ne. Zrychlování rozpínání vesmíru je možná jenom iluze. Budou Perlmutter, Schmidt a Riess vracet Nobelovu? Více se dozvíte z tohoto článku.

13.10.2017 - Vědci analyzovali složení nedávno objevené hvězdokupy

 

Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy. Celý článek naleznete zde.

11.10.2017 - HST pozoroval nejvzdálenější aktivní kometu

 

Hubbleův kosmický dalekohled HST vyfotografoval nejvzdálenější aktivní kometu, jakou se doposud podařilo spatřit. V té době byla v ohromné vzdálenosti 2,4 miliardy kilometrů od Slunce, tj. daleko za drahou planety Saturn. Nepatrně zahřívaná vzdáleným Sluncem již začala vytvářet neostrý oblak prachu o průměru 130 000 kilometrů – tzv. komu – obklopující malé pevné jádro zmrzlých plynů a prachu. Tato pozorování představují nejčasnější dosud pozorované známky aktivity komety přilétající poprvé do centra naší planetární soustavy. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.10.2017 - 41. vesmírný týden (9.10. - 15.10.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 9. 10. do 15. 10. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. V minulém týdnu došlo poprvé v historii letů rakety Atlas V i ke třetímu odkladu startu. SpaceX počítá se dvěma starty rakety Falcon 9. Americká administrativa deklarovala oficiálně větší podporu vedoucí pozice USA na poli obrany i výzkumu vesmíru a především plány na návrat na Měsíc. Na Mezinárodní vesmírné stanici proběhl první ze série výstupů do volného kosmu věnovaný robotické paži. Celý článek naleznete zde.

26.9.2017 - 39. vesmírný týden (25.9. - 1.10.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 25. 9. do 1. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Během noci je vidět Neptun a Uran. Ráno se objevuje jasná Venuše a slabý Mars. Merkur mizí za Slunce. Aktivita Slunce může být vyšší, vrací se stará oblast se skvrnami. Kolem Země proletěla sonda OSIRIS-REx. Očekáváme několik startů raket. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.9.2017 - Stárnoucí hvězda vyfoukla kouřovou bublinu

 

Astronomové využili schopnosti radioteleskopu ALMA a pořídili překrásný záběr bubliny odvrženého materiálu, která obklopuje exotickou červenou hvězdu U Antliae. Tato pozorování vědcům pomohou lépe pochopit, jak se hvězdy vyvíjejí v pozdních stadiích svého života. Celý článek naleznete zde.

25.9.2017 - Původ komety 67P je starší, než se očekávalo

 

Ačkoliv je mise sondy Rosetta a modulu Philae na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko a kolem ní již dávno minulostí, vědci i nadále analyzují data, která byla touto misí nasbírána. Nyní došli k zajímavému zjištění týkajícího se původu komety. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.9.2017 - Planetka se roztrhla na dva kusy

 

Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature. Celý článek naleznete zde.

20.9.2017 - První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

 

Pražskou prodejnu jablonecké České mincovny dnes navštívili zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, která 4. října 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik 1 započala vesmírný program a odstartovala významnou kosmickou éru lidstva. K této příležitosti Česká mincovna vydává stříbrnou jednouncovou minci, která se stává již čtvrtou v pořadí ve sběratelské minisérii z cyklu Století létání. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.9.2017 - Navštivte 49.konferenci o proměnných hvězdách

 

Konference je tradiční akcí pořádanou Sekcí proměnných hvězd a exoplanet ČAS, v letošním roce ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. 49. konference o výzkumu proměnných hvězd se uskuteční od pátku 3. do neděle 5. listopadu 2017 v Brně. Cílem konference je vytvářet vazby mezi profesionálními astronomy a astronomy amatéry na poli proměnných hvězd a exoplanet. Jsou zváni všichni zájemci! Celý článek naleznete zde.

19.9.2017 - Pekelný svět s titanovou oblohou

 

Astronomům využívajícím dalekohled ESO/VLT se poprvé podařilo detekovat molekuly oxidu titanatého v atmosféře extrasolární planety. Objev u exoplanety WASP-19b, která je typu horký Jupiter, učinili vědci s pomocí výkonného zařízení FORS2. Přináší unikátní informace o chemickém složení, teplotě a tlaku v atmosféře tohoto neobvyklého a velmi horkého světa. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.9.2017 - 38. vesmírný týden (18.9. - 24.9.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx. Celý článek naleznete zde.

11.9.2017 - Splašený bílý trpaslík je přeživším vzácné supernovy

 

Bílý trpaslík LP 40-365, který se řítí Mléčnou dráhou, by mohl být pozůstatkem astronomicky nedávné exploze supernovy typu Iax.  Více se dozvíte z tohoto článku.

11.9.2017 - 37. vesmírný týden (11.9. 17.9.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 11. 9. do 17. 9. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše a vylézá nám už i Merkur a Mars. Aktivita Slunce byla neobvykle vysoká a se zapadnutím skvrn se snížila. U Saturnu skončí mise Cassini. K ISS by se měla vydat další tříčlenná posádka. Floridu ohrožuje hurikán, odložil se i start z Kalifornie. Celý článek naleznete zde.

8.9.2017 - HST vyfotografoval dvojici unikátních galaxií

 

Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vznikají při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé. Více se dozvíte zde.

17.8.2017 - Vesmírná čerpací stanice pro satelity se stává skutečností

 

Satelity jsou konstruovány tak, aby přežily ve vesmíru zhruba patnáct let. Jedním z ovlivňujících faktorů délky života je stav paliva. Možnost opětovného doplnění paliva satelitům obíhajícím na oběžné dráze je řešení, jak prodloužit jejich životnost a současně zvýšit jejich ekonomickou návratnost a schopnost přežití. Zároveň tato inovace pomůže zlepšit podmínky v kosmickém prostoru. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.8.2017 - Nalezneme nadobra pastýřské planety?

 

Michaela Kraus z ASU byla hlavní autorkou studie detailně analyzující B[e] hvězdu LHA 120-S73 z Velkého Magellanova mračna. V práci autoři ukazují, že disk kolem této hvězdy je zřejmě velmi strukturovaný a dost možná připomíná prstence obřích planet. Autoři dále naznačují, že se v „mezerách“ v disku možná vyskytují „pastýřské“ planety. Celý článek naleznete zde.

16.8.2017 - Nejbližší planetární systém

 

Astudillo-Defru z Ženevské univerzity a jeho kolegové objevili zřejmě nejbližší multiplanetární systém. Okolo červeného trpaslíka YZ Cet obíhají tři planety o hmotnosti Země. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.8.2017 - Astronomická expedice Úpice 2017

 

Astronomie patří k jednomu z nejrychleji se rozvíjejících vědních oborům. Optické pozorování nahradily obří moderní observatoře, družice či vesmírné sondy. Zpracování získaných dat už se neděje na papíře, ale mají je na starosti výkonné superpočítače. Zdá se, že z celé astronomie se vytratila poetika pozorování krásného nočního nebe posetého hvězdami. Není to však úplně pravda. Celý článek naleznete zde.

14.8.2017 - V Mléčné dráze je až 100 miliónů černých děr

 

V naší Galaxii je 100 až 400 miliard hvězd. A podle nového výzkum na pár tisíc hvězd připadá jedna černá díra. Mléčná dráha je plná tichých monster hvězdné velikosti. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.8.2017 - 33. vesmírný týden (14.8. - 20.8.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest. Celý článek naleznete zde.

12.8.2017 - Nový cíl pro sondu New Horizons je možná dvojplanetkou

 

Vědci z projektu New Horizons přemýšlejí o odpovědi na otázku, jak se vypořádat s novými daty shromážděnými o vzdáleném objektu Kuiperova pásu 2014 MU69, kolem nějž prolétne sonda NASA 1. 1. 2019. Při tomto průletu bude zkoumán nejvzdálenější objekt v historii kosmického výzkumu, který se nachází ve vzdálenosti přibližně 1,6 miliardy kilometrů za Plutem. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.8.2017 - Výkonné zařízení adaptivní optiky uvedeno do provozu

 

Yepun (UT4), jeden z hlavních dalekohledů VLT, se proměnil v plně adaptivní teleskop. Po více než dekádě plánování, stavby a testování bylo na přístroji MUSE uvedeno do provozu nové zařízení adaptivní optiky (AOF) a vytvořilo neuvěřitelné ostré obrazy planetárních mlhovin a galaxií. Spojením AOF a MUSE vznikl jeden z nejmodernějších a nejvýkonnějších systémů, který kdy byl pro pozemní astronomii postaven. Celý článek naleznete zde.

10.8.2017 - NASA využije průlet asteroidu 2012 TC4 k testu planetární obrany Země

 

V říjnu se k Zemi přiblíží asteroid ze skupiny Apollo. Vědci z institucí po celém světě si zahrají na ohrožení planety a budou asteroid pozorovat, jako kdyby byl na kolizním kurzu se Zemí. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.8.2017 - Budou na Měsíci fungovat robotičtí těžaři už v roce 2020?

 

Společnost Moon Express chce už letos poslat na Měsíc soukromý modul Lunar Scout. A když půjde vše podle plánu, tak tam v roce 2020 začnou komerčně těžit suroviny. Celý článek naleznete zde.

9.8.2017 - Příběh tří hvězdných měst

 

Díky novým pozorováním, která pořídil dalekohled VST, se astronomům podařilo odhalit tři různé populace mladých stálic tvořících hvězdokupu v nitru Velké mlhoviny v souhvězdí Orion. Nečekaný výsledek přináší nový pohled na chápání procesu vzniku hvězdokup. Naznačuje totiž, že ke vzniku hvězd mohlo docházet v explozivních etapách, přičemž každá epizoda se odehrála mnohem rychleji, než se dříve myslelo. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.8.2017 - Mimořádně intenzivní tvorba hvězd v oblasti Westerhout 43

   

Skrytá před naším pohledem je oblast intenzivní tvorby hvězd s názvem Westerhout 43, která byla odhalena v plné nádheře na snímku v oboru dalekého infračerveného záření pořízeném Herschelovou kosmickou observatoří, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Toto rozsáhlé mračno plynů a prachu, kde se rodí velké množství velmi hmotných hvězd a které je vzdáleno téměř 20 000 světelných roků, se nachází v souhvězdí Orla. Celý článek naleznete zde.

8.8.2017 - Nová jasná kometa je velkým příslibem podzimu

 

Dne 19. července 2017 byla systémem All-Sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN) nalezena nová kometa s velmi zajímavou jasností 15,3 mag. Po několika dnech byla kometa označena jako C/2017 O1, zatím bez nějakého dalšího přívlastku, a to z politických důvodů. Ty však nebudeme příliš rozvádět, raději se zaměříme na pro nás důležitější zprávu. Tou je skutečnost, že výpočty dráhy komety pro nás dopadly mimořádně příznivě a v letošním co do komet už tak velice úspěšném roce se můžeme těšit na ještě jeden jasný přírůstek. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.8.2017 - 32. vesmírný týden (7.8. - 13.8.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 7.8. do 13. 8. 2017. Měsíc bude v úplňku v pondělí a nastane jeho částečné zatmění. Nad ránem ruší pohled na maximum Perseid. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku přibližně nad jihem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje jasná Venuše. Aktivita Slunce se nezvýšila, protože skvrny v aktivní oblasti, kterou jsme očekávali, už pomalu mizí. Večerní přelety ISS v těchto dnech končí. Curiosity je na Marsu 5 let. Raketa Vega úspěšně odstartovala. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na částečné zatmění Měsíce, zákryt hvězdy planetkou a samozřejmě i Perseidy. Celý článek naleznete zde.

25.7.2017 - 30. vesmírný týden (24.7. - 30.7.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.7.2017 - Chilská MASCARA otevírá oči

 

Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA (Multi-site All-Sky CAmeRA) pro detekci extrasolárních planet. Zařízení bude pátrat po exoplanetách, které z našeho pohledu přecházejí přes disk své jasné mateřské hvězdy. Na základě získaných pozorování by měl vzniknout katalog cílů vhodných pro další výzkum. Celý článek naleznete zde.

22.7.2017 - Astronomové objevili dvojici potulných planet

 

Objev objektu s označením 2MASS J11193254–1137466 byl oznámen v minulém roce jako těleso planetární hmotnosti nacházející se ve hvězdné asociaci TW Hydrae, což je seskupení asi 30 mladých hvězd. Objekt 2MASS J11193254–1137466 leží ve vzdálenosti zhruba 160 světelných roků od Země, avšak jeho pohyb naznačuje, že existuje 80% pravděpodobnost, že je součástí tohoto seskupení mladých hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.7.2017 - Solar Orbiter

 

Představujeme velmi úspěšný podíl Akademie věd České republiky na realizaci vědeckých přístrojů pro velký projekt Evropské kosmické agentury (ESA) – sondu Solar Orbiter, která v roce 2019 zamíří ke Slunci a jejíž mise bude znamenat zásadní posun ve výzkumu naší nejbližší hvězdy. Celý článek naleznete zde.

19.7.2017 - Nedávná sopečná činnost na Marsu

 

Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti Evropy. Existence Tharsis, společně s několika menšími sopečnými centry, dokládá, že sopečná činnost byla na Marsu dříve široce rozšířena. Další rozsáhlý geologický útvar se nachází na východním okraji této provincie. Jedná se o přibližně 4000 kilometrů dlouhý a až 10 kilometrů hluboký systém kaňonů Valles Marineris, jehož vznik není dosud uspokojivě vysvětlen. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.7.2017 - 29. vesmírný týden (17.7. - 23.7.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 17. 7. do 23. 7. 2017. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku už nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše, kterou tento týden navštíví Měsíc. Aktivita Slunce byla zvýšená díky oblasti s většími skvrnami. Noční svítící oblaka se vůbec nevyskytují. Přelety ISS pokračují ráno. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na dvojhvězdu Albireo. Do kosmu se dostal s družicí Kanopus také mediálně známý 3U cubesat Majak. Celý článek naleznete zde.

17.7.2017 - Vesmírná videa: květen a červen 2017

 

Máme tu léto, na obloze dominují hlavně Jupiter a Saturn. Blíží se také hodně sledované zatmění Slunce, a proto si ukážeme povedenou animaci k původu celého jevu ve skutečném poměru vzdáleností a velikostí. V kosmonautice jsme si užívali hlavně starty a přistání v podání SpaceX. Měsíc červen ale přinesl i start jedné české a jedné slovenské minidružice. V dalších ukázkách poukážeme na schopnosti amatérských astrofotografů při pozorování měsíčků Jupiteru a blízkozemních planetek. Závěrem se ještě podíváme na pohyby hvězd, které můžeme modelovat díky družicím Hipparcos a Gaia. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.7.2017 - Nejrychlejší hvězdy v Mléčné dráze mohou být uprchlíci z jiné galaxie

 

Skupina astronomů ukázala, že nejrychleji se pohybující hvězdy v naší Galaxii – které doslova letí prostorem tak rychle, že mohou uniknout z Mléčné dráhy – jsou ve skutečnosti uprchlíky z mnohem menší galaxie kroužící kolem té naší. Výzkumníci z University of Cambridge použili data z průzkumu oblohy pod názvem Sloan Digital Sky Survey (SDSS) spolu s počítačovými simulacemi a ukázali, že tito hvězdní „sprinteři“ mají původ ve Velkém Magellanově oblaku LMC (Large Magellanic Cloud), v trpasličí galaxii obíhající kolem Mléčné dráhy. Celý článek naleznete zde.

13.7.2017 - Na Titanu by mohla fungovat velká lidská kolonie

 

Saturnův měsíc Titan je zvláštní svět. Podle nové analýzy ale nabízí několik zajímavých zdrojů, které by jednoho dne mohly pohánět velkou lidskou kolonii. Více podrobností si můžete přečíst v tomto článku.

13..7.2017 - Otazníky kolem dalšího cíle sondy New Horizons

 

NASA už informovala, že jsou k dispozici první výsledky pozorování zákrytu hvězdy planetkou 2014 MU69. Toto transneptunické těleso zatím nemá jméno, ale už dva roky je v hledáčku astronomů a výsledky jejich pozorování netrpělivě vyhlíží také tým sondy New Horizons, která k němu přiletí už za rok a půl. Celý článek naleznete zde

12.7.2017 - Nepropásněte akce pro veřejnost v Jizerské oblasti tmavé oblohy

 

Astronomický ústav AV ČR vás i letos zve na mimořádné akce s astronomickým programem na Jizerce, pořádané ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti, Jizerskou oblastí tmavé oblohy, Panským domem a Muzeem Jizerských hor. Budou hned tři – o sobotách 22. července, 12. srpna a 7. října. Můžete se těšit na bohatý program pro všechny, včetně těch nejmenších. A pochopitelně na pozorování jak Slunce speciálními dalekohledy, tak i hvězdné oblohy. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.7.2017 - Zářivá spirála s aktivním srdcem

 

Dalekohled ESO/VLT pořídil úchvatný záběr spirální galaxie s příčkou M 77 (Messier 77). Snímek sice zachycuje krásy galaxie například v podobě zářících ramen protkaných temnými oblaky prachu, ale není schopen odhalit pravou neklidnou povahu M 77. Celý článek naleznete zde.

11.7.2017 - Mléčná dráha může obsahovat 100 miliard hnědých trpaslíků

 

Naše Galaxie může obsahovat až 100 miliard hnědých trpaslíků. Vyplývá to z nového výzkumu mezinárodního týmu astronomů, jehož vedoucími byli Koraljka Muzic z University of Lisbon a Aleks Scholz z University of St Andrews. Ve čtvrtek 6. července 2017 představil Aleks Scholz na celostátním setkání astronomů na University of Hull jejich závěry o průzkumu hustých hvězdokup, v nichž jsou hnědí trpaslíci velmi hojně zastoupeni. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.7.2017 - 28. vesmírný týden (10.7. - 16.7.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 10. 7. do 16. 7. 2017. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je vidět Jupiter a postupně už také Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše, pozorovat lze i Neptun a Uran. Aktivita Slunce je přechodně zvýšená. Noční svítící oblaka si tentokrát dala pauzu. Zajímavý výsledek přinesla první část kampaně za pozorováním zákrytu hvězdy budoucím cílem sondy New Horizons. Celý článek naleznete zde.

10.7.2017 - Historické komety: Hyakutake

 

Seriál článků pod názvem Historické komety přesouvá pozornost na konec 20. století. Tentokrát se podíváme blíže na velmi jasnou kometu s extrémně dlouhým ohonem - C/1996 B2 (Hyakutake). Více se dozvíte z tohoto článku.

10.7.2017 - Revoluční pozorování masivní černé dvojdíry v souhvězdí Persea

 

Rádiová eliptická galaxie 0402+379 má velmi pravděpodobně ve svém středu dvojici supermasivních černých děr. Američtí astronomové jako první proměřili jejich trajektorie a potvrdili, že se navzájem obíhají. Celý článek naleznete zde.

4.7.2017 - Kdo objevil planetu Uran?

 

Pokud máte opravdu dobrý zrak a můžete se v noci postavit na místo, kde neexistuje světelné znečištění, můžete být schopni spatřit planetu Uran i bez dalekohledu. Avšak nestačí jen správné pozorovací podmínky, ale musíte také přesně vědět, kterým směrem se dívat – v které části oblohy se planeta mezi hvězdami nachází. Několik tisíc roků učenci i astronomové pozorovali vesmír právě tak – pouhým okem. Mnozí z nich planetu Uran spatřili. Avšak vzhledem k tomu, že se jevila jako nepatrná malinká světelná tečka, všichni se domnívali, že se jedná o hvězdu. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.7.2017 - 27. vesmírný týden (3.7. - 9.7.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 3. 7. do 9. 7. 2017. Měsíc po první čtvrtí dorůstá k úplňku. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Noční svítící oblaka se opět objevila v celé své kráse. SpaceX odstrojuje a přesouvá dva navrátivší se stupně a už chystá další start, ale přistávat se tentokrát nebude. Celý článek naleznete zde.

2.7.2017 - Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2017

 

Květen vcelku solidním způsobem vylepšil statistiky roku 2017, co se nově objevených komet týče. Zachyceno totiž bylo hned 6 komet, které předtím nikdo neznal. Znovuobjevena oproti tomu nebyla žádná kometa. Více se dozvíte z tohoto článku.

2.7.2017 - Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

 

Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Durynská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd. Celý článek naleznete zde.

30.6.2017 - Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli

 

Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento prvek je v nich obsažen rovnoměrně a s velkou pravděpodobností tedy vznikl dávno před tím, než se vůbec první kupy galaxií vytvořily. Je tedy starší než deset miliard let a vznikl krátce po velkém třesku, kdy byl vesmír bouřlivější než se dosud myslelo. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.6.2017 - 7 nejextrémnějších planet, jaké byly dosud objeveny

 

Astronomové nedávno objevili nejteplejší planetu, jaká kdy byla pozorována – s povrchovou teplotou vyšší než u některých hvězd. Jak lovci exoplanet mimo naši Sluneční soustavu uvádějí, bylo již objeveno velké množství planet s extrémními charakteristikami. A pokračující výzkumy Sluneční soustavy rovněž odhalily několik poměrně dost zvláštních kandidátů i doslova za humny. Zde je sedm případů mimořádně extrémních planet. Celý článek naleznete zde.

26.6.2017 - Máme v Kuiperově pásu planetu velikosti Marsu až Země?

 

Přijde vám osm planet málo? Astronomové už nějaký čas hledají Devítku, a teď budou pátrat po Desítce, která by mohla být zodpovědná za podivný sklon oběžných drah těles v Kuiperově pásu, daleko za oběžnou drahou Neptunu. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.6.2017 - 26. vesmírný týden (26.6. - 2.7.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli. Celý článek naleznete zde.

25.6.2017 - Prášící supernovy a přebytek infračerveného záření u mladých hvězdokup

 

Supernovy jsou jevy, které skutečně převratně mění své blízké okolí. V minulosti byly supernovy jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících chemické složení vesmíru. Nedávno bylo zjištěno, že tyto dramatické jevy jsou velmi intenzivním zdrojem prachu. Sergio Martínez-González, Richard Wünsch a Jan Palouš z ASU vytvořili studii, jež si kladla za cíl vysvětlit pozorovaný přebytek infračerveného záření v mladých hvězdokupách prachovými pozůstatky po explozích supernov. Více se dozvíte z tohoto článku.   

25.6.2017 - Xenon v zemské atmosféře pochází z komet

 

Zdrojem těžkého xenonu v atmosféře Země jsou komety. S tímto zjištěním přišla sonda Rosetta, která zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jedná se o další přelomový objev evropské sondy. Celý článek naleznete zde.

23.6.2017 - Slunce ztratilo své dvoujče před miliardami roků

 

Pro pozemšťany je život pod jedním Sluncem prostě ta správná možnost. Avšak s rozvojem současné astronomie si uvědomujeme skutečnost, že vesmír je mnohem více zaplněn dvojhvězdami či dokonce trojhvězdnými systémy. A proto, pokud život existuje na planetách mimo Sluneční soustavu, v mnoha případech mohl přivyknout existenci pod dvěma, nebo dokonce třemi slunci. V uplynulých staletích astronomové uvažovali, proč tyto rozdíly existují a jak hvězdné systémy vznikaly. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.6.2017 - Přípravy na páteční vypuštění první české nanodružice vrcholí

 

Na indickém kosmodromu Satish Dhawan Space Centre, známém spíše pod názvem Šríharikota, právě vrcholí přípravy nosné rakety PSLV k pátečnímu startu. Start by měl proběhnout v 09:29 místního času, tj. 05:59 SELČ. Mise pro nás není zajímavá hlavním vynášeným nákladem, kterým je družice Cartosat 2E pro pozorování Země, ale jednou z dalších 30 malých družic vynesených při tomto startu na oběžnou dráhu. Tou je nanodružice VZLUSat-1 vyvinutá a postavená odborníky z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) v Praze. Opomenout bychom však neměli ani naše kolegy ze Slovenska s jejich družicí skCUBE. Páteční start se tedy ponese v československém duchu. Celý článek naleznete zde.

21.6.2017 - Trio mlhovin pohledem dalekohledu VST

 

Nový snímek, jehož mimořádně velký originál má rozlišení přes tři gigapixely, zachycuje dvojici slavných mlhovin a jejich méně známého souseda na společném portrétu. Vpravo se nachází slabě zářící oblak plynu s označením Sharpless 2-54, uprostřed leží ikonická Orlí mlhovina a vlevo mlhovina Omega. Uvedená trojice objektů je však pouze malou částí rozsáhlého komplexu oblaků plynu a prachu v této oblasti, ve kterých se k životu probouzejí nové hvězdy a ozařují své okolí. Záběr vznikl jako mozaika snímků pořízených pomocí přehlídkového dalekohledu ESO/VST. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.6.2017 - Největší objevy družice MAVEN u Marsu

 

Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy. Celý článek naleznete zde.

20.6.2017 - Jasný bolid za soumraku dne 14.6.2017

 

Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli. Více se dozvíte z tohoto článku

20.6.2017 - 25. vesmírný týden (19.6. - 25.6.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem. Celý článek naleznete zde.

13.6.2017 - 24. vesmírný týden (12.6. - 18.6.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 12. 6. do 18. 6. 2017. Měsíc je po úplňku a bude v poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. Saturn je 15. června v opozici. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se opět snížila. Pomalu si budeme moci prohlédnout kometu Johnson bez svitu Měsíce. Blíží se sezóna nočních svítících oblak. očekáváme start nákladní lodi Progress MS-06 a na jednou letěném prvním stupni Falconu 9 by měla startovat družice BulgariaSat-1. Více se dozvíte v tomto článku.

13.6.2017 - Masivní hvězda vyšuměla do černé díry bez exploze supernovy

 

Jedna hvězda z Ohňostrůjné galaxie NGC 6946 zjasňovala, zjasňovala a pak zčistajasna zmizela. Stali jsme se svědky prvního spolehlivě pozorovaného vzniku černého díry? Celý článek naleznete zde.

8.6.2017 - Aparatura LIGO již potřetí detekovala gravitační vlny

 

Pomocí zařízení LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) se uskutečnila již třetí detekce gravitačních vln – zčeření časoprostoru, což názorně dokazuje, že bylo definitivně otevřeno nové okno pro astronomická pozorování. Jak se stalo i v případě prvních dvou detekcí, gravitační vlny byly detekovány v důsledku splynutí dvou černých děr za vytvoření černé díry větší velikosti. Část hmoty se přitom přeměnila na gravitační vlny. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.6.2017 - Nově objevená větev meteorického roje Taurid

 

Čeští astronomové podrobně analyzovali 144 bolidů meteorického roje Taurid zachycených v roce 2015 Evropskou bolidovou sítí řízenou z observatoře v Ondřejově. Ukázalo se, že zvýšená aktivita Taurid v roce 2015 byla způsobena meteoroidy, které dohromady tvořily dobře definovanou strukturu ve Sluneční soustavě. Porovnání drah navíc ukázalo,  že tato „nová větev Taurid“  obsahuje  také přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v ní přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Nebezpečí srážky s planetkou tudíž výrazně narůstá každých několik let, když se Země s tímto proudem meziplanetárního materiálu potkává. Celý článek naleznete zde.

7.6.2017 - Jak určit složení exokomet v okolních planetárních soustavách?

 

Astronomové vůbec poprvé objevili způsob, jak zjistit chemické složení exokomet kroužících ve velkém počtu v blízkých planetárních soustavách, a to využitím srovnání nového modelu produkce plynů na základě nedávných nových dat z pozorování pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Více se dozvíte z tohoto článku.

7.6.2017 - 23. vesmírný týden (5.6. - 11.6.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 5. 6. do 11. 6. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Menší skvrny na Slunci stále přetrvávají. Z Mezinárodní vesmírné stanice se na Zemi vrátila jen dvojice kosmonautů. Proběhlo několik startů raket, Dragona z Floridy šlo vidět i u nás. Také v tomto týdnu nás čekají dva starty a jeden by měl znamenat návrat Protonu do služby. Celý článek naleznete zde.

1.6.2017 - Budou kosmonauti na palubě ISS používat automatickou pračku?

 

Technici RKK Eněrgija (Raketno-kosmičeskaja korporacija) navrhují výrobu pračky, která by mohla být používána na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Tuto zprávu publikovala 19. května 2017 tisková agentura TASS. Podle názoru techniků, publikovaného v článku v podnikovém časopisu Kosmičeskaja technika i technologija, zavedení pračky umožní značně snížit množství nákladu, který je nutné pravidelně dopravovat na oběžnou dráhu. Více se dozvíte v tomto článku.

1.6.2017 - Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT

 

Na observatoři ESO/Paranal v severním Chile, která leží nedaleko od Cerro Armazones – stanoviště budoucího dalekohledu ESO/ELT, se 26. května 2017 uskutečnilo slavnostní položení základního kamene tohoto obřího teleskopu. Ceremoniálu se zúčastnila prezidentka Chilské republiky Michelle Bachelet Jeria. Položení základního kamene symbolicky zahajuje stavbu kopule a hlavních konstrukčních prvků největšího dalekohledu světa pro viditelnou a infračervenou oblast elektromagnetického záření. Zároveň ohlašuje nástup nové éry pozemní astronomie. Při této příležitosti bylo rovněž zprovozněno napojení nové observatoře na Chilskou národní elektrickou síť. Celý článek naleznete zde.

26.5.2017 - Sekundární zrcadlo pro dalekohled ELT úspěšně odlito

 

Firma SCHOTT (Mainz, Německo) dokončila odlévání kotouče pro sekundární zrcadlo dalekohledu ESO/ELT. Hotové zrcadlo bude mít průměr 4,2 m a bude vážit 3,5 tuny. Půjde o největší sekundární zrcadlo, jaké bylo dosud osazeno v dalekohledu, a také o největší konvexní zrcadlo, jaké kdy bylo vyrobeno. Celý článek naleznete zde.

25.5.2017 - Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA

 

Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po  dvou  letech  se dostane  do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.5.2017 - Supermasivní černá díra byla vyvržena při galaktické kolizi

 

Supermasivní černé díry jsou všeobecně stacionárními objekty, které sídlí v centrech většiny velkých galaxií. Nicméně na základě použití dat z rentgenové družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a z dalších teleskopů astronomové nedáno vypátrali, že může existovat supermasivní černá díra, která se pohybuje. Celý článek naleznete zde.

24.5.2017 - Kometa patrně produkuje kyslík

 

Ačkoliv sonda Rosetta společně s přistávacím modulem Philae svou misi u komety 67P/Churyumov-Gerasimenko už ukončila, tu a tam se stále najde nějaká zajímavost zjištěná s povrchu či okolí komety, která stojí za zmínku. A přesně to se stalo i nyní - vědci totiž tvrdí, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko produkuje kyslík. Celý článek naleznete zde.

23.5.2017 - Neviditelná, lidmi vytvořená bariéra kolem Země

 

Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.5.2017 - Objevené a znovuobjevené komety v dubnu 2017

 

Letošní duben nenavázal co do počtu nově objevených komet na velmi úspěšné měsíce leden, únor a březen. Nalezeny totiž byly pouze 3 nové komety. Žádná další pak nebyla znovuobjevena. Celý článek naleznete zde.

22.5.2017 - Supernova do vzdálenosti 50 ly by zmasakrovala život na Zemi

 

Pokud by v blízkém vesmíru explodovala supernova, pozemský život by to odnesl. Naštěstí to v dohledné době milionů let nehrozí. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.5.2017 - 21. vesmírný týden (22.5. - 28.5.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu. Celý článek naleznete zde.

21.5.2017 - Měsíc má i třetí největší trpasličí planeta

 

S objevem měsíce kolem tělesa 2007 OR10 přišel tým Hubbleova vesmírného dalekohledu. Znamená to, že nějakého známého souputníka má většina velkých trpasličích planet. Problém s objevováním měsíců u těchto těles činí vzdálenost. Obíhají totiž daleko, až za dráhou Neptunu. Výjimkou je trpasličí planeta Ceres, ale pokud ji budeme považovat za planetku mezi Marsem a Jupiterem, tak nám ani pro dnešek nebude vadit, že měsíc nemá. Zato tělesa jako je Pluto, Eris, Makemake nebo Haumea měsíce mají a někdy i více, než jeden. Všechna tato tělesa najdeme ve zmiňovaném Edgeworth-Kuiperově pásu za dráhou Neptunu. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.5.2017 - Meteorit Hradec Králové nalezen v předpovězené oblasti

 

Jak jsme informovali ve výzvě, kterou jsme zveřejnili 25. května 2016, právě přesně před rokem, 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně ve 3:04:01-07 SELČ, proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který podle našich analýz skončil pádem meteoritů. I když v tuto dobu byla obloha nad velkou částí střední Evropy zatažená a tudíž i velká většina stanic naší bolidové sítě měla nepříznivé pozorovací podmínky, na třech stanicích naše automatické přístroje tento bolid zaznamenaly fotograficky a dokonce na všech 16 stanicích Evropské bolidové sítě, které přímo spravujeme, byl bolid zachycen přesnými fotometry, které pracují za jakéhokoliv počasí. Spolu se dvěma snímky z webových kamer Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jsme tak měli i přes nepřízeň počasí k dispozici dostatek dat na to, aby bylo možné tento vzácný přírodní úkaz kompletně a s dostatečnou přesností popsat. Tyto faktory přispěly k velkému úspěchu: nálezu dalšího zachyceného pádu meteoritu na českém území. Celý článek naleznete zde.

17.5.2017 - Jasná supernova v ggalaxii NGC 6946

 

Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.  Více se dozvíte z tohoto článku

17.5.2017 - 20. vesmírný týden (15.5. - 21.5.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 15. 5. do 21. 5. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno nízko na východě je jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce bylo již skoro týden zcela beze skvrn. SpaceX pokračuje ve čtrnáctidenní kadenci startů ze Floridy. Nyní je na spadnutí let s dosud nejtěžší družicí na GTO. Nedočkáme se tedy ani záchrany prvního stupně. Proběhl jubilejní 200. výstup z ISS do volného kosmu. Celý článek naleznete zde.

10.5.2017 - Vesmírná videa: březen a duben 2017

 

Jaro už je v plném proudu a tak vám můžeme nabídnout ohlédnutí, co přinesly jeho první dva měsíce na poli astronomie a kosmonautiky, jak nám je prezentovaly různé agentury i jednotlivci ve svých videích. V úvodu se porozhlédneme ve světě exoplanet. Potom nás čekají novinky z čínské i americké kosmonautiky. Významné průlety zažili i oba plynní obři. Chybět nemůže ani pohled na nedávný průlet blízkozemního asteroidu. Radost nám udělalo krátkodobé zvýšení sluneční aktivity. Ve vesmíru je americká rekordmanka a podíváme se i na raketu, která ji tam vynesla. Na závěr přijměte pozvánku do kouzelné krajiny Jeseníků. Více se dozvíte v tomto článku.

10.5.2017 - Blízká planetární soustava se podobá Sluneční soustavě!

 

Létající observatoř NASA s názvem SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) nedávno dokončila detailní výzkum blízké planetární soustavy. Průzkum potvrdil, že tento planetární systém má architekturu pozoruhodně podobnou naší Sluneční soustavě. Hvězda Epsilon Eridani (ε Eri), která se nachází na jižní obloze a od Země ji dělí 10,5 světelného roku, je nejbližší planetární soustavou kolem hvězdy podobné Slunci. To je velmi výhodná poloha ke studiu procesu, jak vznikají planety kolem hvězd, jako je naše Slunce. Celý článek naleznete zde.

9.5.2017 - 19. vesmírný týden (8.5. - 14.5.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 8. 5. do 14. 5. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer zůstává nízko nad severozápadem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. V pondělí jsme se dočkali nejkrásnějších záběrů na první stupeň Falconu 9, který posléze přistál na Floridě. Cassini přinesla překvapivý údaj o nečekané prázdnotě poblíž Saturnu. Kosmodrom Kourou konečně zase ožil, starty pozdržela stávka. Více se dozvíte v tomto článku.

9.5.2017 - VISTA odhaluje prachový závoj SMC

 

Blízká trpasličí galaxie známá jako Malý Magellanův oblak je nápadným objektem jižní oblohy i při pozorování pouhým okem. Běžné dalekohledy pracující s viditelným světlem, ale neumožňují nahlédnout do nitra této galaxie, které je zastíněno značným množstvím mezihvězdného prachu. Dalekohled VISTA byl však navržen pro pozorování v infračerveném pásmu elektromagnetického záření a dovoluje astronomům spatřit myriády hvězd této sousední galaxie v dosud nevídaných detailech. Výsledkem provedených pozorování je tento unikátní záběr – největší infračervený snímek Malého Magellanova oblaku zaplněný miliony hvězd. Celý článek naleznete zde.

6.5.2017 - Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem

 

Nenechte si ujít pokračování pořadu Hlubinami vesmíru s astrofotgrafem a popularizátorem astronomie Petrem Horálkem. Zatímco v minulém díle jste si mohli užít alespoň prostřednictvím obrazovek cesty za krásnými kouty světa, v následujícím díle nás Petr seznámí se světem krajinářské astrofotografie. Pořad sledujte již tuto sobotu 6. května 2017 od 20 hodin na TV Noe. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.5.2017 - Spirálovitá struktura disku potvrzuje vznik planet

 

Skupina astrofyziků na University of Cambridge, jejíž vedoucími byli Farzana Meru a Attila Juhász, použila teoretické modely k určení původu nápadných velkorozměrových spirálních útvarů obklopujících blízkou hvězdu. Mladé hvězdy jsou obklopeny hustými protoplanetárními disky z plynů a prachu a uvnitř těchto disků vznikají planety. Jak planety vznikají, je obtížné určit na základě samotných pozorování, neboť z našeho pohledu jsou přesné detaily procesu ukryté. Celý článek naleznete zde.

5.5.2017 - Infračervená záhada

 

Nové heslo do slovníku: Infračervený šotek. Anglicky eSPecially Red Intermediate-luminosity Transient Event, čili SPRITE. Rozpustilé záblesky z blízkých galaxií, které lze pozorovat pouze v oblasti tepelného záření. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.5.2017 - Mnohé malé galaxie mohou skrývat ohromnou příšeru

 

Dvojice maličkých ultrakompaktních galaxií kupy v Panně obsahuje supermasivní černé díry, které jsou o něco hmotnější, nežli naše domácí supermasivní černá díra v Mléčné dráze. A nejspíš nebudou výjimkou. Celý článek naleznete zde.

3.5.2017 - 18. vesmírný týden (1.5. - 8.5.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 1. 5. do 7. 5. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a dobře je vidět Jupiter. Nad ránem je Saturn kolem jihu a nízko na východě je jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Sonda Cassini se minulý týden poprvé protáhla mezi Saturnem a vnitřní stranou jeho prstenců. Tento manévr přinesl především zajímavé fotografie. V neděli jsme očekávali start rakety Falcon 9 (poprvé s vojenským nákladem), ale dostaneme v pondělí druhou šanci. Více se dozvíte v tomto článku.

3.5.2017 - Spojí NASA a ESA síly k pátrání po životě na měsíci Europa?

 

Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025. Celý článek naleznete zde.

29.4.2017 - Zrcadlová nestabilita v turbulentním slunečním větru

 

Měření parametrů slunečního větru, prováděná in-situ kosmickými družicemi, ukazují izolované i zřetězené struktury plazmatu v tlakové rovnováze. Mnohé z těchto struktur mohou být vytvářeny tzv. zrcadlovou nestabilitou ve směsi částic s teplotní anizotropií. Petr Hellinger z ASU se spolu s kolegy ze zahraničí této situaci věnoval s pomocí hybridní numerické simulace. Více se dozvíte v tomto článku.

27.4.2017 - Vodní teleskopy budou pátrat po pulzarech

 

Astronomové objevili neobvyklý způsob k vystopování pulzarů – rychle rotujících zaniklých hmotných hvězd. Tento postup může vést k odhalení nových druhů těchto rotujících pozůstatků hvězd. I přes jejich vysoké energie jsou pulzary obvykle obtížně pozorovatelné. Vyzařují nejčastěji velmi intenzivní úzké svazky rádiových vln, které „ozařují“ oblohu podobně jako maják, avšak radioteleskopy je mohou zaregistrovat pouze v tom případě, že jejich jednotlivé svazky zasáhnou Zemi. Celý článek naleznete zde.

25.4.2017 - CEMeNt - ohlédnutí za rokem 2016

 

Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network. Více se dozvíte v tomto článku.

25.4.2017 - 17. vesmírný týden (24.4. - 30.4.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka. Celý článek naleznete zde.

24.4.2017 - Nadějná pětka

 

Proxima b, GJ 1132b, trojice planet TRAPPIST-1, Kepler 186f a především nedávno objevená exoplaneta LHS 1140b. To jsou aktuální cíle astrobiologů, kteří pátrají po dalších životech ve vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.4.2017 - Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2017

 

Rok 2017 se zatím co do nově objevených komet nese v duchu úspěšném. I březen přinesl, stejně jako únor, hned 7 nalezených komet. Znovuobjevena nebyla žádná další kometa. Celý článek naleznete zde.

21.4.2017 - Důkazy obřích tsunami na Marsu naznačují existenci raného oceánu

 

Astronomové z Francie, Itálie a USA objevili, jak se domnívají, důkazy obřích tsunami vyskytujících se na Marsu přibližně před třemi miliardami roků v důsledku pádu velkého asteroidu do tehdejšího oceánu. Ve svém článku publikovaném v časopisu Journal of Geophysical Research popisují důkazy uskupení určitých obrysů. Domnívají se, že tsunami jsou velmi pravděpodobným faktorem, který vedl k vytvoření některých pozorovaných unikátních útvarů na planetě. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.4.2017 - Kometa C/2017 E4 (Lovejoy) zanikla!

 

Kometa C/2017 E4 (Lovejoy) velmi příjemně překvapila pozorovatele komet během března a první poloviny dubna. Její rapidní zjasňování bylo působivé, nicméně v první dubnové dekádě skončilo a kometě začal docházet dech. Nakonec se potvrdily ty nejhorší scénáře - kometa C/2017 E4 (Lovejoy) totiž zanikla. Celý článek naleznete zde.

20.4.2017 - Astronomové ulovili první snímek vesmírné pavučiny temné hmoty

 

Jak vyfotit temnou hmotu? Přímo to nejde, takže je nutné použít nějaký důmyslný trik. Kanadští astronomové si poradili díky analýze snímků hlubokého vesmíru se slabým gravitačním čočkováním. Celý článek naleznete zde.

18.4.2017 - Jak vznikl život?

 

Titulek článku věstí novou konspirační teorii. Šedesát let nám tají, jak to bylo se vznikem života! Kdo? Vláda? NASA? Vědci v tajných laboratořích? Tak to není. Přes šedesát let nám ale skutečně unikala závažná skutečnost spojená s nejslavnějším experimentem, který se jako první pokusil odpovědět na otázku, zda za podmínek předpokládaných na samém počátku existence naší planety, mohly vzniknout základní stavební kameny života. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.4.2017 - Objevené a znovuobjevené komety v únoru 2017

 

Únor navázal na leden a skončil co do počtu nově objevených komet úspěchem. Nalezeno bylo hned 7 nových komet. Znovuobjevena pak nebyla žádná. Celý článek naleznete zde.

17.4.2017 - Mohli by těžaři na Měsíci vystřelovat rudu do vesmíru railgunem?

 

Vojenští vývojáři intenzivně pracují na elektromagnetických railgunech, s nimiž chtějí pálit po nepříteli. Pokud uspějí, tak by využití elektromagnetické technologie mohlo být mnohem širší. Celý článek naleznete zde.

17.4.2017 - 16. vesmírný týden (17.4. - 23.4.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.4.2017 - Na Enceladu jsou podmínky vhodné pro život!

 

Vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) objevili plynný vodík v gejzírech plynů tryskajících nad povrch Saturnova měsíce Enceladus. Analýza dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini ukázala, že přítomnost plynného vodíku lze nejlépe vysvětlit na základě chemických reakcí mezi kamenným jádrem měsíce a teplou vodou z podpovrchového oceánu. Objevy vědeckého týmu pod vedením SwRI naznačují, že dno oceánu na měsíci Enceladus může obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, které, jak známe, podporují rozmanitý život na mořském dně. Celý článek naleznete zde.

15.4.2017 - Blízkozemní planetka mine Zemi

 

V období okolo 19. dubna budeme mít možnost sledovat blízkozemní planetku, a to doslova ze dvorku. Planetka s označením 2014 JO24 se k nám přiblíží natolik, že bude viditelná i malými amatérskými dalekohledy. Více se dozvíte v tomto článku.

15.4.2017 - Pozemští mikrobi by na Marsu zřejmě zahynuli

 

Znalosti o mezních hodnotách, jaké může mikrobiální život vydržet, jsou důležité pro zabránění kontaminace rudé planety pozemskými mikroby při přistání pozemských pilotovaných lodí či automatických kosmických sond. Je rovněž nezbytné vyvarovat se před mikroorganismy, které můžeme přinést se sebou, když budeme pátrat po životě mimo naši planetu. Jednou ze základních otázek, na které se NASA snaží odpovědět, je, jestli Mars byl vůbec někdy domovem mikrobiálního života, a zda je tam přítomný i dnes. Celý článek naleznete zde.

14.4.2017 - Zúčastněte se 57. praktika pozorovatelů proměnných hvězd

 

Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS, ve spolupráci s hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, pořádá 57. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd, které proběhne 19. 8. – 26. 8. 2017.  Máte-li zájmem o astronomická pozorování, která mohou posloužit vědě, tak je praktikum určeno přímo pro vás! Na praktiku se pozorovatelé naučí základům pozorování se CCD kamerami a digitálními zrcadlovkami. Můžete zde napozorovat svůj první tranzit exoplanety, nebo dokonce objevit novou proměnnou hvězdu! Praktikum je vhodné i pro začínající pozorovatele a studenty. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.4.2017 - Outburst zlepšil viditelnost komety C/2015 ER61

 

Ve světě malými dalekohledy viditelných komet se v současné době dějí velmi zajímavé věci. Večer, respektive po celou noc, můžeme vysoko na obloze spatřit jasné komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a C/2015 V2 (Johnson), ale zahanbit se nechce ani ranní obloha. Té až donedávna vládla teprve letos v březnu objevená, nyní už poměrně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Po outburstu jí zdatně sekunduje i C/2015 ER61 (PanSTARRS). Celý článek naleznete zde.

13.4.2017 - Mléčná dráha jako studna legend

 

Každý z nás, kdo někdy spatřil Mléčnou dráhu, se zjista tázal nad tím, odkud vlastně vzala svůj název. Ačkoliv legenda o rozlitém mléku na obloze je již známa věrně, není a nebyla zdaleka jedinou, která se k "pilíři noci" váže. Pohled do - jak dnes víme - roviny naší Galaxie byl studnou inspirace všemožných legend napříč starodávnými civilizacemi i kulturami. Pojďme si některé stručně představit. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.4.2017 - Vzplanutí typu zebra

 

Sluneční erupce jsou nejprudšími projevy proměnné magnetické aktivity Slunce. Projevují se ve všech oblastech energetického spektra – ve viditelné oblasti, v oblasti tvrdých ultrafialových a rentgenových délek a také v oblasti rádiového záření, a to díky netermálním procesům, které v erupci probíhají. Ukazuje se, že rádiové záření v erupcích má vynikající diagnostický potenciál pro posouzení podmínek, v nichž se erupce zažehávají. Jan Benáček, student Mariana Karlického z ASU, se věnoval popisu specifického vzplanutí v rádiové oblasti – vzplanutí typu zebra. Celý článek naleznete zde

11.4.2017 - 15. vesmírný týden (10.4. - 16.4.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 10. 4. do 16. 4. 2017. Měsíc bude v úplňku. Venuše se přesouvá na ranní oblohu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn. Stále můžeme doporučit vysoko na obloze ležící komety, ale zajímavě se vyvíjí i dvě komety viditelné až ráno. Z nabídky 100 pozorování upozorníme na trpasličí planetu, dvě pěkné galaxie a bílého trpaslíka. Tento týden očekáváme návrat části posádky z ISS. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.4.2017 - Nejnovější snímek planety Jupiter pořízený HST

 

Publikovaná fotografie planety Jupiter byla pořízena v době, kdy se obří plynná planeta nacházela ve vzdálenosti 670 miliónů kilometrů od Země. Hubbleův kosmický teleskop HST odhalil spletité detaily nádherné oblačnosti Jupiteru uspořádané do pásů v rozdílných šířkách planety. Tyto pásy jsou vytvářeny vzdušnými proudy, které vanou odlišným směrem v jednotlivých planetárních šířkách. Světle zbarvené oblasti – tzv. zóny – jsou oblasti vysokého tlaku, kde atmosféra vystupuje výše. Tmavší oblasti nízkého tlaku, kde vzduch naopak klesá dolů, jsou označovány jako pásy. Více se dozvíte v tomto článku.

10.4.2017 - Sonda MAVEN odhalila, jak atmosféra Marsu uniká do vesmíru

 

Sluneční vítr a jeho záření jsou zodpovědné za „svlékání“ atmosféry planety Mars, což vedlo k přetvoření Marsu z planety, která mohla podporovat podmínky vhodné pro život v době před několika miliardami roků na planetu představující mrazivou pustinu. Vyplývá to z nových výsledků pozorování sondy NASA s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a publikovaných pracovníky University of Colorado, Boulder. Celý článek naleznete zde.

8.4.2017 - ALMA zachytila dramatický hvězdný ohňostroj

 

Když se řekne ‚exploze hvězdy‘, máme většinou na mysli výbuch supernovy, který představuje velmi působivou závěrečnou fázi vývoje hmotné hvězdy. Nová pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA však přináší pohled na hvězdné exploze v úplně opačné fázi života stálice – během jejího zrodu. Při průzkumu pozůstatků dramatického raného vývoje skupiny hmotných hvězd astronomové získali tyto působivé záběry, které dokládají, že i vznik hvězd může být dynamickým a explozivním procesem. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.4.2017 - Čtyři jasné komety pro malé dalekohledy

 

Nestává se často, aby byly na obloze viditelné hned čtyři jasné komety, které lze za bezměsíčné noci pozorovat i běžným triedrem 10×50. Události posledních dnů však stojí za to si krátce připomenout. Naši pozornost si nyní zaslouží především dvě komety viditelné nejvýše až za ranního svítání. Zbývající dvě komety jsou samozřejmě 41P a 2015 V2, ale musíme teď přečkat období úplňku, který je dost „maže z oblohy“. Celý článek naleznete zde.

7.4.2017 - Nejchladnější místo vesmíru je hrobem dvou hvězd

 

Soustava radioteleskopů ALMA zjistila, že za extrémně nízkou teplotou mlhoviny Bumerang zřejmě stojí dvojhvězda, ve které zanikající velká hvězda pozřela svého malého společníka. Více se dozvíte v tomto článku.

6.4.2017 - Cesta do hlubin sluneční atmosféry

 

Na srpen 2018 plánuje NASA vypuštění sluneční kosmické sondy Solar Probe Plus, která se k povrchu Slunce přiblíží až na 6 miliónů kilometrů – pro porovnání, planeta Merkur se může nejvíce přiblížit ke Slunci na 46 miliónů km. Dostane se tak sedmkrát blíže, než dosavadní kosmické sondy. Bude přitom vystavena intenzivnímu slunečnímu záření. Proto bude celá sonda a její přístrojové vybavení chráněno slunečním štítem z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,43 cm, který bude odolávat teplotám až 1370 °C. Celý článek naleznete zde.

5.4.2017 - Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

 

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu události supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.4.2017 - Astronomové objevili nejslabší galaxie raného vesmíru

 

Astronomové z University of Texas (UT) v Austinu vyvinuli novou techniku k objevování nejslabších galaxií v mladém vesmíru: 10× slabších, než jaké byly doposud pozorovány. Tyto galaxie pomohou astronomům studovat doposud málo pochopenou, avšak velmi důležitou etapu vývoje vesmíru. Jejich nová technika umožní zkoumat etapu zhruba jedné miliardy roků po Velkém třesku, kdy rané období temného věku vesmíru bylo zaplaveno světlem prvních hvězd a galaxií. Celý článek naleznete zde.

3.4.2017 - Jak vysvětlit zrychlování rozpínání vesmíru bez temné energie?

 

Maďarsko – americký tým fyziků nespokojených s duchařinou současné kosmologie provedl exorcismus. Zbavil obecnou relativitu nutnosti vyvolávat ducha temná energie. Více se dozvíte v tomto článku.

3.4.2017 - 14. vesmírný týden (3.4. - 9.4.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 3. 4. do 9. 4. 2017. Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se přesouvá na ranní oblohu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se bude zlepšovat i viditelnost Jupiteru, který je tento týden v opozici se Sluncem. Končí výhodná večerní viditelnost Merkuru. Ráno je nejvýše Saturn. Kometa 41P je vidět celou noc, vzhledem k poloze Měsíce je však výhodnější pozorování nad ránem, navíc ráno je taky nízko na východě nečekaně jasná kometa Lovejoy. Z nabídky 100 pozorování upozorníme na opozici Jupiteru a galaxii M94. SpaceX přepisovala v noci na pátek dějiny, kdy její jednou letěný první stupeň Falconu 9 dokázal podruhé vynést náklad a ještě úspěšně přistál na mořské plošině. Celý článek naleznete zde.

1.4.2017 - Gravitační vlny vykoply z nitra galaxie monstrózní černou díru

 

Kvasar 3C 186 vznikl splynutím masivních černých děr. A pak vystřelil pryč ze své rodné galaxie. Celý článek naleznete zde.

1.4.2017 - Hlubinami vesmíru s Petrem Horálkem

 

Do našeho studia jsme si pozvali neúnavného popularizátora astronomie a astrofotografa Petra Horálka. Ten nás v příjemné společnosti moderátora Jindřicha Suchánka zavede v pořadu Hlubinami vesmíru za klenoty nočního nebe a také se rozpovídá o zákulisí jeho cesty za „Dobytím jižního hvězdnatého ráje“, o čemž dokonce vydal knihu. Pořad sledujte již tuto sobotu 1. dubna 2017 od 20 hodin na TV Noe. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.3.2017 - Evropská sonda JUICE k Jupiteru opustila rýsovací prkna

 

Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons Explorer JUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029. Celý článek naleznete zde.

30.3.2017 - 100 roků České astronomické společnosti

 

O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku  od založení České astronomické  společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté. Více se dozvíte v tomto článku.

30.3.2017 - Z homty vypuzené černou dírou se rodí nové hvězdy

 

Výzkum provedený pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalil procesy formování hvězd v mohutných proudech hmoty, které do svého okolí vyvrhují superhmotné černé díry ukryté v jádrech galaxií. Jedná se o první potvrzená pozorování hvězdotvorby probíhající v tomto typu extrémního kosmického prostředí. Objev má řadu důsledků pro naše chápání vlastností galaxií a jejich vývoje. Výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Nature. Celý článek naleznete zde.

29.3.2017 - Je podivná hvězda reálným ostrovem stability supertěžkých prvků?

 

Ve velice neobvyklé hvězdě Przybylského v souhvězdí Kentaura jsou spousty lanthanoidů a aktinoidů. Co když se tam skrývají i doposud neobjevené supertěžké prvky z vysněného ostrova stability? Více se dozvíte z tohoto článku.

28.3.2017 - Astronomové mají problém s výskytem lithia v mladém vesmíru

 

V uplynulých desetiletích se vědci potýkali s problémem, který se týká teorie Velkého třesku (Big Bang Theory – BBT). Z této teorie vyplývá, že by ve vesmíru mělo být třikrát více lithia, než kolik jej ve skutečnosti pozorujeme. Proč je zde takový nesoulad mezi předpovědí a pozorováním? Než se ponoříme do tohoto problému, vraťme se poněkud zpět v čase. Celý článek naleznete zde.

27.3.2017 - 13. vesmírný týden (27.3. - 2.4.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.3.2017 - Mimořádně příznivý návrat komety 41P/Tuttle - Giacobini - Kresák

 

Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře. Celý článek naleznete zde.

26.3.2017 - Dvě desítky astronomů poměřili své síly v Opavě

 

Ve dnech 22. až 24. března 2017 proběhlo na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě první ze čtyř ústředních kol 14. ročníku Astronomické olympiády. Dvě desítky soutěžících se kvalifikovaly z více než čtyř set řešitelů z celé České republiky. Ve finále zvítězil Jindřich Jelínek z Gymnázia Olomouc Hejčín. Osm nejlepších účastníků se v červenci utká o pět míst v reprezentaci na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice. Celý článek naleznete zde.

25.3.2017 - NASA studovala možnosti výzkumu Venuše ve spolupráci s Ruskem

 

Podle zveřejněných informací se start rusko-americké meziplanetární sondy VENĚRA-D (D = dolgoživuščaja, tj. s dlouhou životností) může uskutečnit v období od konce května do konce června 2026. Píše se o tom v souhrnném dokumentu společné pracovní skupiny, který byl zveřejněn na internetových stránkách NASA. Start by se mohl uskutečnit z nového ruského kosmodromu Vostočnyj pomocí vyvíjené ruské nosné rakety Angara-A5. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.3.2017 - Astronomové chtějí použít Slunce jako ultimátní teleskop

 

Teleskop s gravitační čočkou Slunce by měl fantastické zvětšení, se kterým by viděl kontinenty na exoplanetách. Je v tom jediný háček – musíme ho dostat nesmírně daleko od Slunce. Celý článek naleznete zde.

23.3.2017 - Co je zač záhadný osamocený objekt s nevyslovitelným jménem?

 

Ten, kdo na jeden nádech vysloví jméno vesmírem volně plovoucího objektu CFBDSIR J214947.2-040308.9, si bezpochyby zaslouží obdiv. Astronomové teď usilovně zkoumají, s kým vlastně máme tu čest. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.3.2017 - Země možná měla v minulosti několik měsíců

 

Země absolvovala krátce po svém vzniku větší počet velkých kolizí s asteroidy, jejichž důsledkem byl vznik několika menších měsíců obíhajících kolem mladé planety. Jejich postupným splynutím došlo k vytvoření současné přirozené družice – Měsíce. Nové počítačové simulace tak změnily ještě nedávnou představu vědců, že ke vzniku Měsíce vedla v minulosti jedna gigantická vesmírná kolize. Celý článek naleznete zde.

22.3.2017 - Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně

 

Podle nové studie přinejmenším posledních 500 milionů let, tedy zhruba od počátku prvohor, je bombardování naší planety nebeskými posly vesměs náhodné. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.3.2017 - NASA navrhuje použít k terraformaci Marsu magnetický štít

 

Kdybychom do libračního bodu Marsu L1 umístili generátor dostatečně silného magnetického pole, tak by to dramaticky zlepšilo vyhlídky Marsu na brzkou kolonizaci. Celý článek naleznete zde.

21.3.2017 - Historické komety - kometa Brooks

 

Seriál Historické komety pokračuje pojednáním o kometě C/1911 O1 (Brooks), která se v roce 1911 stala pouhým okem viditelným objektem, a to i s dlouhým ohonem. Pojďme si události týkající se této komety přiblížit. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.3.2017 - Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

 

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Philippe Delorme, Grenoble Alpes University ve Francii, před nedávnem zkoumal záhadný objekt s označením CFBDSIR J214947.2-040308.9 (zkráceně CFBDSIR 2149-0403) za účelem odhalení jeho skutečné povahy. Podle předpokladů může tento objekt být buď mladým osamělým tělesem planetární hmotnosti nebo málo hmotným hnědým trpaslíkem s vysokým obsahem kovů. Výsledky nových pozorování publikované 2. 3. 2017 by mohly pomoci rozlišit mezi oběma kategoriemi. Celý článek naleznete zde.

20.3.2017 - 12. vesmírný týden (20.3. - 26.3.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.3.2017 - ISS na vlastní oči

 

Každý den se díky internetu setkáváme s děním v kosmonautice a máme tak ISS na dosah. Jsme zahrnováni úžasnými snímky z Mezinárodní vesmírné stanice a kdykoli si můžeme pustit přímý přenos s její paluby. Žijeme prostě v úžasné době. Tentokrát si ale nebudeme ukazovat další snímky z kosmu, ale podíváme se na ISS na vlastní oči. Tedy pokud budeme chtít. Bude to prostě takové oddychové okénko do praktické kosmonautiky od milovníka okukování oblohy. Nicméně věříme, že se nyní necháte unést do tajuplného světa pozorování stanice v prchavých okamžicích, kdy neutíká ze zorného pole dalekohledu naháněného za ní. A za odměnu si prozradíme i to, jak ji pohodlně pozorovat dalekohledem nepohyblivým a ještě u toho pořídit dechberoucí snímek. Chybět nebudou i tipy, jak na to i bez nákladného vybavení. Celý článek naleznete zde.

15.3.2017 - Nebem svět nekončí!

 

Česká kosmická kancelář přináší další přehled zajímavých příležitostí pro studenty, učitele i další zájemce z široké veřejnosti. Jedním z nich je například studentský projekt Nebem svět nekončí. Cílem celoevropské soutěže je inspirovat mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Do soutěže, jejíž další ročník byl vyhlášen 1. září 2016, se mohou zapojit všichni žáci a studenti ve věku 7 až 22 let a jejich učitelé, kteří se zajímají o astronomii a kosmonautiku. Uzávěrky podávání přihlášek jsou v jednotlivých kategoriích 31. března 2017. Více podrobností a další projekty najdete v článku.

15.3.2017 - Další jasná kometa Lovejoy na cestě?

 

Australan Terry Lovejoy, známý amatérský lovec komet, našel již svou šestou kometu v životě. Stalo se tak symbolicky bez šesti dnů přesně 10 let poté, co nalezl kometu C/2007 E2, svou premiérovou vlasatici. Poté přišly další objevy – C/2007 K5, C/2011 W3, C/2013 R1 a C/2014 Q2. Co tyto komety kromě jména objevitele spojuje? Zejména to, že všechny z nich, kromě C/2007 K5 (Lovejoy), která v maximu jasnosti dosáhla 12 mag, zjasnily minimálně na 8 mag a staly se tak jasnými objekty alespoň pro triedry. Celý článek naleznete zde.

14.3.2017 - Vyřešený problém cestování k Alfa Centauri?

 

So súčasnými technológiami vesmírnych motorov by najrýchlejším sondám trvalo doletieť k Alfa Centauri rádovo 30 000 rokov. Dvojica vedcov René Heller a Michael Hippke však vypracovala nový návrh miniatúrnych lodí, ktoré budú schopné doletieť k hviezde Alfa Centauri A vzdialenej 4,37 svetelných rokov za menej ako 100 rokov, pričom pri nej dokážu spomaliť a zostať v hviezdnej sústave Alfa Centauri. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.3.2017 - 11. vesmírný týden (13.3. - 19.3.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 13. 3. do 19. 3. 2017. Měsíc je po úplňku. Venuše ve fázi srpku se pomalu úhlově blíží ke Slunci. Večer pokračuje také viditelnost planety Mars. Jupiter začíná být vidět celou noc, ale vrcholí až po půlnoci, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha opět nabídne slabší komety. Na Floridě probíhá příprava tří raket ke startu. První na řadě by měl být Falcon 9 s družicí Echostar 23, následovat má Delta IV a Atlas V. Celý článek naleznete zde.

13.3.2017 - Astronomové objevili chybějící článek ve vývoji planet

 

Podle současných názorů vznikají planety uvnitř disků prachu a plynu obklopujících mladé hvězdy. Avšak astronomové usilují o zkompletování souhrnné teorie jejich vzniku, která by vysvětlila, jak se počáteční zrnka prachu vyvinou do podoby planet. Francouzsko-anglicko-australský tým se domnívá, že našel odpověď v simulacích, ukazujících vznik „prachových pastí“, kde se fragmenty velikosti kamínků shromažďují a spojují dohromady, až vyrostou do podoby stavebních bloků planet. Svoje závěry publikovali v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Více se dozvíte zde.

13.3.2017 - Vědci sestavili mapu tmavé hmoty

 

Stúdia z 28. februára uverejnená v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society zachytáva najnovší objav vedcov z Yale univerzity. Zhotovili mapu tmavej hmoty s najväčším rozlíšením aké sa doposiaľ podarilo dosiahnuť. Táto mapa ponúka závažné dôkazy pre existenciu studenej tmavej hmoty – pomalých častíc, ktoré tvoria väčšinu hmoty vo vesmíre. Více se dozvíte z tohoto článku

11.3.2017 - Družice Fermi objevila možnou přítomnost skryté hmoty v M31

 

Nadbytek záření gama (na obrázku znázorněn žlutobílou barvou) v srdci velké galaxie M31 v souhvězdí Andromedy naznačuje neočekávané podivné aktivity v centrálních oblastech galaxie. Astronomové se domnívají, že signál může být vytvářen rozmanitými procesy, počítaje v to populaci pulzarů nebo dokonce skrytou hmotu. Celý článek naleznete zde.

10.3.2017 - Prastarý hvězdný prach odhaluje tajemství prvních hvězd

 

Astronomové využili radioteleskop ALMA k detekci značného množství prachu ve velmi vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala krátce po svém vzniku – v období, kdy byl vesmír starý pouze 4 % současného věku. Jedná se o zatím nejvzdálenější galaxii, ve které byl prach úspěšně detekován. Pozorování rovněž přineslo objev kyslíku v dosud největší vzdálenosti. Tyto výsledky poskytují zcela nový pohled na zrod a explozivní zánik prvních hvězd ve vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.3.2017 - MAVEN se musela vyhnout Phobosu

 

Poměrně neobvyklá situace nastala nyní u Marsu. Ukázalo se totiž, že americká sonda MAVEN se mohla nacházet s vysokou pravděpodobností ve stejnou dobu na stejném místě, jako měsíc Phobos. Aby se případná srážka definitivně vyloučila, provedla sonda úhybný manévr. K propočtům mohla trošičku přispět i Curiosity. Celý článek naleznete zde.

7.3.2017 - Neobvyklé pohledy na severní pól Saturnu

 

Kosmická sonda NASA s názvem Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997 a po téměř sedmileté cestě byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Za uplynulých téměř 13 let poslala na Zemi obrovské množství dat včetně impozantních snímků planety, jejích prstenců a měsíců. Dne 15. září 2017 bude podle plánu činnost sondy ukončena jejím řízeným zánikem v hustých vrstvách atmosféry planety Saturn. Připomeňme si některé fotografie – v poslední době se sonda „podívala“ například na okolí severního pólu Saturnu. Více se dozvíte v tomto článku.

7.3.2017 - 10. vesmírný týden (6.3. - 12.3.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 6. 3. do 12. 3. 2017. Měsíc dorůstá k úplňku. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Z nabídky 100 pozorování  připomínáme, že opozicí prošla planetka Amphitrite. V kosmonautice očekáváme start družice Sentinel 2B a stojaté vody opět rozhýbal Elon Musk prohlášením, že by rád vyslal turisty kolem Měsíce. Celý článek naleznete zde.

6.3.2017 - Vesmírná videa: leden a únor 2017

 

Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Celý článek naleznete zde.

4.3.2017 - Pět týmů, 384 tisíc kilometrů a jeden společný sen

 

Začátek roku 2017 je z pohledu kosmonautiky bezesporu v režii SpaceX a tak některé další zajímavé informace zůstávají bohužel trochu ve stínu a bez většího zájmu. O naši pozornost si ale také říká soutěž Google Lunar X Prize, která se pomalu blíží do svého finále. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.3.2017 - Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

 

Dvojice vědeckých pracovníků z indické laboratoře Physical Research Laboratory studovala data, která na Zemi poslala americká sonda k výzkumu Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a jež objevila možné důkazy vyvíjejícího se prstence kolem planety. V článku publikovaném v časopise Icarus Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi popsali data naměřená kosmickou sondou. Se vší pravděpodobností některá zrníčka prachu, která obklopují Mars, se mohou jednoho dne akumulovat do podoby soustavy prstenců obklopujících rudou planetu. Celý článek naleznete zde.

3.3.2017 - Galaxie na hraně

 

Pestrobarevný pás hvězd, plynu a prachu na uvedeném snímku je spirální galaxie s katalogovým označením NGC 1055 a takto ji nedávno zachytil dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pracující na observatoři Paranal v Chile. Průměr galaxie NGC 1055 je asi o 15 procent větší než průměr naší Galaxie (Mléčné dráhy). Jelikož se na NGC 1055 díváme z boku, vypadá, jako by postrádala stočená ramena – typický znak spirálních galaxií. Na jejím vzhledu je také patrná řada nepravidelných struktur, které pravděpodobně vznikly následkem blízkého setkání se sousední galaxií. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.3.2017 - DAWN objevila organické látky na povrchu Ceres

 

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn objevila důkazy přítomnosti organických látek na povrchu trpasličí planety Ceres, největšího tělesa v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter. Vědci využili data z mapovacího spektrometru VIR (Visible and Infra-Red spectrometer), který pracuje v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Spektrometr detekoval organické látky uvnitř a v okolí kráteru nazvaného Ernutet na severní polokouli tělesa. Organické molekuly jsou z vědeckého hlediska důležité, protože jsou nezbytnou – i když ne dostačující – součástí života na Zemi. Celý článek naleznete zde.

2.3.2017 - Problémy zobrazování vícerozměrných astrofyzikálních dat

 

K vyhodnocování astronomických dat se zejména v poslední době často používají automatické programové řetězce. Ty však musel navrhnout odborník a jejich vývoj nejčastěji začíná pohledem na ukázková data. Člověk dovede velmi rychle posoudit očekávání, která pak klade na automatický algoritmus. Na některá úskalí zobrazování trojrozměrných dat ve své práci poukazuje Rhys Taylor z ASU. Celý článek naleznete zde

2.3.2017 - Černá díra se ukrývá v centru kulové hvězdokupy

 

Všechny známé černé díry můžeme zařadit do dvou kategorií: hvězdné černé díry – objekty o hmotnosti několika Sluncí, a supermasivní černé díry – objekty o hmotnostech několik miliónů až miliard hmotností Slunce v centrech galaxií. Astronomové předpokládají, že černé díry střední velikosti o hmotnosti mezi 100 až 10 000 hmotností Slunce rovněž existují, avšak doposud žádný přesvědčivý důkaz existence takovéto černé díry střední velikosti nebyl získán. Až teprve nedávno astronomové publikovali nové důkazy, že černá díra střední velikosti – tzv. intermediate-mass black hole (IMBH) o hmotnosti 2 200 Sluncí se ukrývá v centru známé kulové hvězdokupy 47 Tucanae. Více se dozvíte z tohoto článku.

1.3.2017 - 9. vesmírný týden (27.2. - 5.3.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina. Celý článek naleznete zde.

25.2.2017 - NASA hlásí bohatou sklizeň u zmrzlého trpaslíka TRAPPIST-1

 

Podivuhodný planetární systém je dost mladý a jeho hvězda není právě beránek. Úvahy o životě na sedmero zemích systému TRAPPIST-1 jsou zatím velmi předčasné, i tak je to ale parádní úlovek exoplanet v našem sousedství. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.2.2017 - Nejistá budoucnost komety 73P/Schwassmann-Wachmann

 

Kometa 73P/Schwassmann-Wachmann byla objevena v roce 1930. Tento kometární objekt s periodou lehce pod 5,5 let nebyl pro veřejnost nikdy příliš zajímavý, ale to jen do té doby, než nastal návrat komety v roce 1995. Kometa nás potom uchvátila především v roce 2006 a i letos se s jejím jádrem dějí podivuhodné věci. Pro kometu samotnou by to však mohlo znamenat potenciální katastrofu. Pojďme se teď na příběh komety podívat trochu podrobněji. Celý článek naleznete zde.

24.2.2017 - GAIA upřesnila rychlost oběhu Slunce

 

Využitím nových metod a dat z evropské astronomické družice GAIA astronomové z univerzity v Torontu odhadli, že rychlost Slunce na oběžné dráze kolem středu naší Galaxie je přibližně 240 kilometrů za sekundu. Kromě toho dospěli při výpočtech k závěru, že vzdálenost Slunce od galaktického centra je přibližně 7,9 kiloparseků (kpc) – tedy téměř 26 000 světelných roků. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.2.2017 - Mimořádně chladný červený trpaslík

 

Astronomové objevili soustavu se sedmi planetami ležící jen 40 světelných let od Slunce. S využitím kosmických i pozemních přístrojů, včetně dalekohledu ESO/VLT, se vědcům podařilo pozorovat přechody planet přes disk mateřské hvězdy, kterou je mimořádně chladný červený trpaslík s katalogovým označením TRAPPIST-1. Tři z těchto planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Celý článek naleznete zde.

23.2.2017 - Observatoř Newton objevila nejvzdálenější a nejjasnější pulsar

 

Extrémní akreční pulsar NGC 5907 ULX vyzáří za 1 sekundu tolik energie, jako Slunce za 3,5 roku. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

22.2.2017 - Teleskop Horizontu událostí se chystá na černou díru

 

V radioastronomii se schyluje k přelomovému pozorování černé díry. Podaří se virtuálnímu Teleskopu Horizontu událostí pozorovat to, co jsme ještě nikdy neviděli? Celý článek naleznete zde.

21.2.2017 - Komety visuálně v době novu

 

Druhý úplněk roku 2017 okořenilo polostínové zatmění, nyní se však Měsíc z naší perspektivy nachází ve fázi poblíž poslední čtvrti, což značí zlepšující se viditelnost obvykle slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. Těch uvidíme na obloze na přelomu února a března celkem šest, což se na první pohled jeví jako vcelku chudá lunace. Bližší informace nám ovšem odhalí, že hned pět z těchto šesti komet budou jasnými objekty v dosahu i menších dalekohledů! Více se dozvíte z tohoto článku.

21.2.2017 - 8. vesmírný týden (20.2. - 26.2.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce. Celý článek naleznete zde.

18.2.2017 - Supermasivní černá díra v kupě Fénix vyrábí hvězdy

 

V srdci kupy Fénix je veliká galaxie. V nitru té galaxie je supermasivní černá díra. Od té černé díry tryská žhavý plyn, který jako kouzlem vyrábí chladný plyn. A z toho chladného plynu vznikají hvězdy jedna za druhou. Není to pohádka? Celý článek naleznete zde.

17.2.2017 - Co nám prozradí přistání na Europě?

 

NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.2.2017 - Pozoruhodný vývoj sluneční póry

 

Sluneční astronomové pod vedením Jana Jurčáka z ASU pozorovali a analýzovali přerod sluneční póry v osamocenou penumbru. Tento unikátní materiál pozorovaný japonskou kosmickou observatoří Hinode přináší nové znalosti, popisující vliv magnetického pole na vznik a vývoj penumbry. Celý článek naleznete zde.

16.2.2017 - V atmosféře exoplanety 51 Peg b nalezena voda

 

Astronomové detekovali přítomnost molekul vody v atmosféře blízké exoplanety typu horkého Jupitera, známé jako 51 Pegasi b (zkráceně 51 Peg b). Objev vrhnul nové světlo na původ atmosféry tohoto tělesa mimo Sluneční soustavu a naznačil také, že systém hvězda-planeta je binární spektroskopickou soustavou. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.2.2017 - Dočká se kráter Jezero napodruhé v případě Mars roveru 2020?

 

V kalifornské Monrovii probíhá třídenní kongres vědců, který má za úkol zpřesnit, které cíle na povrchu Marsu se dostanou do nejužšího výběru pro místo přistání chystaného amerického roveru plánovaného zatím na rok 2020. Mezi nejžhavějšími kandidáty nyní zůstávají Mawrth Vallis, kde by měla být v minulosti hydrotermální aktivita (horké podzemní prameny), dále známý kráter Eberswalde s říční deltou. Ještě výše v seznamu se nyní zdá být severovýchodní část Syrtis, nejznámějšího tmavého albedového útvaru, kde měla v minulosti též probíhat hydrotermální aktivita. No a nejnadějnějším kandidátem se momentálně jeví kráter s pěkným slovansky znějícím názvem Jezero. Ne náhodou, neboť v minulosti sem ústily vodní kanály a je zde patrná výrazná delta. Kráter Jezero leží poblíž Syrtis a splňuje téměř dokonale všechny podmínky, které mise Mars Rover 2020 potřebuje. Geologicky je navíc velmi pestrý. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.2.2017 - Konec jednoho nebeského úkazu

 

V januári raketa Falcon 9 spoločnosti SpaceX vyniesla na obežnú dráhu prvých 10 satelitov Iridium Next, ktoré znamenajú obnovu, alebo skôr zmŕtvychvstanie jedinej skutočne globálnej satelitnej telefónnej siete. Celý článek naleznete zde.

14.2.2017 - Kdy poletí Andrew Feustel potřetí do vesmíru?

 

Podívejme se na tak trochu chaotické posunování amerického kosmonauta Andrewa Feustela, který je ústřední postavou našeho vzdělávacího projektu „Do kosmu s Krtkem 2018“, posádkami připravujícími se ke startu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Poslední dobou se poměrně hojně hovoří o jeho třetím letu do kosmu, ovšem zda to bude až v březnu 2018 nebo už v prosinci letošního roku, je nejisté. Proč tomu tak je? Více se dozvíte z tohoto článku.

14.2.2017 - 7. vesmírný týden (13.2. - 19.2.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa. Celý článek naleznete zde.

13.2.2017 - V NASA vyvinuli extrémně odolný čip

 

Venuše, to je peklo Sluneční soustavy. A když do pekla chcete poslat meziplanetární sondu, tak musí mít doopravdy hodně drsnou elektroniku. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.2.2017 - V srdci galaxie vystopovali střední černou díru

 

Ohromná, hustá a omamně krásná kulová hvězdokupa 47 Tucanae zřejmě skrývá černou díru střední velikosti, jejíž hmota činí asi 2 200 Sluncí. Celý článek naleznete zde.

11.2.2017 - NASA souhlasí se soukromou přechodovou komorou

 

Mezinárodní vesmírná stanice je bezesporu unikátním projektem, který umožňuje provádět široké spektrum vědeckých výzkumů. Kromě jiného ale slouží i jako nenapodobitelný inkubátor nových technologií, které by se jinak prosazovaly jen komplikovaně. ISS se například používá k vypouštění malých družic, takzvaných cubesatů. NASA se nyní rozhodla tuto spolupráci rozšířit, když přijala návrh firmy NanoRacks, která by ráda vyvinula první přechodovou komoru, jež bude financována z komerčních zdrojů. Nějaký čas se o projektu jen diskutovalo, ale nyní se vše přesouvá mnohem blíže k realizaci. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.2.2017 - Průvodce astrofotografií

 

Časopis Astropis vydává svůj dlouho očekávaný speciál roku 2016 na téma astrofotografie. Jde o poměrně revoluční počin, neboť astrofotografie je v Česku a na Slovensku čím dál oblíbenějším oborem, ale dostupné literatury je v tuzemském jazyce málo. V tomto speciálním čísle naleznete odpovědi na základní otázky co vlastně astrofotografie je a jak s ní začít. Na celkem 44 stranách tak najdete bohatý úvod pro zájemce o tento krásný, ale náročný koníček. Celý článek naleznete zde.

9.2.2017 - Astronomická expedice 2017

 

Hvězdná obloha fascinovala obyvatele naší planety od nepaměti. Vzhlíželi k ní a přemítali o tomto tajemném světě, tak vzdáleném. Technický pokrok z tohoto tajemna postupně ukrajuje, to ale nebrání mnoha nadšencům stále vzhlížet k obloze a nechávat se zatajeným dechem vtáhnout do nekonečného vesmíru. Pokud i vy patříte k těmto pozorovatelům, tak právě pro vás je určena Astronomická expedice v Úpici. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.2.2017 - V sobotu 11.2. nastane polostínové zatmění Měsíce

 

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat. Celý článek naleznete zde.

8.2.2017 - Existují bludné planety podobné Zemi?

 

Je to docela strašidelné a fascinující současně. Představte si planetu podobnou Marsu nebo Zemi, která se pohybuje vesmírem. Neobíhá okolo žádné hvězdy… Více se dozvíte z tohoto článku.

8.2.2017 - Ledové spirály na severním pólu Marsu

 

Nová mozaika snímků zhotovená podle pozorování uskutečněných evropskou sondou Mars Express ukazuje polární ledovou čepičku v okolí severního pólu planety Mars a její charakteristické tmavé šroubovité spirály. Celý článek naleznete zde.

7.2.2017 - Meteorit Innisfree: 40 let od dopadu

 

Začátkem února si připomeneme 40 let od dopadu třetího meteoritu, který dostal přízvisko „s rodokmenem“. Malá část meziplanetární hmoty se tehdy střetla se Zemí a její zbytky skončily v kanadské provincii Alberta v blízkosti městečka Innisfree. Právě podle něj dostal meteorit své jméno. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.2.2017 - 6. vesmírný týden (6.2. - 12.2.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 6. 2. do 12. 2. 2017. Měsíc bude dorůstat k úplňku, v sobotu nabídne polostínové zatmění. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Ráno se předvádí pěkná kometa 45P. Skvrny na Slunci opět mizí. SpaceX přeložila misi Echostar 23, ale místo ní už chystá start lodi Dragon k ISS. Na Floridu dorazil také již jednou použitý první stupeň. Sonda Cassini má nový výhled na Saturnovy prstence i jeho měsíce. Opportunity i Curiosity na Marsu také nelení. Juno opět prolétla v blízkosti Jupiteru. Celý článek naleznete zde.

5.2.2017 - Žijeme v holografickém vesmíru?

 

Modely holografického vesmíru prý sedí na pozorování reliktního záření stejně dobře jako standardní kosmologický model. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.2.2017 - Gravitační čočky potvrzují zrychlující se expanzi vesmíru

 

Hubbleova konstanta – míra rozpínání vesmíru – je jednou z fundamentálních veličin popisujících náš vesmír. Skupina astronomů v rámci spolupráce programu H0LiCOW, jejímž vedoucím je Sherry Suyu, profesorka na Technical University Mnichov (TUM) a Max Planck Institute for Astrophysics v Garchingu, Německo, použila Hubbleův kosmický teleskop HST a další vesmírné observatoře ke studiu pěti galaxií za účelem uskutečnění nezávislého měření Hubbleovy konstanty. Tento výzkum byl prezentován v článku publikovaném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.2.2017 - V blízkosti Země proletí Československá kometa

 

Letos budeme moci na obloze opět spatřit kometu nesoucí jméno československých astronomů. Naposledy tu byla na podzim v roce 2011, kdy jsme ji mohli pozorovat před průletem kolem Slunce. Nyní má opět velice příznivý návrat a začátkem února ji budeme moci spatřit jako jasný objekt noční oblohy triedrem nebo malým dalekohledem. Nejlépe viditelná bude k ránu, když bude na cestě pryč od Slunce prolétat v těsné blízkosti Země, ke které se přiblíží jen na 12,4 miliónu km. Při tomto přiblížení bude nejjasnější. I když se vrací ke Slunci každých 5¼ roku, podobně příznivý návrat v tomto století už nenastane. Celý článek naleznete zde.

3.2.2017 - Knižní průvodce po kometách

 

V současném roce dojde k nesmírně příznivému návratu periodické komety 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která by nám v dubnu mohla nabídnout opravdu pozoruhodnou kometární podívanou, a tak nadšenci i profesionálové po celém světě tuto velmi zajímavou kometu budou chtít co nejpodrobněji sledovat. Zapojit se můžete i vy, ale jak vlastně na to? K tomu vám pomůže zevrubný průvodce po kometách a jejich pozorování z dílny Jakuba Černého ze Společnosti pro meziplanetární hmotu. Jde o úžasný počin, neboť právě letos je taková publikace zapotřebí více než kdy jindy. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.2.2017 - Setkání kočky kosmické s humrem nebeským

 

Astronomové již dlouho zkoumají zářící kosmické oblaky plynu a prachu, kterým přidělili katalogová označení NGC 6334 a NGC 6357. Tento nový gigantický snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VST je zachycuje na jednom z nejčerstvějších záběrů. S celkovým počtem téměř 2 miliardy pixelů se jedná o jednu z největších fotografií, jakou kdy ESO zveřejnila. Tyto mlhoviny mají kromě katalogového označení rovněž svá romantická pojmenování odvozená od tvarů, kterými na fotografiích připomínají pozemské objekty – známe je pod názvem mlhovina Kočičí tlapka (Cat’s Paw Nebula) a mlhovina Humr (Lobster Nebula). Celý článek naleznete zde.

2.2.2017 - Dotkněte se Saturnových prstenců

 

Americká sonda Cassini má před sebou jen poslední měsíce, ale to neznamená, že by její mise byla nudná. V žádném případě, právě naopak! Cassini momentálně obíhá po dráze, která vede jen v těsné blízkosti planetárních prstenců. Na Zemi tak chodí dechberoucí fotky těchto působivých útvarů. Vychutnejte si nejnovější snímky prstenců, které byly pořízeny takřka na kosmický dotek:Obrázky dosahují rozlišení až 550 metrů! Jde proto o zatím nejpodrobnější fotky vnějších částí hlavních prstenců... Více se dozvíte z tohoto článku.

2.2.2017 - Detekce sopek pod ledovým příkrovem Antarktidy

 

Současná měření gravitačního pole Země jsou natolik detailní, že umožňují jejich využití například k prospekci ložisek nerostných zdrojů nebo mapování podpovrchových struktur. Některé geologické útvary zanechávají v gravimetrických měřeních charakteristickou stopu. Takovými útvary jsou například sopky. Jaroslav Klokočník z ASU a jeho spolupracovníci využili této skutečnosti v pionýrské studii, v níž publikovali předpovědi výskytu sopek pod ledovcovým příkrovem Antarktidy. Celý článek naleznete zde.

1.2.2017 - Ruská superraketa opět ve hře

 

Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara. Místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti. Rusové navíc momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně. Celý článek naleznete zde.

31.1.2017 - Vesmír pro lidstvo má zelenou

 

Akademie věd  schválila nový program v rámci Strategie AV21 nazvaný „Vesmír pro lidstvo“. Programu se účastní několik ústavů Akademie věd, přičemž Astronomický ústav AV ČR je koordinátorem. V rámci projektu se pracovníci ústavu budou mimo jiné spolupodílet na realizaci několika významných kosmických sond Evropské kosmické agentury ESA. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.1.2017 - 5. vesmírný týden (30.1. - 5.2.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 30. 1. do 5. 2. 2017. Měsíc před čtvrtí je vidět na večerní obloze. Planeta Venuše a nedaleko slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu dlouho do tmy. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Dvě komety nyní vybízí k pozorování na konci noci. Na Slunci jsou malé skvrny. Na Floridě vrcholí přípravy na slavné rampě 39A, nyní pod křídly SpaceX. Sojuz letěl poprvé z Guayány se satelitem na geostacionární dráhu. Boeing představil nové skafandry pro loď Starliner. Celý článek naleznete zde.

30.1.2017 - Jaká je výstřednost dráhy Proximy b?

 

Výstřednost dráhy Proximy b je velmi důležitým údajem. Bohužel její přesnou hodnotu neznáme. Nová studie ale něco málo napověděla. Celý článek naleznete zde.

28.1.2017 - Před padesáti lety tragicky zemřela posádka Apolla 1

 

Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají… Více se dozvíte z tohoto článku.

28.1.2017 - Výzva k pozorování srpku Měsíce

 

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur. Celý článek naleznete zde.

25.1.2017 - Komety vizuálně v době novu 28.1.2017

 

První úplněk roku 2017 nastal dne 12. ledna. V těchto dnech se již Měsíc blíží i k prvnímu novu tohoto roku, je tedy na čase, abychom si opět zrekapitulovali, co nás čeká v aktuální lunaci z pohledu komet. Vypadá to, že znovu spatříme na obloze celkem 7 komet, část z nich se však obmění. Celý článek naleznete zde.

24.1.2017 - Mezihvězdné cesty kosmických sond Voyager

 

Dvě kosmické sondy NASA s názvem Vyoager 1 a Voyager 2 se řítí napříč neprobádaným prostorem na své cestě za hranicemi naší Sluneční soustavy. Neustále provádějí měření mezihvězdného prostředí podél trajektorie letu, doposud záhadného prostředí mezi hvězdami. Hubbleův kosmický teleskop HST poskytnul cestovní mapu – na základě měření látky podél trajektorie sond při jejich pohybu vesmírem. Dokonce i po ukončení dodávky elektrické energie, kdy sondy Voyager již nebudou schopny posílat na Zemi nová data, což se může přihodit zhruba během příštího desetiletí, astronomové mohou využívat pozorování z Hubbleova teleskopu k určení charakteristik prostředí, skrz které tito mlčící vyslanci lidstva budou prolétávat. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.1.2017 - 4. vesmírný týden (23.1. - 29.1.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu. Celý článek naleznete zde.

22.1.2017 - Ve vesmíru jsou nejméně 2 bilióny galaxií

 

Kolik je asi galaxií v našem vesmíru? K odhadům posloužily 3D mapy oblastí hlubokého vesmíru. Celý článek naleznete zde.

20.1.2017 - Kontrakty na zdrcadla a detektory pro dalekohled ELT podepsány

 

Na slavnostním setkání v ředitelství ESO byly dnes podepsány čtyři kontrakty na dodávku důležitých součástí nového dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope), který ESO staví. Zakázku na odlitky obřího sekundárního a terciárního zrcadla získala firma SCHOTT, podpůrnou konstrukci těchto dvou optických členů zhotoví skupina SENER Group a hranové sensory, které jsou životně důležitou součástí ovládacího systému mohutného segmentového primárního zrcadla, dodá konsorcium FAMES. Druhý prvek optického systému ELT bude největším vypuklým zrcadlem, jaké bylo kdy vyrobeno, a zároveň největším sekundárním zrcadlem použitým v dalekohledu. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.1.2017 - Vesmír patří všem

 

Ve věku 82 let nás 16. ledna 2017 navždy opustil slavný astronaut Eugene Cernan, doposud poslední člověk na Měsíci. Cernan byl rovněž znám svým česko-slovenským původem, k němuž se hrdě hlásil. Byl čestným členem České astronomické společnosti a na 2-m Perkově dalekohledu v Ondřejově je k vidění jím věnovaná česká vlajka, kterou s sebou v roce 1972 vzal při misi Apolla 17 na Měsíc. Zavzpomínejme na něj prostřednictvím jeho úžasného prohlášení, v němž vzpomíná na svou měsíční misi i na svůj původ. Celý článek naleznete zde.

19.1.2017 - Tmavá obloha v Brdech

 

Astronomové z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na 10 místech nové CHKO Brdy. V rozsáhlém území nové CHKO totiž na rozdíl od našeho běžného vnitrozemí nejsou světelné zdroje. Z pohledu astronomů je to potenciálně zajímavá lokalita pro pozorování. Noční obloha bez rušivých světel je ale také přírodním bohatstvím, které láká k výpravám za nočními živočichy. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy tak nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.1.2017 - Vznik druhé generace hvězd v hustých hvězdokupách

 

Pochopení vývoje hvězdných kup je jedním z důležitých milníků pro správný popis jednak vývoje hvězd samotných a jednak chemického složení a vývoje celých galaxií. Interpretovat přímá pozorování hvězdokup často není zrovna jednoduché. A tak si astrofyzikové pomáhají numerickými simulacemi. Podobně jako Richard Wünsch, Jan Palouš a Soňa Ehlerová z ASU, kteří se prostřednictvím numerických simulací zabývali možnostmi vzniku hvězd druhé generace v hustých hvězdokupách. Celý článek naleznete zde.

18.1.2017 - ALMA začíná pozorovat Slunce

 

Radioteleskop ALMA pracující v Chile pořídil nové záběry odhalující jinak nepozorovatelné detaily našeho Slunce. Zachytil například tmavou centrální část sluneční skvrny, která v době pozorování svou velikostí téměř dvakrát předčila průměr planety Země. Jedná se o vůbec první snímky Slunce pořízené pomocí zařízení, na jehož činnosti ESO spolupracuje. Tyto výsledky přinášejí důležité rozšíření palety pozorování, která mohou být využita ke zkoumání fyzikálních procesů naší nejbližší hvězdy. Antény teleskopu ALMA byly pečlivě navrženy tak, aby mohly pozorovat také Slunce, aniž by došlo k jejich poškození intenzivním žárem světla dopadajícího do ohniska. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.1.2017 - HST detekoval komety padající na mladou hvězdu

 

Mezihvězdná předpověď pro blízkou hvězdu zní: silný déšť komet. Hubbleův kosmický dalekohled HST objevil komety prudce padající do atmosféry hvězdy HD 172555, jejíž stáří se odhaduje na pouhých 23 miliónů roků. Stálice se nachází ve vzdálenosti 95 světelných roků od Země. Exokomety – komety mimo naši Sluneční soustavu – nebyly přímo pozorovány v okolí hvězdy, avšak jejich přítomnost byla odvozena na základě detekce plynů, které pravděpodobně vznikly vypařením zbytků jejich ledových jader. Celý článek naleznete zde.

17.1.2017 - 3. vesmírný týden (16.1. - 22.1.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.1.2016 - Falcon znovu vzlétl do vesmíru

 

Z kalifornské Vandenbergovy základny v sobotu odstartovala k letu na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start je prvním od loňského září, kdy jiná raketa stejného typu při předletovém testu explodovala na odpalovací rampě na floridském mysu Canaveral. Celý článek naleznete zde.

15.1.2017 - Tajemná devátá planeta téměř potvrzena

 

Položte doprostřed stolu zrnko máku a metr od něj kulatý meloun. A teď vyjděte ven z bytu, odměřte 200 metrů a tam položte kuličku hrachu. Vraťte se k domovu, jděte 1200 metrů na opačnou stranu a tam položte druhý hrášek. Představte si, že zrnko máku je Země, meloun Slunce a ty dva hrášky odpovídají nejbližšímu a nejvzdálenějšímu bodu na elipse, po které obíhá Devátá planeta. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.1.2017 - Patálie s prachem na ISS

 

Všichni máme doma prach, který se usazuje na poličkách, skříních a různých dalších místech. Stačí vzít vysavač a prach je pryč. Ale na ISS je to složitější – i tady je samozřejmě všudypřítomný prach, ale tyhle drobné částice se kvůli stavu beztíže nikdy neusadí – pořád poletují vzduchem. To je samozřejmě problém pro astronauty, kteří zde mají žít a pracovat. Prach se jim může dostat do očí a nosu, kde způsobí podráždění nebo alergickou reakci. I když se na stanici používají účinné filtry a astronauti pravidelně provádí činnost podobnou vysávání, zatím nikdy zde neproběhl výzkum zaměřený na drobné vzdušné částice. Celý článek naleznete zde.

13.1.2017 - NASA schválila dva projekty kosmických sond k asteroidům

 

Americká NASA oznámila počátkem ledna 2017, že dalšími misemi třídy Discovery budou dvě kosmické sondy k planetkám. Jedná se o projekty s názvem LUCY a PSYCHE. V rámci misí bude studováno několik doposud neprozkoumaných planetek: LUCY se zaměří na cestu kolem několika Jupiterových Trojánů a PSYCHE se vypraví ke kovové planetce (16) Psyche. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.1.2017 - Raketa, která je skutečně na baterky

 

Asi každý fanoušek kosmonautiky zná nějakou ne příliš úspěšnou raketu, o které by byl schopný říct, že je „na baterky“. Ovšem nyní na trh přichází nový nosič, který se naopak přímo chlubí tím, že  je na baterky – tentokrát ovšem bez uvozovek. Raketa Electron celkově působí jako zjevení z jiného světa. Kromě netypického pohonu turbočerpadel na ní zcela jistě zaujme i její země původu. Svět už asi neohromí raketa ze Spojených států, Ruska, Číny, či Evropy.Lidé znají i rakety z Japonska, Indie Severní či Jižní Koreje, Izraele, nebo Íránu. Ale Nový Zéland? To je opravdu netradiční člen kosmického klubu. Nyní přichází čas představit si první raketu, která se chlubí tím, že je „na baterky“ – tedy pardon, bez uvozovek. Celý článek naleznete zde.

12.1.2017 - Uhlíkové planety

 

Diamantové pláže omývané mořem dehtu. Rozžhavené pouště černého, sazím podobného prachu bez jediné kapky vody pod nepřívětivým nebem plným jedovatého smogu. Takové, a možná ještě podivnější scenérie nabízejí uhlíkové planety. Naše Sluneční soustava nic podobného nezná, ve vzdáleném vesmíru ale mohou existovat i takto exotická místa. Jsou uhlíkové planety pravidlem, nebo výjimkou? A co jejich případná existence znamená pro možnosti života ve vesmíru? Celý článek naleznete zde.

12.1.2017 - Astronomové předpovídají explozi v roce 2022

 

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže. Více se dozvíte v tomto článku.

11.1.2017 - Dalekohled VLT bude pátrat po planetách v systému Alfa Centauri

 

ESO podepsala dohodu se zástupci společnosti Breakthrough Initiatives týkající se úprav přístrojového vybavení dalekohledu ESO/VLT pro pátrání po planetách v blízkém hvězdném systému Alfa Centauri. Tyto planety by se v budoucnu mohly eventuálně stát cílem výzkumu prostřednictvím miniaturních kosmických sond navržených v rámci projektu Starshot (Breakthrough Starshot initiative). Celý článek naleznete zde.

11.1.2017 - Objevena nová superkupa galaxií

 

Tým astronomů z Jižní Afriky, Nizozemí, Německa a Austrálie oznámil 16. 11. 2016 objev doposud neznámé velké koncentrace galaxií, která se promítá do jižního souhvězdí Vela (Plachty). Objevili zde superkupu (supercluster) Vela, jednu z 10 miliónů superkup galaxií – rozsáhlých seskupení galaxií – skoro největších známých struktur ve vesmíru. Gravitační přitažlivost této nově objevené velké koncentrace hmoty v našem kosmickém okolí může mít důležitý vliv na pohyb Místní skupiny galaxií včetně Mléčné dráhy. Může to rovněž pomoci vysvětlit směr a velikost specifické rychlosti Místní skupiny vůči pozadí kosmického mikrovlnného záření. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.1.2017 - Objevené a znovuobjevené komety v prosinci 2016

 

Závěr roku 2016 se z hlediska nově objevených a znovuobjevených komet vůbec nepovedl. Po říjnu, v němž jsme zaznamenali nález 4 komet (znovuobjevena nebyla žádná), přišel listopad, který nepřinesl ani jednu, jak objevenou, tak znovuobjevenou kometu (právě kvůli tomu ani nevznikl článek za listopad 2016). A o mnoho tuto statistiku nevylepšil ani prosinec s pouhou jednou nově nalezenou kometou na kontě. Znovuobjeven opět nebyl žádný kometární objekt. Celý článek naleznete zde.

10.1.2017 - 2. vesmírný týden (9.1. - 15.1.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto nastávají polární záře, proč? SpaceX provedla statický zážeh rakety Falcon 9 a jen výjimečně nepříznivé počasí v Kalifornii odkládá start na konec týdne. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.1.2017 - Polapíme temnou hmotu?

 

Temnou hmotu by s trochou štěstí mohly detekovat Rydbergovy atomy. Ani kvůli tomu nebude nutné zalézat hluboko do podzemí. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.1.2017 - Skrytá tajemství Orionových oblaků

 

Tento působivý záběr je jednou z největších mozajek zachycujících molekulární oblak Orion A s vysokým rozlišením v infračervené oblasti spektra. Podklady pro toto panorama byly nasnímány pomocí přehlídkového dalekohledu VISTA pro infračervenou oblast elektromagnetického záření, který pracuje na observatoři ESO/Paranal v severním Chile. Orion A, ležící ve vzdáleností asi 1 350 světelných let od Slunce, je jednou z nejbližších známých mohutných oblastí, ve kterých v současnosti vznikají nové hvězdy. Uvedená fotografie zachycuje celou řadu mladých hvězd a dalších objektů, jinak skrytých našemu zraku hluboko v hustých prachových oblacích. Celý článek naleznete zde.

6.1.2017 - Poprvé jsme vystopovali zdroj rychlých radiových záblesků

 
Odkud k nám doletěly milisekundové a intenzivní rádiové záblesky? Více se dozvíte z tohoto článku.

5.1.2017 - Astronomové revidovali parametry vlčí hvězdy se třemi planetami

 

Parametry hvězdy jsou něco, co se možná občas v tiskových a jiných materiálech o exoplanetách přehlíží. V odborné praxi je tomu ale jinak. Parametry hvězdy jsou výchozím bodem, ze kterého se počítají parametry planet i obyvatelné oblasti. Celý článek naleznete zde.

5.1.2017 - Binární bílý trpaslík s magnetickou složkou

 

Bílí trpaslíci jsou degenerované hvězdy, závěrečná stádia vývoje hvězd s hmotnostmi řádově srovnatelnými s hmotností Slunce. O bílých trpaslících se často mluví v souvislosti s dvojhvězdným vývojem, zejména v případě, že z druhé složky přetéká hmota na trpaslíka. Výměna hmoty vede k zajímavým astrofyzikálním efektům. Ještě zajímavější jsou systémy, v nichž obě složky došly do stádia bílého trpaslíka. Jeden z takových pečlivě analyzovali členové mezinárodního týmu, v němž důležitou roli sehráli Adéla Kawka a Stéphane Vennes z ASU. Více se dočtete v tomto článku.

4.1.2017 - Jasné komety - souhrn roku 2016 a výhled na rok 2017

 

Na rozdíl od let předešlých jsme v roce 2016 žádnou kometární hitparádu nezaznamenali. Zvláště ve sovnání s lehce nadprůměrným rokem 2015, kdy jsme spatřili jednu kometu pouhým okem a hned dalších osm v malých dalekohledech. I přestože šlo o rok vydařený, namlsáni ještě lepšími dvěma předchozími jsme při jeho hodnocení byli lehce rozpačití. Přišel ovšem rok 2016 a tvrdý návrat do reality. Pouhým okem jsme nespatřili žádnou kometu a v binokulárech či malých dalekohledech jich bylo vidět celkem pět. Celý článek naleznete zde.

3.1.2017 - Vědci zkoumali záhadu zmrzlého srdce Pluta

 

Vytvořilo se zmrzlé „srdce“ Pluta v oblasti pánve vzniklé při dávném impaktu a nacházelo se kdysi mnohem blíže severnímu pólu? A ukrývá se pod ledovým srdcem podpovrchový oceán? Vědci navrhli několik nových možností k vysvětlení vzniku tohoto zajímavého útvaru v podobě zmrzlého srdce, které jako první vyfotografovala v roce 2015 sonda NASA s názvem New Horizons. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.1.2017 - 1. vesmírný týden (2.1. - 8.1.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 2. 1. do 8. 1. 2017. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko ní, směrem k jihu. Nastává konjunkce Marsu s Neptunem. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká. Pozorovat můžeme několik komet, především se rozlučme s ranní kometou U1 NEOWISE. Quadrantidy mají maximum 3. ledna, ale jejich aktivita nebude v Evropě asi tak vysoká, jako v Americe a Tichomoří.SpaceX chystá návrat do služby pro raketu Falcon 9. Celý článek naleznete zde.

2.1.2017 - Nejenže vesmír chladne, ale ztratil i část své temné hmoty

 

Ruští vědci z Ústavu jaderného výzkumu v Moskvě a Novosibiřské státní university přicházejí s vysvětlením nesouladu kosmologických parametrů. Na vině má být nestabilita a rozpad temné hmoty. Více se dozvíte z tohoto článku.

2.1.2017 - Vesmírná videa: listopad a prosinec 2016

 

Tradiční ohlédnutí s videoukázkami vám nabízíme ještě na konci roku, abyste si jej mohli užít, ať už v rámci Silvestra, nebo během volna na Nový rok. Náš přehled začneme pilotovanými lety. Podíváme se na přistání čínských kosmonautů, ale i na život na Mezinárodní vesmírné stanici. Z ISS je nádherný pohled na Zemi, tím si můžeme být jisti a přesvědčíme se o tom opět. ISS si však můžeme prohlédnout i v dalekohledu a leckdy je co obdivovat. Astronomickou tématiku nám uvedou úžasné pohledy na Saturn a jeho měsíc Titan. Celý článek naleznete zde.