aktuální informace z vesmíru

informace jsou převzaty (nejen) ze stránek České astronomické společnosti

Zde si můžete přečíst aktuality z roku: 2015

Zajímavosti z astronomie naleznete také v tomto audio a video archivu. 

Zajímavosti ze světa exoplanet si můžete přečíst v časopise GLIESE.

Zajímavosti z vědy a techniky si můžete přečíst zde.

Týdenní zpravodajství z kosmonautiky a astronomie naleznete zde.

31.12.2016 - Slavný veleobr Betelgeuse rychle rotuje

 

Betelgeuse je nejen extrémně veliká, zářivá a bouřlivá hvězda, ale zřejmě také hvězdný kanibal. Vysvětlilo by to jeho neobvykle svižnou rotaci. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.12.2016 - Na Měsíci mohou existovat velké lávové tunely

 

Tým vědeckých pracovníků z Purdue University nalezl při kosmickém mapování lunárního povrchu důkazy, že se na Měsíci mohou nacházet docela velké lávové tunely. Ty by v budoucnu mohly být využity pro stavbu obydlí pro kosmonauty a skladování zásob. Ve své studii publikované v časopisu Icarus, kde astronomové popisují studium dat pořízených dvojicí kosmických sond NASA s názvem GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory), nastínili důkazy pro existenci velkých lávových tunelů. Celý článek naleznete zde.

30.12.2016 - Meteorický roj Kvadrantidy zahájí rok 2017

 

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.12.2016 - Nový rok začne o sekundu později

 

Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Celý článek naleznete zde.

29.12.2016 - V roce 2017 se těšte na pozoruhodné úkazy!

 

Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.12.2016 - 52. vesmírný týden (26.12. - 1.1.2017)

 

Přehled událostí na obloze od 26. 12. do 1. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet, neopomeňte především večerní 45P. V článku najdete také odkaz na pěkný snímek měsíčku Pandora nacházejícího se u Saturnu. Ohlížíme se i za starty raket z minulého týdne. Do konce roku už možná proběhne pouze jeden čínský start. Celý článek naleznete zde.

21.12.2016 - Čeští reprezentanti získali na 10. IOAA zlato a bronz

 

Na 10. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové zlatou a bronzovou medaili. Mimořádným úspěchem je zlato, které vybojoval teprve šestnáctiletý student druhého ročníku gymnázia. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.12.2016 - ALMA odhalila dva planetární novorozence

 

Astronomové zřejmě pomoci sítě radioteleskopů ALMA objevili dvě velmi mladé planety, které teprve vznikají u hvězdy stovky světelných let daleko. Celý článek naleznete zde.

20.12.2016 - Nové důkazy pro teplý a mokrý mladý Mars

 

Mapa Marsu na obrázku v úvodu článku byla zhotovena ve falešných barvách. Byla vytvořena na základě dat z laserového výškoměru MOLA (Mars Orbiter Laser Altimeter) na sondě Mars Global Surveyor a znázorňuje topografii povrchu Marsu. Hellas Basin, velká tmavě modrá oblast pod středem obrázku, má průměr 2 300 kilometrů a je jedním z největších identifikovaných impaktních kráterů na Marsu,  i v celé Sluneční soustavě. Podle astronomů je jeho stáří přibližně 4 miliardy roků. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.12.2016 - Vánoční zázrak s planetkou Kalliope?

 

Před necelým měsícem měli pozorovatelé ve střední Evropě mimořádnou šanci zúčastnit se „honu“ na stín planetky Kalliope, respektive jejího měsíčku Linus. Ten totiž na obloze zakryl poměrně jasnou hvězdu. Jistě si ještě dobře pamatujete na mapku, která ukazovala, jak stín planetky bude v šíři mnoha desítek kilometrů (176 km) procházet od jihu k severu západem naší republiky a současně východní částí Německa. Celý článek naleznete zde.

19.12.2016 - 51. vesmírný týden (19.12. - 25.12.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 19. 12. do 25. 12. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je vidět jasná Venuše na jihozápadě, Mars je nedaleko směrem k jihu. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je extrémně nízká. Pozorovat můžeme několik komet. Dočkáme se zákrytu hvězdy měsíčkem Linus od planetky Kalliope? Oblohu proťal už druhý bolid v krátké době, který zanechal meteority. Celý článek naleznete zde.

18.12.2016 - Podezřelá interakce s temnou hmotou v trpasličích spirálních galaxiích

 

Struktura temné hmota v trpasličích spirálních galaxiích kopíruje rozložení viditelné hmoty. A zatím pro to nemáme rozumné vysvětlení. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

18.12.2016 - Další výrazný bolid

 

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě. Celý článek naleznete zde.  

15.12.2016 - Vznikají všechny hvězdy stejným způsobem?

 

Astronomové využili pozorování z dalekohledu Gemini a objevili přesvědčivé důkazy, že vznik velmi hmotných hvězd se odehrává způsobem podobným jejich méně hmotným sourozencům – avšak probíhající ve větších měřítkách. Nová zjištění, která zahrnují data získaná na observatoři Gemini, létající observatoři SOFIA, dále na Calar Alto a na Evropské jižní observatoři ESO ukazují, že občasné prudké výtrysky uvnitř tzv. akrečních disků, známé ze vzniku průměrně hmotných hvězd jako naše Slunce, se rovněž vyskytují při zrodu velmi hmotných hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.12.2016 - Jasný bolid 7.12.2016 doprovázely pády meteoritů

 

Ve středu 7. prosince 2016 časně ráno krátce před čtvrt na šest středoevropského času ozářil celé Čechy velmi jasný meteor - bolid, který nejen svými světelnými, ale také zvukovými projevy upoutal pozornost obyvatel na území celé České republiky a také některých okolních států. Kromě velmi časného rána byla vizuální pozorování tohoto bolidu limitována poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část jak České republiky, tak i střední Evropy. Více podrobností se dozvíte zde.

14.12.2016 - Když se zřítilo nebe

 

......aneb ještě jednou k fyzikálním účinkům K-Pg impaktu. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.12.2016 - Za extrémní explozí se skrývá roztrhání hvězdy rotující černou dírou

 

Až dosud se vědci domnívali, že mimořádně jasný bodový zdroj světla, který zaznamenali v roce 2015 v jedné vzdálené galaxii, byl nejjasnější supernovou, jakou kdy spatřili. Ale následná pozorování objektu, který dostal označení ASASSN-15lh, provedená řadou přístrojů včetně dalekohledů ESO jeho původní klasifikaci nyní zpochybňují. Tým astronomů pracující s daty proto navrhuje nové vysvětlení. Původcem pozorovaného jevu mohla být událost ještě mimořádnější a vzácnější – roztrhání a zánik hvězdy v blízkosti rychle rotující černé díry. Celý článek naleznete zde.

13.12.2016 - Proč bude zítřejší úplněk ještě jasnější, než ten nejjasnější?

 

Také jste v listopadu pozorovali ten největší a nejjasnější měsíční úplněk „všech dob“? Listopadový úplněk byl skutečně největší a nejjasnější od roku 1948, ale nikoli u nás! Dobrou zprávou pro všechny, kteří se nechali vyburcovat k jeho fotografování, často s nejrůznějšími (čím bizarnějšími, tím lépe) dominantami na obzoru v popředí, je, že nejjasnější úplněk pozorovatelný v letošním roce z České republiky nás teprve čeká – bude to ten prosincový – a svůj lov na úplněk tedy můžeme zopakovat. Ten největší,  listopadový, totiž z Česka nastal pod obzorem, a tak ten fyzicky největší a tudíž i nejjasnější uvidíme z našeho území až o zítřejší noci 13./14. prosince 2016… Více se dozvíte z tohoto článku.

13.12.2016 - 50. vesmírný týden (12.12. - 18.12.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí. Celý článek naleznete zde.

12.12.2016 - Ozvěny černých děr z gravitačního detektoru LIGO

 

Pokud se potvrdí, že v datech LIGO jsou ozvěny gravitačních vln, tak to rozboří obecnou relativitu už na okraji černých děr. Celý článek naleznete zde.

11.12.2016 - Procházka prosincovou oblohou

 

Začátek astronomické zimy, planeta Venuše jako Večernice, blízké setkání Měsíce s Aldebaranem a král zimní oblohy – Orion. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.12.2016 - Co roztáčí a brzdí skvrnité hvězdy?

 

Existují magnetické hvězdy, které mají povrch zbarvený jako obličej zmalované slečny. A podobně jako dívky, které rády tančí, i tyto zvláštní hvězdy se otáčejí, zpomalují a zase zrychlují. Nikdo neví proč. Celý článek naleznete zde.

10.12.2016 - Země se otáčí stále pomaleji

 

Podle britských astronomů se Země otáčí stále pomaleji. Pokud ale notoricky nestíháte a těšíte na pětadvacetihodinový den, těšíte se marně. Zpomalení činí podle vědců necelé dvě milisekundy za sto let. To je mnohem méně, než tvrdily původní odhady. A den se tímto tempem prodlouží o hodinu až za osmnáct miliard let. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.12.2016 - Ozdobí nám vánoce kometární představení?

 

Již mnohokrát bylo zmíněno, že rok 2016 pravděpodobně skončí kometárním propadákem. Zdálo se totiž, že letošek přinese nejméně jasných komet od začátku 21. století. Nakonec to ale vypadá, že dojde přeci jen k alespoň mírnému vylepšení statistik. Nečekaně totiž zjasnila kometa C/2016 U1 (NEOWISE), jejíž hlavní období viditelnosti nastává ještě letos. Kometa by mohla být vidět na jasné vánoční obloze mimo světelné znečištění alespoň malými dalekohledy. Celý článek naleznete zde.

9.12.2016 - Meteor rozzářil noční oblohu nad Ruskem

 

Velmi jasné těleso pozorovali v úterý večer lidé žijící Chakasii na jižní Sibiři. S největší pravděpodobností se jednalo o meteor, který shořel v atmosféře. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.12.2016 - Temná hmota může být ve vesmíru rozložena rovnoměrněji

 

Analýza dat získaných v rámci rozsáhlé přehlídky galaxií, kterou v uplynulých letech prováděl dalekohled ESO/VST pracující na observatoři Paranal v Chile, naznačuje, že hustota temné hmoty ve vesmíru by mohla být nižší a její rozložení rovnoměrnější, než se dosud myslelo. Mezinárodní tým vědců využil snímky získané v rámci přehlídky KiDS (Kilo Degree Survey) k výzkumu vlivu gravitačního působení nejrozsáhlejších struktur hmoty ve vesmíru na světlo přicházející od patnácti milionů sledovaných vzdálených galaxií. Zdá se, že výsledky získané tímto způsobem jsou v rozporu se staršími závěry učiněnými na základě údajů z družice Planck. Celý článek naleznete zde.

8.12.2016 - Spektrografy na Kanárských ostrovech

 

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc. Více se dozvíte v tomto článku.

8.12.2016 - Klíč k pochopení minulosti vesmíru

 

V dávné minulosti vesmíru sehrála důležitou roli tzv. reionizace, kdy se po zformování prvních hvězd proměnil molekulární plyn v plyn ionizovaný, přičemž v tomto stavu zůstal ve velké míře dodnes. Předpokládá se, že tato událost zásadně ovlivnila vznik a vývoj prvních zárodků galaxií. Bohužel není zřejmé, jaké typy objektů byly skutečně zdroji zmíněné reionizace. Byly to kvazary, nebo galaxie, v nichž docházelo k intenzivní tvorbě hvězd? Odpovědi na tyto otázky hledal tým, v němž důležitou roli sehrála Ivana Orlitová z ASU.  Celý článek naleznete zde

7.12.2016 - Betlémská hvězda nejspíš nebyla hvězdou ani kometou

 

Podle Matoušova evangelia, kap. 2 verš 2, se mudrci od východu v Jeruzalémě ptali krále Heroda: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Poté, podle verše 7, Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Mudrcům nařídil, aby se vydali do Betléma, našli dítě a vrátili se zpět Herodovi podat zprávu. Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí...... Více se dozvíte v tomto článku.

7.12.2016 - V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

 

Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie. Celý článek naleznete zde.

6.12.2016 - Objevené a znovuobjevené komety v září 2016

  

Měsíc září skončil z hlediska objevených a znovuobjevených komet spíše průměrným dojmem. Nalezeny byly 4 nové komety, další dvě pak byly znovuobjeveny. Na rozdíl od srpna už se ale v některých případech jednalo i o zajímavější a perspektivnější kometární objekty. Více se dozvíte v tomto článku.

6.12.2016 - Mezinárodní astronomický kongres v Praze

 

V Praze se již podeváté, od 5. do 8. prosince 2016, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2016. Diskutovat se bude o současných i plánovaných družicích Evropské kosmické agentury jako jsou ATHENA, SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a další. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice. Některé příspěvky se dotknou i  aktuálního tématu detekce gravitačních vln. Více se dozvíte zde.

5.12.2016 - 49. vesmírný týden (5.12. - 11.12.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.12.2016 - Víkendové nebeské setkání

 

V pátek a o prvním prosincovém víkendu, mezi 2. a 4. prosincem 2016, se na večerním nebi odehrálo velmi fotogenické setkání mladého Měsíce s Venuší a Marsem. Díky přízni počasí na mnoha místech v Česku a na Slovensku hodně lidí mohlo nebeským setkáním pokochat a nezabránilo jim ani mrazivé počasí. na fotografie se můžete podívat zde.

3.12.2016 - Ruský start ke stanici ISS skončil havárií

 

Ztráta spojení se startující nákladní lodí, znepokojivá padající hvězda na sibiřském nebi, to byl včerejší start nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici, který nakonec vůbec nedosáhl oběžné dráhy. Co se stalo?  Váce se dozvíte zde

3.12.2016 - IAU standartizovala názvy hvězd

 

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v květnu letošního roku zřídila pracovní komisi pro názvy hvězd č. 280. Tato pracovní komise vydala v červenci a v listopadu dvě zprávy, ve kterých standardizuje názvy hvězd. V tiskové zprávě č. 1603  z 24. listopadu 2016 nyní  formálně zveřejnila seznam 227 názvů hvězd, z toho 14 z nich souvisí s exoplanetami. Více naleznete v tomto článku.

2.12.2016 - Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

 

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit. Více se dozvíte zde.

1.12.2016 - Evropská sonda poslala první snímky Marsu

 

Sonda TGO Evropské vesmírné agentury (ESA) a Ruska, která se minulý měsíc dostala na oběžnou dráhu Marsu, poslala na Zemi první snímky povrchu „rudé planety”. Výzkumníci si pochvalují jejich kvalitu. Sonda se k povrchu Marsu dostala na vzdálenost pouhých 250 kilometrů. Více se dozvíte z tohoto článku.

1.12.2016 - První známky podivných kvantových vlastností prázdného prostoru,

 

Týmu astronomů pracujícímu s dalekohledem ESO/VLT se ve světle vyzařovaném mimořádně hustou neutronovou hvězdou se silným magnetickým polem zřejmě podařilo zachytit první známky kvantového efektu, jehož předpověď pochází již z roku 1930. Stupeň polarizace pozorovaného světla naznačuje, že v jinak prázdném prostoru v okolí neutronové hvězdy by se mohl projevovat kvantový jev známý jako dvojlom vakua. Celý článek naleznete zde.

30.11.2016 - Mohou na Marsu existovat oázy života?

 

Oázyobsahující kapalnou vodu s primitivními formami života mohou existovat v oblastech v okolí polárních čepiček na planetě Mars. S takovouto informací vystoupil pro ruskou agenturu TASS vedoucí laboratoře kosmické gama spektroskopie Institutu kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), doktor matematicko-fyzikálních věd Igor Mitrofanov. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.11.2016 - Deset let optických dosvitů gama záblesků

 

Gama záblesky jsou fascinujícím jevem objeveným koncem šedesátých let šťastnou náhodou. Zatímco záření všech ostatních zdrojů gama záření na obloze počítáme pomalu po jednotlivých fotonech, gama záblesky na krátkou chvíli zasvítí s takovou energií, že přezáří všechny ostatní objekty na obloze (v gama oboru, samozřejmě). Protože je ale u gama záření celkem těžké určit přesně směr odkud přišlo, nevědělo se, odkud vlastně záblesky přicházejí a jejich povaha tak byla dlouho pro mnohé vědce velkou provokací. V tomto sehrály důležitou roli robotické dalekohledy, přičemž španělská síť BOOTES je v provozu již více než deset let. Úspěchy této sítě shrnuje Martin Jelínek z ASU. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.11.2016 - 48. vesmírný týden (28.11. - 4.12.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS. Celý článek naleznete zde.

28.11.2016 - Marsovské news

 

ESA zjistila, proč její Schiaparelli skončil několik sáhů pod zemí. Americký satelit MRO hlásí z orbity náznak velkého množství zmrzlého ledu pod povrchem v oblasti Utopia Planitia. A vysloužilé vozítko Curiosity potěšilo novým interaktivním panoramatem. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.11.2016 - Rychlé radiové záblesky sondují skrytou hmotu ve vesmíru

 

Doposud nejjasnější rychlý rádiový záblesk FRB 150807 prozradil zajímavé informace o povaze kosmické pavučiny, které se rozpíná mezi vesmírnými prázdnotami. Celý článek naleznete zde.

26.11.2016 V. Těreškovová věří, že ruští kosmonauti přistanou na Marsu první

 

Valentina Těreškovová, která se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru a o rovných 50 let později poslankyní ruské Státní dumy, kterou zůstává i dnes, věří, že ruští kosmonauti mají největší šanci přistát na Marsu jako první. Řekla to na besedě se školáky v Jaroslavli a zároveň vyjádřila lítost, že se kvůli vysokému věku na průzkumu Marsu nemůže osobně podílet. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.11.2016 - Astronomický ústav se podílel na pozorování unikátního úkazu

 

Evropská kosmická agentura ESA publikovala na konci října prestižní snímek týdne, na kterém je zobrazen vědecký výsledek, získaný mimo jiné díky Astronomickému ústavu. Robotické teleskopy skupiny AVE (Astrofyziky vysokých energií) Stelárního oddělení totiž přispěly k pozorování unikátní mikročočkové události, kterou kdysi předpověděl i samotný Albert Einstein. Ta byla zaznamenána poté, co vědci obdrželi alert družice Gaia, na jejímž vzniku se podíleli. Celý článek naleznete zde.

25.11.2016 - Velké množství trpasličích galaxií objeveno v raném vesmíru

 

Tým vědců pod vedením University of California, Riverside objevil velkou populaci vzdálených trpasličích galaxií, které by mohly odhalit důležité detaily o produktivním období vzniku hvězd ve vesmíru v období před miliardami roků. Objev nedávno publikovaný v časopise The Astrophysical Journal posiluje naše rostoucí znalosti o trpasličích galaxiích – nejmenších a nejméně zářivých galaxiích ve vesmíru. I když jsou velmi malé, jsou nesmírně důležité pro pochopení historie vesmíru. Více se dozvíte v tomto článku.

25.11.2016 - Srážka mezihvězdných bublin napomáhá vzniku hvězd

 

Tým astrofyziček z Masarykovy univerzity a Astronomického ústavu Akademie věd nalezl srážející se mezihvězdné bubliny uvnitř naší Galaxie. Ukázalo se, že díky srážce těchto obřích útvarů, o průměru až 200 světelných let, vznikají v místě kolize nové hvězdy. Tyto nově vzniklé hvězdy pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší a tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší. Práce tak přispívá k porozumění tvorby hvězd ve vesmíru, jelikož navrhuje způsob, jak mohou díky kolizi dvou bublin vznikat hvězdy. Celý článek naleznete zde.

24.11.2016 - Nafukovací modul už přináší první poznatky

 

Celé dva roky má být k Mezinárodní vesmírné stanici připojený nafukovací modul BEAM (Bigelow Expendable Activity Module) od společnosti Bigelow. Jedná se o první nafukovací modul s certifikací pro lidskou posádku, který je připojený k obytné stanici. Už nyní ale senzory v něm umístěné přináší cenné informace. Hlavním cílem je ověřit, zda jsou nafukovací moduly bezpečné a využitelné pro budoucí průzkum vesmíru. Modul sice není příliš velký a posádka do něj vstupuje jen občas, přesto nejsme daleko od pravdy s tvrzením, že tenhle drobeček patří mezi nejzajímavější technologické projekty, které na ISS probíhají. Celý článek naleznete zde.

23.11.2016 - Nová kosmická stanice a co o ní víme

 

Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy na povrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, kontaktovali jsme proto Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma. Celý článek naleznete zde.

22.11.2016 - Nejbližší exoplanety

 

Nejbližší exoplanetou je samozřejmě nedávno objevená Proxima b. Mohli bychom uvést ještě druhou či třetí nejbližší, ale zkusme se na naše planetární sousedy podívat trochu podrobněji. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.11.2016 - 47. vesmírný týden (21.11. - 27.11.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 21. 11. do 27. 11. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti a vidět ráno. Večer je nízko na jihozápadě Venuše a Mars. V první polovině noci lze pozorovat také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Uplynulý týden byl bohatý na zajímavé starty raket, následující možná nabídne jeden čínský start. ISS má opět šestičlennou posádku a čínská dvojice přistála zpět na Zemi. Zajímavé je, že přezkoušený stupeň Falconu 9 se vrací zpět do Kalifornie a tak je oznámení prosincového startu SpaceX na spadnutí. Celý článek naleznete zde.

21.11.2016 - Sírius a Leonidy

 

Souhvězdí na přelomu podzimu a zimy, konjunkce Měsíce s Aldebaranem, meteorický roj a nejbližší z letošních úplňků. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.11.2016 - Jiří Grygar připomíná astronomické objevy posledního půlstoletí

 

Už padesát let vydává Jiří Grygar seznam těch největších astronomických objevů daného roku. Stále je o čem mluvit. Jeho cyklus nemá obdoby ani v jiných vědních oborech. Jak to dopadne, když se podíváme na ty nejvýznamnější z let 1966 až 1991? Právě o tom je další vydání magazínu Leonardo Plus. Celý příspěvek si můžete přečíst a poslechnout zde.

20.11.2016 - Patří k nim! Proxima Centauri může používat jméno Alfa Centauri C

 

Vesmír je plný paradoxů. Proxima Centauri je jedním z nich. Přestože je to nejbližší hvězda od Slunce, musela být před sto lety objevena. Pouhým okem ji neuvidíte. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

20.11.2016 - Výzva: veřejnost může vědcům pomoci s výzkumem

 

Obecně prospěšná společnost Czech National Team (CNT o.p.s.), kolektivní člen České astronomické společnosti, vyzývá širokou veřejnost k zapojení se do projektu Asteroids@home. Jedná se o zajímavý astronomický projekt, jehož cílem je získat fyzikální modely co největšího počtu planetek z  aktuálně dostupného množství naměřených fotometrických dat. Při dostatečném množství kvalitních informací se očekává odvození modelů pro desítky tisíc planetek. Celý článek naleznete zde.

19.11.2016 - Kepler objevil nejkulatější objekt ve vesmíru

 

Astronomové pomoci kosmického dalekohledu Kepler objevili ve vesmíru obří a prakticky dokonalou kouli. Více se dozvíte v tomto článku.

19.11.2016 - Čína vstupuje na pole nové orientace kosmických sond

 

Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Celý článek naleznete zde.

18.11.2016 - O obězích nebeských sfér

 

Byla vydána další práce z dílny a pozůstalosti významného českého astronoma Zdeňka Horského (1929-1988): překlad první knihy Oběhů nebeských sfér Mikuláše Koperníka s rozsáhlým úvodem, komentářem a poznámkami (edičně připravil Vojtěch Hladký, předmluva Owen Gingerich). Kniha nás zasvětí do epochálního díla legendárního polského vědce Mikuláše Koperníka, který přinesl světu první seriózní obraz heliocentrického názoru na Sluneční soustavu. Více se dozvíte v tomto článku.

18.11.2016 - Možný úlomek komety C/1915 R1 (Mellish) patrně zanikl u Slunce

 

Psal se rok 1915, když John Edward Mellish objevil další kometu. Objekt dostal označení C/1915 R1 (Mellish) a protože perihel komety ležel více než dvakrát blíže Slunci než oběžná dráha planety Země, stala se z této komety vcelku jasná vlasatice. Takřka přesně o 101 let později byla objevena kometa s podobnými dráhovými parametry. S ní to však už tak slavně nedopadlo. Celý článek naleznete zde.

15.11.2016 - Kometa 67P/Čurjumov- Gerasimenko je mladší než se očekávalo

 

Na základě počítačových simulací astrofyzikové z univerzity v Bernu (Švýcarsko) dospěli k závěru, že u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko neexistovala její podoba ve tvaru kachničky během vzniku Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků. Ačkoliv obsahuje primordiální materiál, byli schopni ukázat, že kometa ve své současné podobě je stará sotva více než jednu miliardu roků. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.11.2016 - 46. vesmírný týden (14.11. - 20.11.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 14. 11. do 20. 11. 2016. Měsíc bude v úplňku a zároveň v přízemí, jde o tzv. superúplněk. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. V první polovině noci, před východem Měsíce, lze pozorovat dobře také Neptun a Uran. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Ve čtvrtek se má uskutečnit start Ariane 5 se satelity Galileo, v pátek start kosmické lodi Sojuz MS-03 k ISS a v sobotu start rakety Atlas V s meteodružicí GOES-R. Celý článek naleznete zde.

14.11.2016 - Superúplněk 14.11.2016

 

V pondělí 14. listopadu 2016 nastane největší úplněk  za posledních 68 let. Měsíc v úplňku dosáhne na obloze rekordního průměru a jasu - bude o 14 % větší ve svém průměru a o 30 % jasnější. Poslední takový měsíční superúplněk nastal 26. ledna 1948 a další takový nastane až 25. listopadu 2034. Poměrně velký superúplněk máme ale v paměti z roku 2011. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.11.2016 - Objevena 1000, proměnná hvězda v naší Galaxii

 

Čeští astronomové zaznamenali jubilejní objev. 1000. proměnnou hvězdu objevil Ing. Pavel Cagaš ze Zlína. Ne všechny hvězdy svítí stále stejně. Jasnost některých hvězd se v čase mění, někdy i dost výrazně. Takové hvězdy nazýváme proměnné. Celý článek naleznete zde

13.11.2016 - Detekovali jsme mimozemský život ano, či ne?

 

Pokud ano uplynulo od toho okamžiku již 40 let. V té době totiž sondy Viking hledaly jeho přítomnost na povrchu Marsu. Tehdejší závěry naději ve významný objev pohřbily a některé dílčí výsledky svědčící o aktivním metabolizmu, nakonec připsaly i přes určitou názorovou nejednotnost přítomnosti oxidantu. Ne všichni převzali stejné přesvědčení a místo toho prosazují interpretaci, podle které sondy přeci jenom život odhalily.  Více se dozvíte z tohoto článku.

13.11.2016 - Vysvětlí temnou hmotu nová teorie gravitace?

 

Holandský strunař Erik Verlinde namísto temné hmoty prosazuje působení temné gravitace, které vychází z informace vetknuté do samotného časoprostoru. Celý článek naleznete zde.

12.11.2016 - Super Měsíc 14.11.2016

 

Médii už několik dní kolují informace o Superměsíci či chcete-li superúplňku, který nastane 14. listopadu 2016. Přečtete si vše, co potřebujete o tomto úkazu vědět. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.11.2016 - Formování planetárních systémů

 

Nová detailní pozorování pomohla odhalit působivé struktury v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd. Přístroj SPHERE, který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT, vědcům umožnil zkoumat složité dynamické procesy v mladých planetárních systémech. Celý článek naleznete zde.

10.11.2016 - Co nám říkají erupce A hvězd o korónách G hvězd?

 

Erupce patří k nejdramatičtějším projevům sluneční aktivity. Již dlouho není žádným tajemstvím, že podobné jevy lze pozorovat i u jiných typů hvězd. Michal Švanda a Marian Karlický z ASU analyzovali statistiku výskytů vzplanutí slunečního typu u hvězd spektrálních typů K, G, F a A a povšimli si výrazné změny statistiky u horkých A hvězd ve srovnání s chladnějšími typy. Celý článek naleznete zde.

9.11.2016 - Pilíře zkázy

 

Pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT vědci získali působivá nová pozorování mohutných pilířovitých struktur v mlhovině Carina. Mezinárodní tým provedl analýzu několika pilířů v různých mlhovinách a dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná spíše o ‚pilíře zániku‘ – což je v kontrastu s pojmenováním známého útvaru podobného typu, který se nachází v Orlí mlhovině a je nazýván Pilíře stvoření. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.11.2016 - Nové informace k výbuchu rakety Falcon 9

 

Novinky z vyšetřování havárie zveřejnil zakladatel firmy SpaceX v rozhovoru s americkou televizí, podle všeho šlo o skutečně zajímavý a bezprecedentní fyzikální jev uvnitř nádrže s kapalným kyslíkem. Celý článek naleznete zde.

8.11.2016 - Co nám zaclání záři záhadné hvězdy KIC 8462852?

 

Jaká je aktuální hitparáda Top7 vysvětlení podivného záření dnes již legendární hvězdy Tabby, čili hvězdy s megastrukturou? Více se dozvíte z tohoto článku.

7.11.2016 - 45. vesmírný týden (7.11. - 13.11.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.11.2016 - Astronomové objevili rotující rentgenové dýně

 

Pokud jste nesehnali pořádnou dýni, můžete oslavit Halloween s nově objevenými fascinujícími hvězdami, které zřejmě vznikají splynutím těsných dvojhvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.11.2016 - Vesmírná videa: září a říjen 2016

 

Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Videa můžete shlédnout zde.

5.11.2016 - Planetka Kalliope a její měsíc Linus zakryjí z ČR hvězdu

 

Planetka Kalliope s pořadovým číslem 22 je jedním z prvních a také největších těles hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Objevil ji anglický astronom John Russell Hind 16. listopadu 1852. Její jméno se shoduje se jménem jedné z řeckých múz, Kalliopé. Jedná se o objekt označovaný jako asteroid typu M, tedy obecně řečeno těleso železné (NiFe) s možnými příměsemi křemičitanů a silikátů. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.11.2016 - HST se kochal mladě vypadající kulovou hvězdokupou

 

Kulové hvězdokupy poskytují jeden z nejvíce působivých pohledů na noční oblohu. Tyto třpytivé koule obsahují stovky tisíc hvězd a nacházejí se převážně na periferii galaxií. Naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje více než 150 kulových hvězdokup. Jednu z nich s názvem NGC 362 vidíme na fotografii, která byla pořízena pomocí Hubbleova kosmického teleskopu HST (NASA/ESA). Je to jedna z výjimečných kulových hvězdokup. Celý článek naleznete zde.

2.11.2016 - Změna zbarvení okolí severní pólu Saturnu

 

Americká kosmická sonda Cassini (start 15. 10. 1997, navedení na oběžnou dráhu kolem Saturnu 1. 7. 2004), jejíž činnost bude ukončena v září 2017, stále ještě přináší překvapivé výsledky ze soustavy druhé největší planety Sluneční soustavy – Saturnu. Dva nedávno publikované barevné snímky v přírodních barvách zachycují změny zbarvení oblasti v okolí severního pólu Saturnu. Fotografie pořídila z obdobného pohledu sonda Cassini v letech 2012 a 2016. Více se dozvíte zde.

2.11.2016 - Česká kosmická kancelář láká na listopadové aktivity

 

Česká kosmická kancelář láká na zajímavé listopadové aktivity, do kterých se mohou zapojit studenti či zájemci o kosmonautiku. Využít můžete nabídky přednášek pro školy i širokou veřejnost, zúčastnit se několika zajímavých konferencí a pochopitelně se zapojit do soutěží NASA či Evropské kosmické agentury. Podrobné informace v článku...

1.11.2016 - Ještě bližší pohled na části modulu Schiaparelli

 

19. října se pokazila závěrečná fáze přistávací sekvence zkušebního modulu EDM, známého také pod jménem Schiaparelli, který byl součástí mise ExoMars 2016. Již 20. října jsme měli možnost nahlédnout do oblasti Meridiani Planum, kde se odehrál dopad přistávacího modulu. Díky snímku sondy Mars Reconnaissance Obiter (MRO), která patří americké NASA, jsme mohli pozorovat tmavou skvrnu v místě dopadu, světlý padák a skvrnku po pravděpodobném dopadu tepelného štítu. Více se dozvíte v tomto článku.

1.11.2016 - 44. vesmírný týden (31.10. - 6.11.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 31. 10. do 6. 11. 2016. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze. Večer velmi nízko na jihozápadě zůstává Saturn, Venuše a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn, což je v kontrastu s opakovaně vyšší geomagnetickou aktivitou. Sonda MRO ukázala zbytky po dopadu modulu Schiaparelli, za jehož problémy zřejmě stojí programová chyba. Celý článek naleznete zde.

30.10.2016 - Obří radioteleskop bude dnes naslouchat tajemné hvězdě KIC 8462852

 

Jednu z momentálně nejslavnějších hvězd v Galaxii asi není potřeba představovat. Kosmický dalekohled Kepler u hvězdy KIC 8462852 objevil podezřelé změny jasnosti, které neodpovídají tranzitu exoplanety a ani žádnému jinému běžnému jevu. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.10.2016 - Měsíční oceány u planety Saturn

 

Klub vesmírných těles s oceánem se rozšiřuje. Hluboký oceán zřejmě existuje i pod povrchem Saturnova měsíce Dione. Už dříve se zjistilo, že oceán se ukrývá pod povrchem měsíce Enceladus a také u měsíců Jupiteru. Celý článek naleznete zde.

27.10.2016 - Dalekohled ESO/VLT objevil obří oblaka plynu kolem kvazarů

 

Mezinárodnímu týmu astronomů se podařilo objevit zářící oblaky plynu obklopující vzdálené kvasary. Jejich nezaměnitelný signál odhalili pomocí přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT. Vůbec poprvé byla tato rozsáhlá hala detekována u všech kvasarů ve zkoumaném vzorku. Jejich vlastnosti jsou navíc v příkrém rozporu s dnes uznávanými teoriemi formování galaxií v mladém vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.10.2016 - U kandidáta na trpasličí planetu 2007 OR10 objeven měsíc

 

Za drahou Neptunu je známa více než tisícovka objektů, tzv. transneptunických těles. Mezi nimi je i několik dalších těles, která mohou být zařazena do kategorie trpasličích planet, až budou upřesněny jejich rozměry. Největším z nich je těleso objevené v roce 2007, které bylo předběžně označeno 2007 OR10. Průměr tělesa, které ještě nemá své jméno, byl nedávno upřesněn na 1535 kilometrů. Kolem Slunce oběhne jednou za 547 roků. Jeho dráha je od Slunce vzdálena 33 až 101 astronomických jednotek AU (podobná jako u Eris). Celý článek naleznete zde.

26.10.2016 - Zajímavosti z čínského kosmického progamu

 

Dvojice čínských kosmonautů Jing Haipeng a Chen Dong, kteří 17. 10. 2016 odstartovali na palubě kosmické lodi Shenzhou-11, se po dvou dnech připojili ke kosmické stanici Tiangong-2. Stanice, na jejíž palubě bude posádka pracovat po dobu 30 dnů, byla vypuštěna 15. 9. 2016 z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center pomocí nosné rakety CZ-2F a navedena na oběžnou dráhu v průměrné výšce 393 kilometrů nad zemským povrchem. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.10.2016 - Voyager 2 pomáhá hledat měsíce Uranu

 

Pokaždé, když končí nějaká vědecká mise, objevují se v článcích věty, které připomínají, že ačkoliv primární mise končí, vědci mají k dispozici obrovské množství informací, které budou vyhodnocovat ještě mnoho let. Čtenářům to už možná může připomínat prázdnou frázi, ale dnešní článek je krásnou ukázkou toho, jak je i třicet let po sběru dat možné objevovat nové informace. Konkrétně bude řeč o americké sondě Voyager 2, která v roce 1986 prolétla kolem Uranu a během tohoto přiblížení pořídila 8 000 fotografií. Vědci z dat již v době průletu odhalili deset nových měsíců, ale nyní se zdá, že staré údaje mohou vydat nové informace. Nová studie, kterou vedou odborníci z University of Idaho, naznačuje, že na základě dat získaných od Uranu z Voyager 2 by kolem plynné planety mohly obíhat další dva drobné měsíce, které zatím neznáme. Oba objekty by měly obíhat velmi blízko planetárních prstenců. Celý článek naleznete zde.

25.10.2016 - Nejpodrobnější pohled na hvězdný systém Eta Carinae

 

Mezinárodní tým astronomů využil schopnosti interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) k zobrazení hvězdného systému Eta Carinae v dosud nejvyšším rozlišení. Podařilo se jim tak pozorovat nové, nečekané struktury v okolí této dvojhvězdné soustavy, včetně oblasti mezi hvězdami, kde se extrémní rychlostí střetávají hvězdné větry proudící z jednotlivých stálic. Detailní nový pohled do tohoto mimořádného hvězdného systému by mohl přinést lepší pochopení vývoje velmi hmotných hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.10.2016 - 43. vesmírný týden (24.10. - 30.10.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský. Celý článek naleznete zde.

24.10.2016 - Evropský modul vyfotografován na Marsu po drtivém dopadu

 

Americká sonda MRO nalezla na povrchu Marsu nové útvary, které zde zřejmě vznikly po sestupu evropského modulu Schiaparelli, součásti mise ExoMars 2016. Co obrázky odhalily a co se modulu vlastně stalo? Více se dozvíte z tohoto článku.

23.10.2016 - O modulu na Marsu stále nejsou zprávy

 

Modul Schiaparelli s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) vstoupil ve středu odpoledne do atmosféry Marsu, načež se odmlčel. I tak je však podle generálního ředitele Evropské vesmírné agentury (ESA) Jana Wörnera mise zdařilá a podařilo se získat množství užitečných informací. Dekódování dat o sestupu modulu navíc pokračuje. Celý článek naleznete zde.

22.10.2016 - Záhadné rentgenové objekty ve vesmíru se rozzáří a zhasnou během hodiny

 

Astrofyziky trápí extrémní objekty, které se najednou úžasně rozzáří v rentgenové oblasti spektra, a za pouhou hodinu zase zhasnou, jako by se nic nedělo. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.10.2016 - Astrofyzik Jiří Grygar obdržel čestné občanství města Litomyšl

 

Čestný předseda České astronomické společnosti, astrofyzik a pracovník Fyzikálního ústavu AV ČR  Dr. Jiří Grygar obdržel 20. října 2016 čestné občanství města Litomyšl, a to za vynikající celoživotní vědeckou práci, občanské postoje a mimořádný vztah k městu Litomyšl. Celý článek naleznete zde

21.10.2016 - Sonda Schiaparelli vstoupila do atmosféry Marsu a pak se odmlčela

 

Na Marsu měl ve středu odpoledne přistát vesmírný modul Schiaparelli. Sonda vstoupila do atmosféry planety, ale těsně před přistáním se odmlčela. Vědci nyní zkoumají data a pátrají po osudu modulu. Ten má hledat známky současného nebo vymřelého života na Marsu. Jedná se o společný projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) a ruského Roskosmosu. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.10.2016 - Ve vesmíru je desetkrát víc galaxií, než jsme předpokládali

 

Vesmír najednou vypadá podstatně víc přeplněný díky hloubkovému sčítání objektů z průzkumu uskutečněného pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA) a dalších observatoří. Astronomové dospěli k překvapujícímu závěru, že v pozorovatelném vesmíru existuje přinejmenším 10× více galaxií, než se doposud předpokládalo. Tato zjištění mají zřejmé důsledky pro teorie vzniku galaxií, a také mohou vrhnout nové světlo na pradávný astronomický paradox – proč je noční obloha tmavá? Celý článek naleznete zde.

20.10.2016 - První prodlužovač života družic

 

Společnost Orbital ATK zažívá v těchto dnech úspěšné období. Ještě předtím, než se jejich raketa Antares vrátila do služby se jim podařilo uzavřít důležitý kontakt. Ten se týká prvního exempláře zařízení, které zatím nemá v historii kosmonautiky obdoby. Jde o robotický servisní tahač, který by měl pomáhat především družicím na geostacionární dráze. Aktuální kontrakt byl uzavřen se společností International Launch Services, která zajišťuje zakázky zahraničních partnerů pro ruské nosiče. Premiérový zástupce nové technologie bude v roce 2018 sdílet místo na raketě Proton s komunikační družicí Eutelsat. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.10.2016 - ExoMars v přímém přenosu!

 

Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020. Celý článek naleznete zde.

19.10.2016 - Rozděleno! Už není cesty zpět

 

V neděli odpoledne našeho času došlo u Marsu k velmi důležitému momentu. Od mateřské sondy TGO (Trace Gas Orbiter) se oddělilo pouzdro EDM (Entry Descent Module) určené k přistání na povrchu Marsu. Krok to byl důležitý nejen z hlediska blížícího se přistání, ale i proto, že oddělením se z jednoho projektu se najednou staly dvě samostatné mise, přičemž každá má úplně jiné úkoly. V dnešním článku se podíváme jak na samotné oddělení, tak i na výhled do dalších dní. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.10.2016 - Komety visuálně v době novu 30.10.

 

Po úplňku 16. října nastává přesně o dva týdny později, tedy 30. října, další nov. Půjde o nov tak trochu speciální, jelikož bude po tom z 1. října již druhý v tomto měsíci. Co nám v období nadcházející lunace předvedou komety? Ani tentokrát to nebude žádná sláva, ba naopak. Zdá se, že v období na přelomu října a listopadu budeme schopni spatřit vizuálně pouhých šest komet. Celý článek naleznete zde.

18.10.2016 - Nové objevy u Proximy b a její mateřské hvězdy

 

Planeta, která byla objevená na oběžné dráze kolem Proximy Centauri (nejbližší hvězdy od Slunce), může být pokryta oceány. Tuto skutečnost nyní uveřejnil tým vědců z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CRNS). Více se dozvíte z tohoto článku.

18.10.2016 - 42. vesmírný týden (17.10. - 23.10.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS. Celý článek naleznete zde.

17.10.2016 - Pět kometárních důvodů proč se těšit na rok 2017

 

Co se komet týče, rok 2016 rozhodně není tím, na který by se vzpomínalo závratně dlouhou dobu. V zimě a na jaře jsme viděli 4 binokulární komety (252P/LINEAR byla viditelná i pouhým okem, ale pouze s jižní polokoule), což je dle ročních statistik jeden z nejhorších roků 21. století. Od června pak nejjasnější kometa na naší obloze měla jasnost vždy pouze okolo 11-13 mag, takže pozorovatelé vlastnící výhradně malé dalekohledy zažívají dlouhodobý pozorovací půst. Ten ale už příliš dlouho nepotrvá. Se začátkem roku 2017 se situace obrátí k lepšímu. Více se dozvíte zde.

16.10.2016 - HST detekoval obří žhavé koule plynu

 

Hubbleův kosmický dalekohled HST detekoval mimořádně horké koule (bloby) plynu, každá o hmotnosti dvojnásobku planety Mars, které jsou vyvrhovány z blízkosti umírající hvězdy. Plazmové koule se řítí tak rychle kosmickým prostorem, že by vzdálenost ze Země na Měsíc překonaly za pouhých 30 minut. Tyto hvězdné „střely z kanónu“ nepřetržitě tryskaly každých 8,5 roku po dobu uplynulých 400 roků, odhadují astronomové. Celý článek naleznete zde.

15.10.2016 - Mimozemský život by se mohl živit energií kosmického záření

 

Slavná bakterie z hlubin země Desulforudis audaxviator využívá prakticky jenom energii radioaktivního rozpadu uranu. Něco podobného by mohlo fungovat i ve vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.10.2016 - Proč Rusové nepřistáli na Měsíci?

 

„Je to obrovský skok pro celé lidstvo…“ Tak obrovský, že lidstvo nedokázalo udané tempo udržet. Proč byli tehdy tak úspěšní Američané? A jaké jsou záměry Číny? Celý článek naleznete zde.

14.10.2016 - Gravitační vlny mění náš pohled na vesmír

 

Potvrzení existence gravitačních vln, které předpověděl už Albert Einstein, můžeme označit za astronomický objev století. Co nám gravitační vlny mohou prozradit o vesmíru, vysvětluje v Magazínu Leonardo astrofyzik Bala Ajir z Mezinárodního centra pro teoretická studia v indickém Bangaloru. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.10.2016 - Prastaré srdce Galaxie

 

Pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA se astronomům podařilo ve středu Galaxie poprvé nalézt prastaré stálice, které označují jako typ RR Lyrae. Tyto hvězdy se obvykle nacházejí v populacích starších než 10 miliard let. Objev ukazuje, že výduť naší Galaxie pravděpodobně vznikla postupným sléváním prvotních hvězdokup. Objevené stálice by tak mohly představovat pozůstatky jedné z nejhmotnějších a nejstarších přeživších hvězdokup celé Galaxie. Celý článek naleznete zde.

13.10.2016 - Analýza spektra bolidu Benešov

 

Bolid Benešov, který proťal noční oblohu nad Českou republikou 7. května 1991, je v mnoha ohledech jedinečný. Tak předně jde o jediný světový případ, kdy byly meteority nalezeny velmi dlouho po pozorovaném dopadu. Z jejich analýzy je zřejmé, že původní meteoroid nebyl kompaktním tělesem, ale spíše slepencem různých minerálů – brekcií. A především je k dispozici světově unikátní spektroskopické pozorování. Nové proměření průletového spektra a jeho analýza z pohledu výskytu čar molekul se stala základem článku J. Borovičky z ASU, publikovaného v časopise Icarus. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.10.2016 - Podpovrchový oceán i na Dione

 

Podpovrchový oceán leží hluboko pod ledovou kůrou Saturnova měsíce Dione. Vyplývá to z nových údajů získaných kosmickou sondou Cassini. O dalších dvou Saturnových měsících – Titanu a Enceladu – je již dlouho známo, že ukrývají globální oceány pod svými ledovými povrchy. Avšak nové studie naznačují, že oceán existuje i na měsíci Dione. Celý článek naleznete zde.

12.10.2016 - Chemie života v pekle rané Země

 

Ohnivé nebe, soptící vulkány, hluboké krátery, spalující vedro, drtivě vysoký tlak a žádný kyslík. Peklo na Zemi před 4 miliardami let. Jak v takovém prostředí mohl vzniknout život? Možná díky dopadu mimozemských těles. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.10.2016 - „Mami, na co my vlastně máme tatínka?“ ptávaly se prý děti Jiřího Grygara

 

Celá republika ho zná jako popularizátora vědy o vesmíru. Moc se ale neví o jeho malém vesmíru. Jeho rodině. Že měl přísnou maminku, že se číst naučil sám anebo že se sám za hvězdného otce nepovažuje. Pokud se chcete o Jiřím Grygarovi dozvědět víc, poslechněte si rozhovor s Jitkou Novotnou ze záznamu.

11.10.2016 - NGC7293 - Mlhovina Helix

 

Přenesme se v duchu do vzdálené budoucnosti. Do velmi vzdálené budoucnosti. Přibližně 6 až 7 miliard let. A představme si ještě navíc, že jsme asi 700 světelných let daleko od Slunce. Tedy spíše od jeho pozůstatku. Podíváme-li se z tohoto našeho nového fiktivního domova zpět a namíříme-li tímto směrem dokonce dalekohled s fotografickou kamerou, uvidíme obraz podobný tomu, jaký nám přinesl astrofotograf Martin Myslivec. Ten totiž vyhrál v zářijovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“  pod patronací České astronomické společnosti. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.10.2016 - 41. vesmírný týden (10.10. - 16.10.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu. Celý článek naleznete zde.

10.10.2016 - Planeta Merkur se dodnes zmenšuje

 

Americká sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) v minulých letech snímkovala povrch planety Merkur. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.10.2016 - Příběh objevu Philae

 

5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme se tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Celý článek naleznete zde.

9.10.2016 - Je vize Marsovské kolonie reálná?

 

Po vystoupení Elona Muska na konferenci IAC na konci září 2016 se vyrojila spousta spekulací, jak je vůbec možné, něco takové dokázat. Jak si někdo v současné době může dovolit považovat představu milionhlavé lidské kolonie na Marsu za reálnou. Tento článek si klade za cíl na tyto otázky zodpovědět a zároveň se snaží nechat na čtenáři rozhodnutí, které části Muskova plánu považuje za dostatečně reálné. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.10.2016 - Umírající obr V Hydrae odpaluje jusy plazmatu

 

Nejde o finálního bosse z retro gamesy, i když by taková hra jistě stála za to. S hvězdným systémem V Hydrae se vesmír zase jednou překonal. Jeden by se skoro bál, co Hubbleův teleskop najde příště? Více se dozvíte zde.

8.10.2016 - Vše o plánu kolonizovat Mars

 

Šéf SpaceX a kreativní vizionář Elon Musk hodlá poslat na Rudou planetu 1 milion kolonistů. Je to dostatečně šílený plán, aby se mohl povést? Celý článek naleznete zde.

7.10.2016 - Kolem supermasivních černých děr by mohly obíhat planety

 

Okolí černých děr se obvykle považuje za bezútěšné. Výpočty fyziků ale ukazují, že by tam mohly existovat obyvatelné světy. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.10.2016 - Vědci našli na Titanu nemožné mraky

 

Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly. Celý článek naleznete zde.

6.10.2016 - VISTA oprašuje skryté hvězdy

 

Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.10.2016 - Čínské mise na odvrácenou stranu Měsíce

 

Nedávný kongres IAC2016 v Mexiku využili Číňané k dalšímu odsunutí pomyslné pokličky z jejich vesmírného programu a přišli s novými plány. Vypadá to, že čínská sonda bude prvním plavidlem, které řízeně přistane na odvrácené straně Měsíce a její nástupkyně snad odtud přiveze i vzorky hornin. Čína navíc nabízí zájemcům využití komunikační družice v blízkosti Měsíce. Celý článek naleznete zde.

5.10.2016 - Opavští kosmologové se zúčastní výzkumu gravitačních vln

 

Pokud by žil Albert Einstein, byl by teď velmi šťastný. Tak popisují kosmologové to, co prožívají už sedm měsíců. V únoru oznámili američtí vědci, že poprvé zachytili gravitační vlny a od té doby jsou astrofyzikové doslova zahlcení nejrůznějšími výpočty. Jedna taková mezinárodní vědecká buňka pracuje v Opavě na tamní Slezské univerzitě. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.10.2016 - Neptun: 170 let poté

 

Neptun je osmá, od Slunce nejvzdálenější, planeta Sluneční soustavy a patří mezi plynné obry. S rovníkovým průměrem lehce pod 50 000 km je nejmenším z nich. Podobně jako u ostatních plynných obrů je možno přímo pozorovat pouze svrchní vrstvy jeho atmosféry, ve kterých můžeme spatřit na družicových snímcích několik velkých temných skvrn, připomínajících skvrny v atmosféře Jupiteru.  Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je hlavní měrou dána přítomností většího množství metanu v atmosféře planety. Zdaleka nejen to už dnes, přes 170 let od objevu planety, víme. Celý článek naleznete zde.

4.10.2016 - Rosetta splnila svou misi

 

Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.10.2016 - 40. vesmírný týden (3.10. - 9.10.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše a směrem k jihozápadu najdeme Saturn a Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit zvířetníkové světlo a také planetu Merkur, která dosahuje velkého jasu a přidá se k ní i Jupiter. Velmi zajímavé věci přináší kosmonautika. Namátkou připomeňme Muskovu prezentaci nebo přistání Rosetty na kometě. Ale vidět můžete i čtyři kosmonauty v Brně. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.10.2016 - Kdy byla naposledy na Marsu jezera?

 

O existenci tekuté vody na historickém Marsu dnes již nikdo nepochybuje. Pozůstatky vodních toků, jezer a usazené jíly dávají na tuto otázku vcelku jasnou odpověď. Ostatně vozítko Curiosity dokonce našlo důkazy o tom, že na povrchu Marsu byly podmínky vhodné pro vznik života. Otázkou zůstává, kdy voda definitivně zmizela? Obecně se soudilo, že před více jak třemi miliardami let došlo k definitivnímu vyschnutí vodních zdrojů. Nyní se však zdá, že v minulosti planeta minimálně ještě jednou roztála. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.10.2016 - Vědci potvrdili, že vesmír nemá žádný preferovaný směr

 

Porovnání modelů vesmírů s daty vesmírné observatoře Planck o reliktním záření dost jednoznačně ukázalo, že náš vesmír je na těch největších škálách ve všech směrech zhruba stejný. Celý článek naleznete zde.

2.10.2016 - Pluto je zdrojem rentgenového záření

 

Trpasličí planeta Pluto nám, jak se zdá, přichystala další hádanku. Tentokrát však za pozoruhodná data o Plutu nevděčíme americké sondě New Horizons, ale rentgenové vesmírné observatoři Chandra. Více se dozvíte z tohoto článku.

2.10.2016 - Vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 pokračuje

 

Jak jsme čtenáře informovali v nedávném článku, na Mezinárodním astronautickém kongresu v Mexiku vystoupil v úterý 27. září Elon Musk a představil světu vize a plány SpaceX ohledně budoucích pilotovaných expedic na planetu Mars. Jak ovšem sám Musk podotknul, jedná se o dlouho cestu, na které občas leží nějaký ten kamínek. Aktuální „kamínek“ představuje stále probíhající vyšetřování exploze rakety Falcon 9, kvůli kterému jsou nosiče SpaceX až do odvolání uzemněny. Na co zatím vyšetřovatelé přišli? Celý článek naleznete zde.

1.10.2016 - ALMA sleduje hvězdný kokon s podivným chemickým složením

 

Týmu japonských astronomů se pomocí radioteleskopu ALMA podařilo objevit horký a hustý kokon hmoty obklopující nově zrozenou hvězdu. Jedná se o objekt známý jako horké molekulární jádro, je však první svého druhu, který se podařilo najít mimo naši Galaxii. Svým chemickým složením se značně liší od podobných útvarů v naší Galaxii, což naznačuje, že chemické procesy odehrávající se v různých místech ve vesmíru, mohou být mnohem rozmanitější, než se očekávalo. Více se dozvíte v tomto článku.

1.10.2016 - Rosetta přistane na povrchu komety

 

30. září skončí ambiciózní a úspěšná mise sondy Rosetta. Poté, co v roce 2014 dosáhla komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a vypustila na povrch modul Philae, zkoumala jádro komety během jeho pouti do příluní a zase pryč od Slunce. Mohli jsme pozorovat zvyšující se aktivitu komety i extrémní detaily na povrchu. A jako bonus nás na závěr čeká velkolepé dosednutí samotné sondy na povrch komety. S Rosettou tím ztratíme definitivně kontakt, ale předtím se máme ještě na co těšit. V článku jsou také odkazy na přímé přenosy a časy konce mise. Celý článek naleznete zde.

30.9.2016 - HST objevil planetu obíhající kolem dvojhvězdy

 

Astronomové využívající Hubbleův kosmický dalekohled HST (NASA) a podstatu optického klamu (gravitační čočky) potvrdili existenci planety obíhající kolem dvojhvězdy v soustavě OGLE-2007-BLG-349, která je od nás vzdálená 8 000 světelných roků ve směru na střed naší Galaxie. Celý článek naleznete zde.

30.9.2016 - Marsovský transportní systém SpaceX

 

V úterý večer vystoupil Elon Musk na konferenci IAC 2016 v Mexiku s plány jeho společnosti SpaceX pro kolonizaci Marsu. Na tuto událost čekali fanoušci kosmonautiky dlouhou dobu a nyní můžeme určitě prohlásit, že naše očekávání byla překonána. Elon Musk začal svojí prezentaci důvody pro cestu na Mars, pokračoval přes hlavní překážky celého systému, až přímo k technickým detailům samotné rakety a kosmické lodi. V tomto článku nebudeme spekulovat nad reálností tohoto plánu, ale zaměříme se pouze na informace z přednášky.

29.9.2016 - Komety visuálně v době novu 1.10.2016

 

Po dalším úplňku, tentokrát tom z 16. září, Měsíc opět směřuje do fáze novu. To je samozřejmě příhodné pro slabé, difúzní objekty, jakými jsou třeba komety. Těch na přelomu září a října uvidíme podle všeho stejně jako před měsícem osm. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.9.2016 - Rentgenová aktivita polaru AM Herculis

 

Systém AM Herculis je prototypem zajímavé skupiny kataklyzmických proměnných, tzv. polarů. Polary jsou zajímavou sondou do procesů přenosu látky mezi dvěma objekty ve dvojhvězdě a jako takové si zaslouží patřičnou pozornost. Vojtěch Šimon z ASU analyzoval rentgenová pozorování výše zmíněného objektu společně s měřeními v optickém oboru s cílem vysvětlit nestálost stavů s vysokou aktivitou. Celý článek naleznete zde.

28.9.2016 - HST pravděpodobně pozoruje gejzíry na Europě

 

NASA prezentovala na pondělní tiskové konferenci pravděpodobnou existenci gejzírů tryskajících z povrchu Jupiterova měsíce Europa. Ukazují na to snímky Hubbleova vesmírného dalekohledu, na kterých jsou jasně patrné útvary, které se periodicky zjevují vždy v době, kdy je měsíc před diskem planety. Vědci se domnívají, že jde o vodní gejzíry, vznikající v místech, kde jsou na povrchu měsíce trhliny, kudy proniká voda z oceánu, který se pod ledem nachází. Více se dozvíte z tohoto článku

28.9.2016 - Největší český dalekohled zamíří na planety jiných hvězd

 

V pátek 23. září 2016 skončilo na observatoři Astronomického ústavu AV ČR mezinárodní setkání vědců s jediným tématem – vědecké využití Perkova dalekohledu, největšího dalekohledu v České republice s průměrem zrcadlového objektivu 2 metry. Je velmi důležité správně určit pozorovací program dalekohledu této třídy velikosti, zejména v době, kdy se chystá stavba největšího dalekohledu světa E-ELT s průměrem přes 39 metrů. Celý článek naleznete zde.

27.9.2016 - 39. vesmírný týden (26.9. - 2.10.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.9.2016 - Odhalená záhada ledovců na Plutu

 

Pluto ve srovnání s Marsem: i když mechanismus atmosférické kondenzace v oblastech nízkých šířek na Plutu není ekvivalentní podmínkám na Zemi, je již známý na Marsu (obrázek vlevo), kde atmosférický oxid uhličitý může kondenzovat na povrchu planety – podobně jako dusík na Plutu (obrázek vpravo ve falešných barvách – s nápadným ledovcem z dusíku ve spodní části oblasti Sputnik Planum uprostřed snímku). Celý článek naleznete zde.

26.9.2016 - ALMA zkoumá Hubbleovo ultrahluboké pole

 

Mezinárodní týmy astronomů využily radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k průzkumu velmi vzdálené oblasti vesmíru, která byla poprvé zobrazena na ikonickém snímku známém jako Hubbleovo ultrahluboké pole (UHDF, Hubble Ultra Deep Field). Více se dozvíte z tohoto článku.

26.9.2016 - ALMA odhalila tajemství obří kosmické kaňky

 

Mezinárodnímu týmu astronomů pracujícímu s radioteleskopem ALMA a s dalšími přístroji se podařilo odhalit skutečnou povahu neobvyklého typu kosmických objektů ve vzdáleném vesmíru, které vědci označují jako Lyman-alpha Blob. Celý článek naleznete zde.

25.9.2016 - NASA zahlédla na měsíci Jupiteru překvapivou aktivitu

 

Hubbleův vesmírný dalekohled zaznamenal na Jupiterově měsíci Europě něco zvláštního. Jde o „překvapivou aktivitu“ oznámila NASA a svolala na pondělí mimořádnou tiskovou konferenci. Okamžitě tím vyvolala spekulace o tom, zda se objev netýká mimozemského života. Právě Europa je totiž podle astrobiologů vedle Marsu a Saturnova měsíce Titanu nejpravděpodobnějším místem, kde je možné hledat život.  Více se dozvíte v tomto článku.

25.9.2016 - Pokročilá mimozemská civilizace by nás mohla zlikvidovat

 

Zřejmě nejslavnější vědec současnosti Stephen Hawking se objevil v krátkém dokumentárním filmu o vesmíru. Cestoval v něm 16 světelných let na planetu Gliese 832c, o které se už nějaký čas uvažuje jako o potenciálně obyvatelném místě. V té souvislosti Hawking říká, že případné setkání s pokročilou mimozemskou civilizací by mohlo skončit podobně, jako když se původní obyvatelé amerického kontinentu setkali s Evropany. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.9.2016 - Češka objevila exoplanetu

 

Mezinárodní tým astronomů pod vedením české astronomy Marie Hrudkové pravděpodobně objevil exoplanetu u obří hvězdy. Celý článek naleznete zde.

23.9.2016 - Čína pravděpodobně ztratila kontrolu nad vesmírnou stanicí

 

Čína s velkou pravděpodobností ztratila kontrolu nad svou první experimentální vesmírnou stanicí Tchien-kung 1 (Nebeský palác). Samotné čínské úřady potvrdily, že by se zařízení o hmotnosti 8,5 tuny mělo zřítit do atmosféry v roce 2017. Informoval o tom britský deník The Guardian s tím, že některé části kosmické laboratoře by mohly zasáhnout Zemi. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.9.2016 - Rosetta se chystá na sestupový manévr

 

Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září. Celý článek naleznete zde.

22.9.2016 - Galaxie kamikaze se střetla s Mléčnou dráhou

 

Trpasličí galaxie Hercules si zašpásovala s Mléčnou dráhou a zaplatila za to. Z trpaslíka se stává hvězdný proud. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.9.2016 - Pozorovali jsme poprvé zrození černé díry z umírající hvězdy?

 

Podivuhodný případ mizejícího červeného veleobra N6946-BH1 je možná prvním pozorováním vznikající černé díry. Celý článek naleznete zde.

21.9.2016 - Ken a Julča promluvili

 

Po dvou letech soužití Rosetty s kometou je už sonda tak daleko od Slunce, že se jí přestává dostávat energie na provoz. Její osud by se měl naplnit poslední zářijový den, kdy má následovat svůj sestupný modul Philae a kdy se také uloží k odpočinku na povrch komety. Tehdy s ní ustane i veškerá komunikace. Data, která sonda posílala, se ale ještě nějaký čas vyhodnocovat budou. Dnes se zaměříme na výsledky rozboru těch nedávných, které přišly z analyzátoru COSIMA. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.9.2016 - Na trpasličí planetě Ceres je pravděpodobně vulkán

 

Posledního půldruhého roku kolem trpasličí planety Ceres obíhala americká sonda Dawn (Úsvit). Kroužila kolem Cerery stále blíže a díky tomu jsme se dozvídali stále více o povrchu a nitru tohoto tělesa s průměrem 945 kilometrů. Celý článek naleznete zde.

20.9.2016 - HST vyfotografoval rozpadlou kometu

 

Hubbleův kosmický dalekohled HST uskutečnil nejostřejší a nejdetailnější pozorování komety rozpadlé na kusy, k čemuž došlo ve vzdálenosti 108 miliónů kilometrů od Země. Na sérii snímků pořízených v rozpětí tří dnů v lednu 2016 Hubbleův dalekohled odhalil 25 úlomků velikosti domu včetně směsi ledu a prachu, které směřovaly pryč od komety velice pomalu, přibližně rychlostí chůze dospělého člověka. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.9.2016 - 38. vesmírný týden (19.9. - 25.9.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim. Celý článek naleznete zde.

19.9.2016 - Proděravěrala hvězdný proud Palomar 5 temná hmota?

 

Dvě nestejně velké díry ve hvězdném proudu Palomar 5 mají prý na svědomí průniky dvou chuchvalců teplé temné hmoty, jakých možná obklopuje Mléčnou dráhu na desetitisíce. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.9.2016 - Historické komety: kometa Sarabat

 

K tomu, aby byla kometa jasným objektem viditelným v triedrech nebo dokonce pouhým okem, někdy ani není potřeba blízký průlet kolem Slunce nebo Země. V tomto článku si připomeneme jasnou kometu z první poloviny 18. století, jež se nikdy nepřiblížila Zemi na méně než 3 AU a její perihel ležel přes 4 AU daleko od Slunce. Seznamte se s kometou C/1729 P1 (Sarabat). Celý článek naleznete zde.

18.9.2016 - Většina uhlíku na Zemi možná pochází z jiné planety

 

Podle geologů z americké Riceovy univerzity téměř veškerý uhlík na současné Zemi, bez něhož by zde nemohl existovat život, pochází z velké srážky Země a menší embryonické planety podobné Merkuru. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.9.2016 - Tajemné objekty v oblasti za Neptunem

 

Na hranicích Sluneční soustavy, za drahou planety Neptun, panují z pozemského hlediska značná tma a chlad. Avšak i tam se nachází mnoho těles, z nichž ani dnes neznáme zdaleka všechna. Vlastně je v jistém smyslu teprve od nedávné doby začínáme objevovat. Kvůli jejich slabému osvětlení Sluncem je můžeme vidět jen pomocí nejsilnějších přístrojů. Celý článek naleznete zde.

17.9.2016 - Hladovějící černá díra způsobuje slábnutí kdysi jasné galaxie

 

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT a kosmických teleskopů HST (NASA/ESA Hubble Space Telescope) a Chandra (Chandra X-ray Observatory, NASA) podařilo vyřešit záhadu podivných změn chování superhmotné černé díry, která se nachází v centru jedné vzdálené galaxie. Zdá se, že pro tuto černou díru nastaly zlé časy, nedostává se jí okolní hmoty a díky tomu její okolí zdaleka nezáří tak jasně, jako dříve. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.9.2016 - Objevené a znovuobjevené komety v červenci 2016

 

Ani červenec nebyl jedním z těch měsíců, které se co do počtu nově objevených komet vydařily. Nalezeny totiž byly pouze dvě komety, jedna systémem teleskopů MASTER a jedna skrz havajský dalekohled PanSTARRS. Červenec by se však mohl titulovat jako měsíc znovuobjevených komet. Důvodem je situace, že v sedmém měsíci letošního roku byly znovuobjeveny hned 4 komety z let minulých. Celý článek naleznete zde.

16.9.2016 - První fotografie meteorů

 

Klepeštův ondřejovský bolid v Andromedě se objevil i v publikaci Vladimíra Gutha Katalog fotografovaných stop meteorů 1885-1930, kterou vydala Československá Akademie věd v roce 1954.  V ní se můžeme dočíst, že první meteor na území Čech byl vyfotografován roku 1885 z Klementina. Klepeštův bolid byl teprve třetí zdokumentovanou fotografií.  V roce 1925 Klepešta v Podolí a prof. Sýkora v Ondřejově poprvé vyfotografovali meteor ze dvou míst. V knize má číslo 11. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.9.2016 - Konference o popularizaci astronomie

 

Ve dnech 23. až 25. října 2016 proběhne v prostorách hotelu Šumava, poblíž Kašperských Hor, konference Astronomické vzdělávání a popularizace astronomie 2016, která navazuje svým zaměřením na astronomické vzdělávání na konferenci "Astronomické vzdelávanie na základných a stredných školách v 21. storočí", konanou v červnu 2013 v Ružomberku a na konference zabývající se vyučováním astronomii, které se konaly od šedesátých let 20. století. Připravovaná konference navazuje svým zaměřením na popularizaci astronomie rovněž na konference konané v polovině 20. století a těšit se můžete mimo jiné na Dr. Jiřího Grygara, prof. Petra Kulhánka nebo populárního slunečního fyzika doc. Michala Švandu. Uzávěrka přihlášek na konferenci je ve čtvrtek 22. září. Celý článek naleztnete zde.

15.9.2016 - Vlastnosti satelitů planetek

 

Dvojplanetky jsou relativně nově zkoumanými objekty ve Sluneční soustavě a astronomové z ASU v něm hrají z celosvětového hlediska důležitou úlohu. Vůbec první dvojplanetka byla objevena vlastně náhodou v roce 1993 a od té doby se i zásluhou ondřejovských astronomů jejich počet rozrostl. Dvojplanetky jsou důležitou laboratoří pro studium chování pevných látek v podmínkách mikrogravitace a mnohé napovídají o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy. Tentokrát se v představované práci Petr Pravec z ASU a kolektiv věnovali popisným parametrům sekundárních složek. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.9.2016 - Výpočet dráhy bolidu

 

V noci z 12. na 13. září 1923 prolétl nad Ondřejovem bolid, který se šťastnou náhodou podařilo zachytit na fotografické desce Josefu Klepeštovi. Stejný bolid tu noc v 21 hodin 55 minut zpozoroval v Černošicích i osmnáctiletý Vladimír Guth. Přinášíme Guthův článek Výpočet dráhy meteoru, zvláště pak o bolidu z 12. září 1923, který byl zveřejněn ve stejném čísle Říše hvězd jako Klepeštova fotografie v příloze. Článek obsahuje dokonce předběžnou parabolickou dráhu původního tělesa. Článek naleznete zde.

14.9.2016 - V pátek 16.9. nastane polostínové zatmění Měsíce

 

V pátek 16. září ve 21:05 SELČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sklizňový“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné fotografovat a zapojit se tak do soutěže pro širokou veřejnost. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.9.2016 - Bolid v Andromedě

 

V noci z 12. na 13. září 1923, tedy před 93 lety, pořídil osmadvacetiletý Josef Klepešta čtyřhodinovou expozicí na skleněnou desku 20cm astrografem hvězdárny v Ondřejově fotografii M31 v souhvězdí Andromedy. Během expozice prolétl zorným polem bolid, který zanechal jasnou stopu a tak vznikla jeho slavná fotografie. Přinášíme dva původní Klepeštovy příspěvky zveřejněné v časopisu Říše hvězd. Celý článek naleznete zde.

13.9.2016 - Za prstýnkem Slunce na sedmý světadíl

 

Rozhodnutí padlo v listopadu 2015. „Příští rok vyrazím za prstencovým zatměním Slunce,“ říkal jsem si rozhodně a šlo o to prstencové 1. září 2016. Pás annularity přecházel centrální Afrikou, Madagaskarem a jižním okrajem ostrova Réunion. Já zvolil exotický Madagaskar, lidově známý jako „sedmý světadíl“. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.9.2016 - Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

 

Na dvou uvedených fotografiích je temná galaxie Dragonfly 44. Snímek vlevo byl pořízen v rámci přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Ve viditelném světle jsou pozorovatelné pouze sotva patrné šmouhy. Snímek vpravo představuje dlouhou expozici pomocí dalekohledu Gemini, jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů na světě, odhalující velké protáhlé objekty. K pořízení snímku byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph (GMOS). Galaxie Dragonfly 44 je při své velké hmotnosti velmi slabá a skládá se téměř výhradně z temné hmoty. Celý článek naleznete zde.

12.9.2016 - 37. vesmírný týden (12.9. - 18.9.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 12. 9. do 18. 9. 2016. Měsíc bude v úplňku a v týdnu zakryje Neptun. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Rosetta konečně vyfotografovala modul Philae na povrchu komety. Odstartovala raketa Atlas V se sondou OSIRIS-REx na palubě. Více se dozvíte v tomto článku.

11.9.2016 - V Ondřejově proběhnou tři mimořádné vědecko - vzdělávací akce

 

V rámci mezinárodního vědecko-vzdělávacího projektu „Weeks of Science“ proběhnou na půdě Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově tři mimořádné akce: Letní škola pro vysokoškolské studenty astronomie, Meeting o exoplanetách a Workshop o vědě s 2metrovým Perkovým dalekohledem. Všechny tři akce se postupně za sebou odehrají ve dnech 12. – 22. září a pozvaní jsou významní světoví tutoři. Celý článek naleznete zde.

10.9.2016 - NASA vypustila sondu k asteroidu

 

Americká Národní agentura pro letectví a vesmír (NASA) vypustila ve čtvrtek sondu Osiris-Rex, která bude po dobu příštích sedmi let sbírat vzorky z asteroidu. Sonda by podle plánu měla na Zemi přinést materiál z asteroidu Bennu.  Více se dozvíte z tohoto článku.

10.9.2016 - Procházka zářijovou oblohou

 

22. září v 16.20 SELČ vstoupí Slunce do znamení Vah a podzimní rovnodenností začne astronomický podzim. Letní idylka tedy pomalu končí, i když večerní obloze stále ještě vévodí souhvězdí léta. Celý článek naleznete zde.

9.9.2016- Noc vědců 2016

 

I v roce 2016 probíhá po celé České republice astronomická část Evropské noci vědců. Letos připadá na pátek 30. září 2015 a ve na stejný den připadne i významná událost: Na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko dosedne sonda Rosetta. To se poměrně pěkně hodí, neboť tématem letošní noci vědců je Bezpečnost. A tak právě v tomto duchu můžete čekat program na jednostlivých hvězdárnách a astronomických akcích. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.9.2016 - Astronomové objevili vzácný artefakt z počátků vývoje Galaxie

 

Mezinárodnímu týmu astronomů se s pomocí dalekohledu ESO/VLT a dalších teleskopů podařilo objevit vzácný historický artefakt – skupinu různě starých hvězd z rané fáze vývoje Galaxie. Systém připomíná svým vzhledem kulovou hvězdokupu, ale od všech ostatních objektů tohoto typu se liší. Tento objekt obsahuje hvězdy podobající se nejstarším stálicím Galaxie a mohl by tak představovat chybějící článek v našem chápání její historie i současnosti. Celý článek naleznete zde.

8.9.2016 - Čína plánuje vyslat pojízdné vozítko na Mars

 

Čína představila návrhy kosmické sondy a vědecké pojízdné laboratoře, které plánuje vyslat k rudé planetě Mars koncem tohoto desetiletí v průběhu mise, která se stane bezprecedentní výzvou pro čínský kosmický průmysl. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.9.2016 - Modul Philae nalezen

 

Celý svět obletěla velmi pozitivní zpráva. Necelý měsíc před ukončením mise sondy Rosetta byl totiž díky ní nalezen modul Philae, který lehce nešťastným způsobem přistál na kometě v listopadu 2014. Potvrdilo se, že se nachází v oblasti s nedostatkem slunečního záření. Celý článek naleznete zde.

7.9.2016 - Temná hmota: Horká nebo studená?

 

Data z programu Hubble Frontier Fields napovídají, že temná hmota by nemusela být ani horká ani studená, nýbrž teplá (warm dark matter). Více se dozvíte z tohoto článku.

7.9.2016 - Sonda Rosetta našla svůj modul, který se ztratil na kometě

 

Necelý měsíc před ukončením své mise objevila sonda Rosetta svůj robotický modul Philae, který přistál v listopadu 2014 na kometě Čurjumov-Gerasimenko. Na svém webu o tom v pondělí informovala Evropská kosmická agentura (ESA), které sonda patří. Philae se po přistání ztratil Rosettě z dohledu a od loňského léta s ním vědci nemají spojení. Celý článek naleznete zde.

6.9.2016 - Nepropásněte Dny vědy a techniky v Plzni

 

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 9. - 10. 9. 2016. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházející nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.9.2016 - Vesmírná videa: červenec a srpen 2016

 

Začátkem července jsme se dočkali nové oběžnice Jupiteru, ale první zajímavá data přinesla sonda Juno až na sklonku srpna. Pokračují přípravy dalekohledu JWST a chystá se také sonda OSIRIS-REx k asteroidu. V červenci se ještě několikrát objevila noční svítící oblaka. Večerní obloha patřila planetám. Proběhlo množství zajímavých startů i přistání raket a kosmických lodí. Čína pokročila s dokončením největšího radioteleskopu. Blíží se konec mise Rosetty. Nové objevy máme také ve světě trpasličích planet a u nejbližší hvězdy Proximy. To a některé další události přiblíží další díl našeho seriálu.

5.9.2016 - 36. vesmírný týden (5.9. - 11.9.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 5. 9. do 11. 9. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše, na jihozápadě Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. 1. září přineslo dvě havárie raket. Juno přinesla první poznatky o Jupiteru. Chystá se návrat části posádky ISS v Sojuzu TMA-20M. Odstartovat by měla sonda OSIRIS-REx k asteroidu Bennu. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.9.2016 - Dvojhvězda Alpha Centauri na snímku z HST

 

Nejbližším hvězdným systémem vůči Zemi je proslulé uskupení Alfa Centauri. Nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus), ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelného roku. Tento hvězdný systém představuje především dvojice hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a dále slabý červený trpaslík Alfa Centauri C – známý též jako Proxima Centauri. Celý článek naleznete zde.

4.9.2016 - Co přijde po ISS?

 

V současné době kosmické velmoci (s výjimkou Číny a Indie) provozují společně jednu velkou a stálou orbitální stanici s lidskou posádkou - Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Více se dozvíte v tomto článku.

4.9.2016 - Mysteriozní radiový signál, který nebyl

 

Pochybnosti o mimozemském původu takzvaného signálu ze soustavy HD 164595 se ukázaly jako zcela oprávněné. Můžeme si opět oddechnout, pohádkově vyspělé civilizace nám nic nesignalizují. Celý článek si naleznete zde.

3.9.2016 - Vesmírnou misi Mars 2020 má doprovodit robotická helikoptéra

 

Rok 2020 bude doslova rokem invaze pozemských sond na Mars. Jedna z pěti na tento rok plánovaných misí, americký Mars 2020, bude mít v arzenálu kromě roveru typu Curiosity, vybaveného 2 metry dlouhým vrtákem, možná také malou doprovodnou robotickou helikoptéru. Více se dozvíte v tomto článku.

3.9.2016 - Na Floridě došlo k explozi rakety

 

Na Mysu Canaveral došlo odpoledne našeho času k explozi na rampě 40 vojenské části kosmodromu. Ke statickému zážehu se zde chystala raketa Falcon 9 se satelitem Amos 6. Rozsah škod není ještě zcela zřejmý, ale došlo k poškození rampy, zničení rakety a satelitu. Dobrá zpráva je, že nikdo nebyl zraněn. Statický zážeh vždy několik dní předchází startům rakety Falcon 9. Podorbnosti najdete v aktualizovaném článku.

1.9.2016 - Jak může pomoci dalekohled Jamese Webba s výzkumem Proximy b?

 

Na konci roku 2018 by se měl do vesmíru vydat Kosmický dalekohled Jamese Webba. Mohl by nějak pomoci s výzkumem nově objevené exoplanety Proxima b? Více se dozvíte v tomto článku.

1.9.2016 - Kvantové efekty Hawkingova záření pozorovány v laboratorní černé díře  

 

Jeff Steinhauer z Technionu si vyrobil virtuální černou díru v Bose-Einsteinově kondenzátu a pak pozoroval, jak spontánně vyzařuje virtuální Hawkingovo záření. Celý článek naleznete zde.

31.8.2016 - Prstencové zatmění Slunce

 

Ve čtvrtek 1. září 2016 v českých dopoledních hodinách nastane hluboko na jihu „pod námi“ – v centrální a jižní Africe včetně Madagaskaru – prstencové zatmění Slunce. Měsíc v novu při pozorování z úzkého pásu na Zemi zakryje naší mateřskou hvězdu svým úhlově o něco menším diskem a při maximální fázi zatmění tak kolem měsíčního kotouče pozorovatelé uzří oslnivý kroužek sluneční fotosféry. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.8.2016 - Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B

 

Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení. Celý článek naleznete zde.

30.8.2016 - Je Proxima b obyvatelná?

 

Nově objevená nejbližší exoplaneta Proxima b vzbudila velký rozruch a také naději. Našli jsme v sousedním hvězdném systému planetu vhodnou k životu? Více se dozvíte z tohoto článku.

30.8.2016 - Zachycen podezřelý signál

 

Astronomové zachytili podezřelý signál, který by mohl přicházet ze známého planetárního systému. Celý článek naleznete zde.

29.8.2016 - 35. vesmírný týden (29.8. - 4.9.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 29. 8. do 4. 9. 2016. Měsíc bude v okolí novu. I po těsné konjunkci jsou ještě nízko na západě vidět planety Jupiter a Venuše. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Juno se opět protáhla kolem Jupiteru. Raketa Falcon 9 se chystá k dalšímu startu. Více se dozvíte v tomto článku.

29.8.2016 - Mladá hmotná hvězda objevena v Mléčné dráze

 

Astronomové identifikovali mladou hvězdu nacházející se ve vzdálenosti téměř 11 000 světelných roků od Země, která nám může pomoci pochopit, jak vznikaly nejhmotnější hvězdy ve vesmíru. Tato mladá hvězda o hmotnosti více než 30× převyšující hmotnost Slunce je stále ještě v procesu shromažďování materiálu z mateřského molekulárního oblaku a může být ještě mnohem hmotnější, až nakonec bude nabalování hmoty ukončeno. Celý článek naleznete zde.

27.8.2016 - Na Slunci je opět skvrna

 

Pozorujte Slunce, během jediného dne se na něm vynořila poměrně hezká oblast se skvrnami. Zde uvidíte krásné video.

26.8.2016 - U nejbližší hvězdy máme kamennou planetu v obyvatelné zóně

 

Sny generací snílků se vyplnily. Teď už nejde o to, jestli nějaké planety podobné Zemi existují, ale kdy se tam podíváme. Proxima b ale zřejmě moc pohostinná nebude. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.8.2016 - Nenechte su ujít mimořádně těsnou konjukci Venuše s Jupiterem

 

Konjunkce dvou planet, z nichž obě jsou dobře pozorovatelné pouhým okem, je poměrně vzácným astronomickým jevem. Konec srpna nám jednu takovou příležitost nabídne. A nebude to nabídka ledajaká. Na večerní soumrakové obloze se nejen setkají dvě nejjasnější planety – Jupiter a Venuše, ale navíc se k sobě zdánlivě přiblíží především v sobotu 27. srpna skutečně mimořádně těsně. Celý článek naleznete zde.

25.8.2016 - V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta

 

Astronomové využívající dalekohledy ESO a přístroje dalších observatoří objevili důkazy existence planety na oběžné dráze kolem Proximy Centauri, Slunci nejbližší sousední hvězdy. Dlouho hledaný objekt, označený Proxima b, obíhá kolem své mateřské hvězdy, chladného červeného trpaslíka, jednou za 11 dní. Tato pravděpodobně kamenná planeta je jen o málo hmotnější než Země a na jejím povrchu by mohly panovat podmínky vhodné pro existenci vody v kapalném stavu. Jedná se o nejbližší známou extrasolární planetu, která by zároveň mohla být nejbližším útočištěm života mimo Sluneční soustavu. Odborný článek popisující tento přelomový objev bude zveřejněn 25. srpna 2016 v prestižním vědeckém časopise Nature. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.8.2016 - Komety vizuálně kolem novu 1.9.2016

 

Dne 18. srpna prošel Měsíc opět fází úplňku a nyní couvá směrem k novu. To znamená, že se v nadcházejících dnech opět otevře okénko pro pozorování na tmavé obloze, nejprve zvečera, postupně se rozšíří i do ranních hodin. Tato situace bude příznivá pro pozorování slabých, mlhavých objektů jako jsou galaxie, mlhoviny, hvězdokupy a nebo třeba i komety. Počet těch vizuálně viditelných se poněkud rozroste, oproti 6 kometám z předchozí lunace jich na přelomu srpna a září uvidíme podle všeho osm. Celý článek naleznete zde.

24.8.2016 - Temná hmota pokořila grandiózní detektor LUX

 

Výkon momentálně nejcitlivějšího detektoru temné hmoty na světě překonal veškerá očekávání. Ovšem detektor LUX nakonec nenašel vůbec nic. Celý článek naleznete zde.

23.8.2016 - Rosetta přistane na kometě 30. září

 

Dlouhá a velice úspěšná mise sondy Rosetta spěje ke svému konci. Ten nastane podle vyjádření Evropské kosmické agentury letos 30. září, kdy sonda po vzoru modulu Philae přistane na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.8.2016 - 34. vesmírný týden (22.8. - 28.8.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 22. 8. do 28. 8. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Pozor po západu Slunce na Venuši a Jupiter. Blíží se k sobě a dojde k velmi těsné konjunkci. Večer na jihozápadě jsou nízko nad obzorem také Mars a Saturn, Rudá planeta je tento týden nejblíže červenému obru Antaresovi. Viditelnost Neptunu a Uranu už se zlepšila tak, že jsou vidět téměř celou noc. Mezinárodní vesmírná stanice se dočkala nového dokovacího adaptéru a občas se pozorovateli může mihnout před Sluncem. Celý článek naleznete zde.

22.8.2016 - Soukromníci ve vesmíru

 

Dobýt vesmír! Přistát jako první na Měsíci! Cíle, pro které byly před půlstoletím Sovětský svaz a Spojené státy schopné udělat téměř cokoliv. Ty doby jsou ale pryč. Spíše než vlády jsou dnes hnací silou dobývání vesmíru soukromníci. Co to znamená a proč tomu tak je? Více se dozvíte z tohoto článku.

22.8.2016 - HARPS 3

 

Astronomové připravují dalšího bratra legendárního spektrografu HARPS. Vyroste na Kanárských ostrovech. Celý článek si můžete přečíst zde.

21.8.2016 - Gravitačním prakem střílíme do mezihvězdného prostoru

 

Zatím jediným způsobem, kterým se nám podařilo poslat sondy k hranicím Sluneční soustavy a získat první informace o mezihvězdném prostoru, byly gravitační manévry při průletu kolem některé z velkých planet naší planetární soustavy. Intenzivně se tato metoda využívá také k zrychlení a zefektivnění cest k jejím různým tělesům. Více se dozvíte v tomto článku.

21.8.2016 - Teoretičtí fyzici potvrdili možnost existence páté základní síly

 

Pátá základní síla je zatím stále ve hře. Dočkáme se přece jenom v dohledné době nové fyziky? Celý článek naleznete zde.

20.8.2016 - Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou

 

Venuše byla v minulosti obyvatelnou planetou. Aspoň podle nejnovějšího výzkumu americké kosmické agentury NASA. Podle ní byl na Venuši před 3,5 miliardami let mělký oceán a povrch planety byl jen mírně chladnější než povrch dnešní Země. ak vědci zjistili, jak vypadala dávná Venuše? Více se dozvíte z tohoto článku.

20.8.2016 - P/2016 G1 je aktivovaný asteroid

 

Dne 1. dubna 2016 byla objevena nová kometa s označením P/2016 G1 (PanSTARRS). Jednalo se o zcela rutinní záležitost, když havajský teleskop PanSTARRS na svém CCD čipu zachytil objekt s jasností 20,1 mag a slabou komou. Věci ale nejsou tak jednoznačné, jak se na první pohled mohou jevit. Celý článek naleznete zde.

18.8.2016 - Nová temná skvrna na Neptunu

 

Květnové snímky Hubbleova vesmírného dalekohledu potvrdily přítomnost dalšího temného víru v atmosféře planety Neptun. Odpovídající tmavá skvrna má asi 4800 kilometrů v průměru. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.8.2016 - Vlastnosti plazmatu ve slunečních protuberancích

 

Nejznámějším projevem sluneční aktivity jsou sice sluneční skvrny, ale v soutěži o nejfotogeničtější by bodovaly spíše protuberance. Oblaka plazmatu roztodivných tvarů zůstávají nehybně viset nad okrajem slunečního disku a tvrdošíjně vzdorují gravitaci. Jejich detailní diagnostika je však velmi obtížná a jenom z pozorování téměř nemožná. Celý článek si můžete přečíst zde.

17.8.2016 - Zklamání i naděje u beta Pictoris

 

Astronomové se příští rok pokusí o objev potenciálního měsíce u hvězdy beta Pictoris. Podaří se to? Více se dozvíte z tohoto článku.

17.8.2016 - Plány pro nástupce ISS pomalu nabírají obrátky

 

NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Celý článek naleznete zde.

16.8.2016 - Pozorovatelský deník - komety (1-10)

 

Většina komet bývá jen poměrně slabá. Jsou to převážně objekty, které nejsou viditelné vizuálně a veřejnost jim tak nevěnuje přílišnou pozornost. Až když je kometa jasnější než zhruba 15 mag, zájem pozorovatelů o ni stoupá. A to ještě mnohem rapidněji, když přesáhne hranici 10-11 mag, díky níž bývá ve většině případů pozorovatelná i malými dalekohledy či obřími binokuláry. Jen velmi malé procento komet se pak může pyšnit ještě jedním primátem. Jsou jasnější než přibližně 5 mag a stanou se tak objekty pozorovatelnými i pouhým okem. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.8.2016 - 33. vesmírný týden (15.8. - 21.8.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Perseidy se předvedly v mimořádném maximu. SpaceX předvedla skoro rutinní operaci v podobě dalšího úspěšného přistání prvního stupně a vynesení družice JCSAT-16. Celý článek naleznete zde.

14.8.2016 - Za Neptunem krouží rebelská planetka Niku

 

Objekt 2011 KT19 Niku obíhá Slunce na téměř kolmé a retrográdní oběžné dráze, která je pro nás zatím nevysvětlitelná. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.8.2016 - Perseidy 2016

 

Maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2016 příhodně tak, že Měsíc zapadal již po půlnoci a pozorování se mohlo odehrávat na tmavé obloze. Navíc tento rok se zapíše do paměti mnoha pozorovatelů jako jeden z nejbohatších návratů tohoto roje v historii jejich pozorování. Hodinová frekvence dosáhla z obvyklých 80 až 120 meteorů za hodinu až k hranici 150 a možná i více. Také byl patrný vyšší podíl jasných meteorů, takže nebylo tak obtížné nějaký zachytit. To dokazují i snímky, které postupně přichází od našich čtenářů.  Fotogalerii naleznete zde

13.8.2016 - Hvězda s megastrukturou: Ještě divnější než jsme si mysleli

 

Příběh hvězdy Tabby, zvané též KIC 8462852, nabírá na obrátkách. Slabší povahy by měly zvážit bezpečnostní pásy! Více se dozvíte z tohoto článku.

13.8.2016 - Hvězdná laboratoř ve Střelci

 

Malý shluk jasných modrých hvězd v levém horním rohu tohoto snímku, jehož mamutí originální verze má rozlišení 615 megapixelů, je pro vědce dokonalou kosmickou laboratoří, ve které mohou zkoumat život a smrt různých typů hvězd. Hvězdokupa známá pod označením M18 (Messier 18) je složena ze stálic, které vznikly společně, ze stejného mohutného oblaku plynu a prachu. Celý článek naleznete zde.

12.8.2016 - Opportunity na začátku další dvouleté mise

 

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.8.2016 - Velká rudá skvrna na Jupiteru zahřívá vrchní vrstvy atmosféry

 

Astronomové z Centra pro kosmickou fyziku Bostonské univerzity publikovali v časopise Nature závěry, že Velká rudá skvrna na Jupiteru může poskytovat záhadný zdroj energie potřebné k zahřátí horních vrstev atmosféry na překvapivě vysoké pozorované hodnoty. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.8.2016 - Galaxie Dragonfly 44 je temným dvojčetem Mléčné dráhy

 

V Kupě galaxií ve Vlasech Bereniky mají temné ultrařídké galaxie. Jedna z nich je hmotou srovnatelná s Mléčnou dráhou. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.8.2016 - 32. vesmírný týden (8.8. - 14.8.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 8. 8. do 14. 8. 2016. Měsíc bude v první čtvrti. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Po západu Slunce jsou nad západním obzorem Venuše, Merkur a Jupiter, na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Chystá se další start rakety Falcon 9. Celý článek naleznete zde.

5.8.2016 - Kam směřuje role Evropy v kosmonautice?

 

V sobotu 10. září 2016 se ve všech 22 členských státech Evropské kosmické agentury (ESA) uskuteční první Debata občanů o přínosech, směřování a roli Evropy v kosmických aktivitách. ESA organizuje veřejnou debatu ojedinělou metodou, při které se z každého členského státu zúčastní přibližně 100 občanů, kteří budou diskutovat současně ve stejný den stejné otázky. Registrace zájemců o účast bude ukončena 28. srpna 2016 o půlnoci a zúčastní se jí i pravocníci České kosmické kanceláře. V tomto článku se dozvíte i o jejích dalších aktivitách, do kterých se můžete zapojit.

5.8.5016 - Meteorický roj Perseid doplní konjukce planet s Měsícem

 

Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v odpoledních hodinách 12. srpna, tedy v pátek. Nejvíce meteorů v Česku spatříme v nocích ze čtvrtka na pátek (11./12. srpna) a z pátka na sobotu (12./13. srpna). V  průběhu  těchto  nocí  uvidíme  na městy neosvětlené obloze zejména  mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na krásné seskupení dorůstajícího Měsíce se dvěma planetami Sluneční soustavy a jasnou hvězdou. Celý článek naleznete zde.

2.8.2016 - Astronomové objevili závratnou rotaci halo naší galaxie

 

Astronomové z University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA) objevili jako první, že horký plyn v rozsáhlém halo kolem naší Galaxie rotuje stejným směrem a téměř srovnatelnou rychlostí jako galaktický disk, který obsahuje hvězdy, planety, plyn a prach. Tyto poznatky vrhají nové světlo na to, jak jednotlivé atomy postupně vytvářejí hvězdy, planety a galaxie podobné Mléčné dráze a jaká budoucnost je čeká. Více se dozvíte z tohoto článku.

2.8.2016 - 31. vesmírný týden (1.8. - 7.8.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 1. 8. do 7. 8. 2016. Měsíc bude v novu. Po západu Slunce jsou na západě Venuše, Merkur a Jupiter. Na jihozápadě Mars a Saturn. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. ISS se dočkala nového dokovacího adaptéru a my ji můžeme vidět na večerní obloze. SpaceX provedla významný test již jednou použitého prvního stupně rakety Falcon 9. Celý článek naleznete zde.

30.7.2016 - Komety vizuálně v době kolem novu

 

Druhý letní úplněk nás potkal 20. července, Měsíc je nyní na cestě zpátky k novu a tím pádem se v průběhu noci rozšiřuje pozorovací okno bez rušení našeho přirozeného satelitu. Nejkratší noci máme za sebou, nastává už dokonce i noc astronomická, což je pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety, velmi pozitivní skutečnost. V nadcházející lunaci bychom měli vizuálně spatřit 6 komet, tedy o jednu méně než v lunaci předchozí, ale situace je trochu komplikovanější, protože dochází k významné obměně komet na obloze. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.7.2016 - 110 let od prvního pozorování v Ondřejově

 

V roce 1898 koupil Josef Jan Frič v Ondřejově rozsáhlý pozemek v okolí vrchu Manda a započal s výstavbou vlastní hvězdárny, dnešní ondřejovské observatoře Astronomického ústavu AV ČR. Trvalo několik let, než byly vybudovány první objekty, z nichž nejdůležitější byla pracovna s hodinovým sklepem, dále Západní a Centrální kopule a také pozorovací domky se sklopnou střechou. Neméně důležitým úkolem bylo získání nebo zkonstruování pozorovacích přístrojů s vlastnostmi vhodnými pro vědecké účely. První pozorování se uskutečnilo 1. srpna 1906. Letos si tak připomínáme jeho 110. výročí. Celý článek si můžete přečíst zde.

29.7.2016 - Bílý trpaslík ostřeluje červeného záhadným paprskem

 

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT a další pozemní i kosmické přístroje objevili nový exotický typ dvojhvězdy. Systém AR Scorpii tvoří bílý a červený trpaslík. Bílý trpaslík s vysokou frekvencí otáčení urychluje elektrony ve svém okolí téměř na rychlost světla. Tyto vysoce energetické částice následně generují záblesky elektromagnetického záření, které dopadá na sousední hvězdu. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.7.2016 - HST studoval atmosféry dvou exoplanet

 

Za použití Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové uskutečnili první průzkum atmosfér kolem planet podobných Zemi za hranicemi Sluneční soustavy. Objevili náznaky, které zvyšují šance na obyvatelnost těchto dvou exoplanet. Celý článek naleznete zde.

28.7.2016 - Mimas není nudný patron

 

Saturnův měsíc Mimas, „velká špinavá koule ledu“ s malou příměsí hornin, vůbec není tak fádním a nudným světem, jak se dříve astronomové domnívali. Více se dozvíte z tohoto článku.

28.7.2016 - Záhadný útvar ve tvaru písmene X uprostřed Mléčné dráhy

 

Střed naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle některých nedávných pozorování a diskuse dvou astronomů z Kanady a Německa možná „ozdoben“ výrazným písmenem X, které je údajně tvořeno symetrickým zhuštěním hvězd nacházejících se v blízkosti našeho galaktického jádra. Průsečík obou linií v daném obrazci X přitom poměrně přesně odpovídá středu Mléčné dráhy. Celý článek naleznete zde.

27.7.2016 - Nové poznatky o slunečních skvrnách

 

Aktivní oblast je označení oblasti na Slunci, v níž se vlivem silných lokálních magnetických polí projevuje výrazná sluneční činnost. Zpočátku zde vznikají flokulová pole, ve kterých se později objevují sluneční skvrny, krátce trvající protuberance, sluneční erupce, eruptivní protuberance, koronální kondenzace a další projevy sluneční činnosti. Více se dozvíte z tohoto článku

27.7.2016 - Letní Mléčná dráha

 

Dnes naposledy vychází ubývající Měsíc ještě před půlnocí na začátku astronomické noci. V dalších dnech se už budeme moci stále delší dobu kochat tmavou oblohou a Mléčnou dráhou klenoucí se nad našimi hlavami. Období od konce července až do září je typické tím, že po setmění můžeme pozorovat souhvězdí Labutě vysoko na obloze. Ačkoli je nám čím dál více upírán pohled na nádherný oblouk tvořený miliardami hvězd naší Galaxie, ohlédnutí za fotografiemi čtenářů ze začátku července ukazuje, že je o co stát a že taková místa v naší vlasti pořád existují.  Celý článek naleznete zde

26.7.2016 - Objevené a znovuobjevené komety v květnu 2016

 

Po extrémně nepovedeném dubnu, kdy byla nalezena jen jedna nová kometa, dopadl pátý měsíc kalendáře, květen, o dost lépe. Objeveno bylo hned pět nových komet, znovuobjevena nebyla ani jedna. Zpoždění tohoto článku je způsobeno tím, že některé informace vyžadovaly o něco dělší čekání na potvrzení. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.7.2016 - 30. vesmírný týden (25.7. - 31.7.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 25. 7. do 31. 7. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Mars a Saturn jsou večer na jihozápadě. V druhé polovině noci lze pozorovat Neptun a Uran. Velké skvrny na Slunci už zapadly. Přelety ISS se postupně přesunou i na večerní oblohu. Čeká nás zákryt jasnější hvězdy Měsícem a setkání Merkuru s Regulem. Mezinárodní stanice má připojeny dvě nové nákladní lodě. Vzpomínáme na Antonína Rükla. Více se dozvite zde

25.7.2016 - Kepler-80: nesmírně zajímavý systém

 

Kepler-80 (původně KOI-500) je velmi zajímavý planetární systém, který dokládá nejen pestrost planetárních systémů ale také schopnost vědců za jistých okolností z dat vyždímat absolutní maximum. Celý článek naleznete zde.

24.7.2016 - Hubble pozoroval dvojitý tranzit obyvatelných exoplanet

 

Unikátní planetární systém se třemi planetami o velikosti Země, je opět v centru pozornosti. V květnu se na něj podíval Hubblův dalekohled. Nenašel to, co hledal, a vědci z toho mají radost. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.7.2016 - Na ISS se bude číst DNA

 

O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. Celý článek si můžete přečíst zde.

23.7.2016 - Nejtěsnější dvojhvězdy, jaké svět kdy viděl

 

Říct o systémech neutronových hvězd B1859+07 a B0919+06, že jsou extrémní, tak to opravdu nestačí. Jsou v nich velice husté objekty, které oběhnou neutronovou hvězdu za pár minut. Je to šílenost! Více se dozvíte z tohoto článku.

23.7.2016 - První soukromá mise na Měsíc

 

Americká soukromá firma Moon Express chce koncem roku 2017 vyslat na povrch Měsíce svůj přistávací modul (lander) MX-1 ve tvaru toru. Modul ponese na palubě základní vědecké a průzkumné vybavení. Cel´ý článek naleznete zde.

22.7.2016 - Velká zeď BOSS

 

Astronomové z Astrofyzikálního ústavu na Kanárských ostrovech objevili během rozsáhlého mapování galaxií a kvazarů, které se nacházejí velmi daleko od nás a jejich pozorovaný stav tedy odpovídá o něco staršímu stadiu vývoje vesmíru, další obrovskou souvislou hmotnou strukturu ve vesmíru ve tvaru zdi. Její rozsah činí asi 1 miliardu světelných let. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.7.2016 - Vzplanutí hvězdy zviditelnilo sněžnou čáru

 

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) vůbec poprvé rozlišila tzv. sněžnou čáru v protoplanetárním disku. Tato hranice vymezuje oblast, kde teplota v disku poklesne dostatečně nízko, aby se z vodní páry mohl tvořit sníh. Dramatické zvýšení jasnosti mladé hvězdy V883 Orionis velmi rychle oteplilo vnitřní část disku a posunulo čáru sněhu do mnohem větší vzdálenosti, než je pro protohvězdy obvyklé. Díky tomu ji bylo možné vůbec poprvé přímo pozorovat. Výsledky pozorování jsou publikovány v časopise Nature, 14. července 2016. Vzplanutí může trvat stovky let. Celý článek naleznete zde.

21.7.2016 - Neobvyklé chemické složení zašpiněného bílého trpaslíka

 

Bílí trpaslíci jsou závěrečnými stádii vývoje hvězd podobných Slunci. To z nich dělá nesmírně zajímavé objekty pro vědecký výzkum, neboť dozvídáme-li se o těchto hvězdách, dozvídáme se i o budoucnosti naší mateřské hvězdy a jejího planetárního systému, tedy i o budoucnosti své vlastní. Adéla Kawka a Stéphane Vennes z ASU prozkoumali nově objeveného bílého trpaslíka NLTT 19868, jehož atmosféra má velmi neobvyklé chemické složení. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.7.2016 - Nejhlubší pohled do Orionu

 

Infračervený přístroj HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) v Chile se zadíval do srdce mlhoviny v Orionu mnohem hlouběji, než kdokoli či cokoli předtím. Pozoruhodný snímek odhaluje asi desetkrát víc hnědých trpaslíků a osamělých objektů s hmotností typickou pro planety, než bylo dosud známo. Tento objev představuje výzvu pro doposud přijímanou představu historie tvorby hvězd v Orionu. Celý článek naleznete zde.

20.7.2016 -Nejočekávanější evropské kosmické projekty

 

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Více se dozvíte z tohoto článku.

20.7.2016 - Unikátní planeta se třemi slunci

 

Tým astronomů využil přístroj SPHERE a dalekohled ESO/VLT k zobrazení první extrasolární planety, která byla objevena na vzdálené dráze v trojhvězdném systému. Dosud se myslelo, že oběžná dráha takového tělesa musí být nestabilní a že vzájemné gravitační interakce v krátké době povedou k vypuzení planety ze systému. Tato exoplaneta však nějakým způsobem přežila. Neočekávané pozorování naznačuje, že podobné systémy by ve skutečnosti mohly být mnohem častější, než se doposud myslelo. Výsledky byly zveřejněny 8. července ve vědeckém časopise Science. Celý článek naleznete zde.

19.7.2016 - Rok po průletu kolem Pluta

 

Ve čtvrtek minulého týdne, 14. července, to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.7.2016 - 29. vesmírný týden (18.7. - 24.7.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 18. 7. do 24. 7. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter zapadá nedlouho po Slunci. Pokračuje solidní večerní viditelnost Marsu a Saturnu. Na denní obloze se střetly Venuše a Merkur (ten bude navíc ve východní elongaci). Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na Slunci jsou opět velké skvrny. ISS by se měla dočkat dvou zásobovacích lodí. Celý článek naleznete zde.

18.7.2016 - Teplí jupiteři nejsou osamělí

 

Horké jupitery asi není potřeba představovat. Jedná se o planety podobné svou velikostí Jupiteru, které ale okolo svých hvězd oběhnou za několik málo dní nebo dokonce jen hodin. Horcí jupiteři vznikli dál od svých hvězd a poté migrovali směrem k hvězdě. Více se dozvíte v tomto článku.

18.7.2016 - Nejrozsáhlejší 3D mapa galaxií podpoří výzkum temné energie

 

Detailní vědecká práce programu BOSS přinesla unikátní soubor dat o 1,2 milionech galaxií. Celý článek naleznete zde.

17.7.2016 - Prošel náš vesmír perfektním kosmologickým Velkým odrazem?

 

Podle nové studie je Velký odraz (Big Bounce) stále ve hře. Podle této představy náš vesmír neprošel singularitou, ale přepnul se z hroucení do rozpínání. Což je prý o něco více představitelné. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.7.2016 - Dragon se chystá k ISS

 

Další zásobovací let soukromé nákladní lodi Dragon je už na spadnutí, proto se v dnešním článku podíváme na detaily této mise. Jedná se v pořadí už o jedenáctý exemplář Dragonu, který se vydá do vesmíru. V útrobách nákladní lodi bude 1790 kilogramů zásob, vědeckých experimentů a náhradních dílů.  Celý článek naleznete zde.

16.7.2016 - Kamenné asteroidy jsou křehčí než pozemské horniny

 

Materiál, ze kterého se skládá většina asteroidů či meteoritů, je méně soudržný a pevný, než podobné pozemské horniny. Proto se také oproti předchozím odhadům citelně snižuje riziko, že naši Zemi nějaký přilétávající asteroid skutečně ohrozí. Většina z nich se totiž rozpadne v zemské atmosféře na menší kusy. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.7.2016 - Konjukce Venuše s Merkurem

 

Předpovědní modely slibují na sobotu zlepšení počasí a tak si snad budeme moci vychutnat konjunkci Venuše s Merkurem. Teoreticky by při dokonalé průzračnosti ovzduší až k obzoru a vyvýšené pozorovatelově poloze s dobrým výhledem k západu mohlo být přiblížení obou planet viditelné večer po západu Slunce i pouhým okem. Lepší bude vychutnat si úkaz na denní obloze v dalekohledu, krátce po poledni při kulminaci obou těles. Celý článek naleznete zde.

15.7.2016 - Nové objevy sondy Dawn

 

Vědci z mise Dawn, sondy zkoumající trpasličí planetu Ceres v hlavním pásu, určili na jejím povrchu oblasti, které jsou permanentně ve stínu. Většina z těchto oblastí byla chladná natolik, aby se stala pastí pro vodní led na miliardu let. Tyto ledové usazeniny tam mohou existovat i nyní. Celý článek naleznete zde.

15.7.2016 - V atmosféře Marsu bylo kdysi více kyslíku

 

Chemikálie objevené v horninách na Marsu pojízdnou laboratoří NASA s názvem Curiosity napovídají, že atmosféra Rudé planety kdysi obsahovala mnohem více kyslíku než dnes. Výzkumníci objevili vysoké hodnoty oxidů manganu na základě výzkumu pomocí laserového děla na palubě Curiosity. To spolu s dalšími objevy – jako je například důkaz existence dávných jezer – vede k předpokladu většího množství kyslíku v atmosféře mladého Marsu a odhaluje, jak sousední planeta Země kdysi mohla vypadat. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.7.2016 - Kdy budou potřeba kapitáni slunečních plachetnic?

 

Idea sluneční plachetnice se objevuje již na počátku kosmického věku, avšak její konkrétní realizace je stále na úplném začátku. Podívejme se, jak daleko jsme od budoucnosti, ve které kapitáni pod plachtovím dobývají vesmírný prostor. Celý článek naleznete zde.

13.7.2016 - Do vesmíru se chystá kosmická loď Starliner

 

Většina médií dnes věnuje pozornost hlavně kosmické lodi Dragon od firmy SpaceX, pokud jde o americké lety k Mezinárodní kosmické stanici (ISS). V poslední době oběhla svět také zpráva o vývoji menšího soukromého raketoplánu Dream Chaser, vyvíjeného firmou Sierra Nevada Corporation. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.7.2016 - Měsíc a planety

 

V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka. Více se dočtete zde.

12.7.2016 - Curiosity v bezpečnostním režimu

 

Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, potkal menší technický problém. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší. Více se dozvíte v tomto článku.

12.7.2016 - 28. vesmírný týden (11.7. - 17.7.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 11. 7. do 17. 7. 2016. Měsíc je vidět večer, bude v první čtvrti. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Na denní obloze se k sobě blíží Venuše a Merkur. Slunce ukázalo další skvrny. Jednu červencovou noc se objevila velmi jasná noční svítící oblaka. Sonda JUNO je na oběžné dráze kolem Jupiteru. ISS má zase šestičlennou posádku. Celý článek naleznete zde.

11.7.2016 - Vědci poprvé pozorovali černou díru vzniklou přímým kolapsem

 

Mechanismus přímého zhroucení ohromného mračna vodíku a hélia ve velmi raném a horkém vesmíru by mohl vysvětlit záhadu, kde se vzaly supermasivní černé díry tak brzy po Velkém třesku. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.7.2016 - Vznikly marsovské měsíce děsivou strážkou planet?

 

Tvrdí to dvojice nových studií, podle nichž jsou Deimos s Phobosem poslední ze skupiny měsíců, které vznikly po srážce Marsu s třikrát menší protoplanetou. Celý článek si můžete přečíst zde.

9.7.2016 - Vesmírný balet Jupiteru

 

Dojetí se nevyhnulo výzkumným pracovníkům americké vesmírné agentury NASA, když oznamovali, že sonda Juno, která se dostala na oběžnou dráhu planety Jupiter, zaznamenávala během přibližování snímky, z nichž vzniklo působivé časosběrné video. Vůbec poprvé tak mají pozemšťané možnost vidět skutečný pohyb vesmírných těles, ne jen animaci. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.7.2016 - Fotograf zachytil hvězdný vodopád na Sečí

 

Sečská přehrada není jen místo pro plavání, turistiku a rybolov, ale také okouzlující ráj Železných hor s výhledem ke hvězdám. Ten se nabízí prakticky kdekoliv dál od osvětlených oblastí. Výjimečný je potom pohled z vyhlídky jen kousek od zříceniny Oheb, pozůstatků hradu ze 14. století. Celý článek naleznete zde.

8.7.2016 - Nový plán na cestu člověka k Marsu

 

Firma Lockheed Martin zveřejnila plán pro pilotovaný let k Marsu v roce 2028. Jeho součástí přitom není přistání lidí na povrchu Rudé planety. Více se dozvíte v tomto článku.

8.7.2016 - Vesmírná videa: květen a červen 2016

 

Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru, podíváme se v úvodu podrobně na její misi. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce. Videa si můžete prohlédnout zde.

7.7.2016 - Jaká je předpověď blesků na exoplanetách ?

 

Na základě zkušeností s blesky na Zemi a planetách Sluneční soustavy si vědci troufají odhadnout, jak se blýská na cizích planetách. Pekelný vulkanický svět Kepler-10b by mohlo bičovat 50 milionů až 1 bilion blesků za hodinu. Více se dozvíte v tomto článku.

7.7.2016 - Příčky v galaxiích jako důsledek vzájemného slapového působení

 

N-částicové simulace mají v astrofyzice velmi široké použití. Umožňují studovat složité systémy a omezovat vývojové modely, což by z pouhé analýzy pozorování nebylo možné. Ivana Ebrová z ASU se podílela na teoretické práci zabývající se vznikem příček ve spirálních galaxiích působením slapů v centrech galaktických kup. Celý článek si můžete přečíst zde.

6.7.2016 - Výzkum Venuše - 9. díl

 

Poslední díl seriálu nás přivádí od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.7.2016 - 27. vesmírný týden (4.7. - 10.7.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 4. 7. do 10. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v novu a vynoří se na večerní obloze. Pomalu se loučíme s Jupiterem a pokračuje večerní představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální viditelnost planet Neptun a Uran. Slunce je stále zcela beze skvrn. obloha nabídla spíše noční bouře i s červenými skřítky, než noční svítící oblaka. Sonda Juno by měla zakotvit u planety Jupiter. Celý článek naleznete zde.

4.7.2016 - Přílet sondy Juno k Jupiteru

 

Americká sonda Juno bude 4. července navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Po delší odmlce začíná opět systematický výzkum největší planety Sluneční soustavy. Juno pomůže také výzkumu exoplanet. Celý článek naleznete zde.

3.7.2016 - Nejnovějším lovcem exoplanet je snící neurální síť RobERt

 

RobERt postuje jako zkušený astronom, jenom je nesrovnatelně rychlejší. Neurální síť se už těší na záplavu dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Více se dozvíte v tomto článku.

2.7.2016 - Kepler našel pět exoplanet

 

Kepler objevil řadu multiplanetárních systémů, ale nový objev je v něčem unikátní. Planety totiž obíhají okolo jedné hvězdy. Celý článek naleznete zde.

1.7.2016 - Magnetické pole Země bylo v minulosti zcela jiné než je dnes

 

Geofyzik Peter Driscoll z Carnegieho vědeckého institutu simuloval na počítači vývoj nitra Země v průběhu několika miliard let historie a zjistil, že její magnetické pole mělo v minulosti občas velice odlišný charakter. Více se dozvíte z tohoto článku.

1.7.2016 - Vyšla kniha České astrofotografie měsíce

 

Po několikaleté dobrovolné, avšak nesmírně náročné práci mnoha nadšených lidí spatřila světlo světa dlouho očekávaná kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“. Kniha je průvodcem vítězných snímků soutěže České astrofotografie měsíce (ČAM) za deset let existence soutěže v Česku a na Slovensku. Překrásné a někdy až revoluční astrofotografie těch opravdu nejlepších – např. prof. Miloslava Druckmüllera, Martina Myslivce, Martina Gembece, Zdenka Bardona, Pavla Pecha a mnoha jiných – jsou doplněny prozaickými průvodními texty Marcela Bělíka. Každý člen ČAS dostane knihu zdarma a další výtisky budou k dispozici na hvězdárnách či k zakoupení online přes internet. Celý článek naleznete zde.

30.6.2016 - Super Grand Canyon na měsíci Pluta

 

Od průletu sondy NASA s názvem New Horizons kolem Pluta stále přicházejí do řídícího střediska nové a nové informace. Astronomové i nadále data zpracovávají a publikují nové výsledky. Například bylo zjištěno, že na největším měsíci PlutaCharonu – se nachází mimořádný kaňon, který je delší a hlubší než známý Grand Canyon na Zemi. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.6.2016 - Komety vizuálně v době novu 4.7.2016

 

Červnový úplněk byl letos velmi speciální - odehrál se na slunovratovou noc z 20. na 21. června. Podobná situace nastane znovu až v roce 2062. Nyní už je Měsíc opět ve stádiu couvání a téměř v poslední čtvrti. Ačkoliv je absence astronomické noci poměrně značným problémem, komety se dají pozorovat i během astronomického soumraku a my této skutečnosti budeme muset využít i během nadcházející lunace. V ní bychom, stejně jako před měsícem, měli spatřit vizuálně celkem 7 komet. Celý článek naleznete zde.

29.6.2016 - Výzkum Venuše - 8. díl

 

Náš seriál se překlopil do období po Magellanu. Povrch byl zmapován s do té doby nepředstavitelnou detailností (kolem 100 až 150 metrů). A v tu chvíli se ukázalo, jak geologicky zajímavý povrch Venuše má. Množství sopek, lávových tunelů a jiných sopečných útvarů se nachází po celé planetě. Co ovšem zásadně chybí, jsou jakékoli stopy deskové tektoniky nebo působení tekuté vody. Povrch je geologicky relativně mladý, přibližně v posledních 500 miliónech let byl celý přetvořen sopečnou činností. Tedy alespoň v něčem je Venuše trochu podobná Zemi. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.6.2016 - Jupiter očekává přílet sondy Juno

 

V rámci příprav na blížící se přílet meziplanetární sondy Juno k Jupiteru pořídili astronomové pomocí dalekohledu ESO/VLT působivé snímky obří planety v oboru infračerveného záření. Pozorování provedli během kampaně, jejímž cílem bylo vytvořit detailní mapy oblačných struktur v atmosféře Jupiteru. Výsledky poslouží k plánování činnosti sondy Juno v následujících měsících, protože astronomům umožní seznámit se s aktuálním stavem atmosféry ještě před příletem sondy. Celý článek naleznete zde.

28.6.2016 - 26. vesmírný týden (27.6. - 3.7.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici. Více se dozvíte z tohoto článku.

28.6.2016 - Extrémně vzácné dvojhvězdy objeveny brněnskými astrofyziky

 

Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch. Celý článek si můžete přečíst zde.

27.6.2016 - O planetě Mars s Jiřím Grygarem

 

Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. A také je to planeta, která člověka od nepaměti láká a vzrušuje. Celý příspěvek si můžete poslechnout zde.

27.6.2016 - Sentinely spojily své síly

 

Evropský program Sentinel obsahuje několik typů družic, přičemž každá z těchto vývojových řad míří na jinou metodiku sledování naší planety. Celý program byl spuštěn v dubnu 2014, kdy se na oběžnou dráhu vydala družice Sentinel 1A. Písmeno A v jejím názvu napovídalo, že se má dočkat pomocníka. Všechny vývojové řady družic Sentinel totiž mají disponovat dvojicí družic. Sentinel 1B vyrazil na oběžnou dráhu 25. dubna letošního roku a momentálně se připravuje na spuštění vědecké fáze. Celý článek naleznete zde.

26.5.2016 - K2-39b: planeta co to má sečtené

 

Kepler objevil zajímavou exoplanetu, jejíž budoucnost není úplně růžová. K2-39b objevil Kepler v rámci své nové mise. Jedná se o planetu menší než Jupiter o poloměru 8,3 Země a hmotnosti přes 50 Zemí. Okolo své hvězdy oběhne za 4,6 dní. Více se dozvíte z tohoto článku

25.6.2016 - Vesmír se rozpíná rychleji, než jsme si mysleli

 

Vesmír se v současnosti rozpíná o 5-9% rychleji oproti našim předchozím poznatkům. K takovému závěru dospěl tým převážně amerických astronomů pod vedením Adama Riesse, když zpracoval nová měření tzv. lokální Hubbleovy konstanty, získaná za pomoci Hubbleova vesmírného dalekohledu. Více se dozvíte v tomto článku.

24.6.2016 - První úspěšná pozorování centra Galaxie pomocí GRAVITY

 

Tým evropských astronomů použil nový přístroj GRAVITY pro dalekohled ESO/VLT a podařilo se mu získat mimořádné záběry centra naší Galaxie. Při tomto pozorování vědci poprvé zkombinovali světlo zachycené všemi čtyřmi hlavními dalekohledy systému VLT najednou. Celý článek naleznete zde.

23.6.2016 - Vlny tsunami v dávné historii Marsu

 

Podle nedávné studie, zveřejněné v odborném časopise Nature Scientific Reports, se před více než 3 miliardami let na Marsu nejen rozkládal oceán, ale navíc v něm vznikly nejméně dvě velké vlny, známé na Zemi jako tsunami. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.6.2016 - Složky těsné dvojhvězdy 1 Del rozlišeny spektroskopicky

 

Sledování dvojhvězd je jednou z nejoblíbenějších kratochvílí amatérských astronomů. Ale ani profesionálové vícenásobnými systémy rozhodně nepohrdají. Vždyť právě z pozorování dvojhvězd lze získat velmi přesné informace o základních parametrech těchto hvězd – na dálku je lze zvážit, změřit a vůbec usoudit na to, co jsou tyto hvězdy vlastně zač. Celý článek naleznete zde.

22.5.2016 - Hvězdní návštěvníci v poušti Atacama

 

Chilská poušť Atacama je jedním z nejsušších míst na světě. Přesto a vlastně právě proto je doslova rájem všech profesionálních astronomů (včetně těch z Astronomického ústavu AV ČR) a pochopitelně i fotografů hvězdného nebe. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.5.2016 - Bílé LED osvětlení: o kolik pro nás horší je?

 

Internetem se nyní šíří nový Atlas umělého jasu noční oblohy (zjednodušeně Atlas světelného znečištění). Součástí studie je i obrázek upozorňující na problematiku světelného znečištění s ohledem na rozmach LED osvětlení. Nevhodná konstrukce svítidel má na světelné znečištění vliv pouze částečný. Celý článek naleznete zde.

21.5.2016 - Výzkum Venuše - 7. díl

 

V našem seriálu jsme prošli první čtvrtstoletí výzkumu Venuše kosmickými sondami. Během tohoto období jsme zažili prvenství i neúspěchy. Poznali jsme základní charakteristiku atmosféry a podívali se na povrch planety. Začala vznikat první mapa povrchu včetně detailních záběrů. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

21.5.2016 - 25. vesmírný týden (20.6. - 26.6.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 20. 6. do 26. 6. 2016. Měsíc je počátkem týdne v úplňku. Ze soboty na neděli postupně zakryje jasnější hvězdu z Vodnáře a také planetu Neptun. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale vyskytují se na něm skvrny. Konečně se objevila noční svítící oblaka. Na Zemi přistála tříčlenná posádka z ISS. Celý článek naleznete zde.

20.5.2016 - Soumrak je když .....

 

Co znamenají pojmy astronomický soumrak a astronomická noc? A proč jsou v období kolem slunovratu noci málo tmavé? Více se dozvíte z tohoto článku.

20.5.2016 - Noční svítící oblaka

 

Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z ČR. Celý článek naleznete zde.

19.5.2016 - Gravitační vlny byly zachyceny podruhé

 

Přístroje detektoru LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) zachytily první signál, který lze označit za průchod gravitačních vln, 14. září loňského roku. Druhý signál zachytily aparatury LIGO 26. 12. 2015. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.5.2016 - V polárních oblastech atmosféry Venuše je nečekaně chladno

 

Venuše je obecně velmi žhavou planetou, teploty na jejím povrchu se pohybují kolem 460 stupňů Celsia. Relativně nedávný průnik evropské sondy Venus Express do svrchních a řídkých vrstev její atmosféry zde však odhalil místa s nečekaně nízkou teplotou. Celý článek naleznete zde.

18.5.2016 - Neočekávamé množství obřích exoplanet v otevřené hvězdokupě M67

 

Mezinárodní tým astronomů nalezl v otevřené hvězdokupě M 67 nečekaně vysoký počet obřích extrasolárních planet typu horký Jupiter. Pozorování, která přinesla tento překvapivý objev, byla získána pomocí řady dalekohledů a přístrojů, mezi kterými byl také HARPS – spektrograf pracující na observatoři ESO/La Silla.  Více podrobností naleznete v tomto článku.

18.5.2016 - ALMA zachytila záření kyslíku z dosud největší vzdálenosti

 

Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop ALMA k detekci záření kyslíku ve vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala 700 milionů let po velkém třesku. Jedná se o dosud nejvzdálenější galaxii, ve které se kyslík podařilo jednoznačně pozorovat. Celý článek naleznete zde.

17.5.2016 - Ve Švédsku našli záhadný meteorit

 

Archeologové při výkopových pracích ve vápencovém lomu na jihu Švédska narazili na horninu mimozemského původu, která je složena z materiálu, s nímž se současná věda nikdy předtím nesetkala. A to ani na Zemi, ani v nám známém vesmíru. Informoval o tom odborný magazín Nature Communications. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.5.2016 - Letní Mléčná dráha

 

Upozornění na krásy nočního nebe může v typicky vlhkém až deštivém červnovém počasí střední Evropy vyznít poněkud nepatřičně. Ano, rádi bychom si vychutnali letní Mléčnou dráhu, ale asi si budeme muset počkat až na léto. Celý článek naleznete zde.

16.5.2016 - Přelety ISS přes Slunce

 

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.5.2016 - V protoplanetárním disku byl poprvé detekován metanol

 

V protoplanetárním disku u hvězdy TW Hydrae se vědcům podařilo pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) detekovat metanol (metyl alkohol). Jedná se o první pozorování této molekuly v mladém disku, ve kterém probíhá proces formování planet. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

15.6.2016 - Testovací sonda LISA Pathfinder překonala očekávání

 

Experimenty jdou více než dobře a evropská vesmírná observatoř gravitačních vln eLISA se už začíná rýsovat na obzoru. Celý článek naleznete zde.

14.6.2016 - Výzkum Venuše - 6. díl

 

Jak jsme si ukázali v minulém dílu, konec sedmdesátých let byl ve výzkumu Venuše velice plodný a zásluhou orbiteru Pioneer Venus vznikla první mapa povrchu. Některé oblasti vypadají jako kdyby šlo o velké sopečné útvary, ale na detaily bylo třeba si ještě počkat. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.6.2016 - 24. vesmírný týden (13.6. - 19.6.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 13. 6. do 19. 6. 2016. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Večer klesá stále níže Jupiter, v noci jsou vidět Saturn a Mars. Slunce je klidné, ale konečně se objevily skvrny. Vyhlížet můžeme případný výskyt nočních svítících oblak. Celý článek naleznete zde.

13.6.2016 - Extrémní systém

 

PTFO8-8695 je zajímavým planetárním systémem, který nalezneme ve vzdálenosti 1100 světelných let směrem v souhvězdí Orionu. Okolo mladé hvězdy obíhají planety, jejichž oběžné dráhy už ani nemohou být odlišnější. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.6.2016 - Před pár milióny lety poblíž explodovaly supernovy

 

Jaké to asi bylo, když v okolí Sluneční soustavy explodovaly supernovy? Extrémní katastrofa podle všeho asi ne. Celý článek naleznete zde.

11.6.2016 - NASA ukázala nejdetailnější snímky povrchu Pluta

 

Detailnější pohled na terén Pluta hned tak k dispozici nebude. Jediné video zahrnuje všechny snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou New Horizons. Ta poskytla vědcům i veřejnosti příležitost prozkoumat detaily různých typů terénu na Plutu a porozumět procesům, k nimž na povrchu trpasličí planety došlo. A to včetně tvorby řek. Více se dozvíte v tomto článku.

11.6.2016 - Mise Keplera prodloužena

 

Mise Keplera byla prodloužena o další dva roky. Konec Keplera tak může mít dnes v podstatě jen dva scénáře. V prvním případě dojde k nějaké poruše – třeba dalšího setrvačníku. Pokud se tak nestane a dalekohled bude v dobré kondici, dojde mu dříve nebo později palivo, které nyní využívá více než v rámci první mise. Celý článek naleznete zde.

10.6.2016 - Objevili exoplanetu, která roztáčí svou hvězdu

 

Vliv nebeských těles kromě Slunce a Měsíce na Zemi je poměrně malý, protože jsou hodně daleko. Ve vesmíru ale existují hodně extrémní výjimky. Více se dozvíte v tomto článku.

10.6.2016 - Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu

 

Mezinárodnímu týmu astronomů pracujícímu s radioteleskopem ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) se podařilo zaznamenat dosud nepozorovaný kosmický jev. V mohutné galaxii vzdálené miliardu světelných let pozorovali rozsáhlé oblaky mezigalaktického plynu padající k superhmotné černé díře v jejím středu. Výsledky byly zveřejněny 9. června 2016 ve vědeckém časopise Nature. Celý článek naleznete zde.

9.6.2016 - Nudná planeta?

 

Mrkněte na nejlepší fotky z Marsu.

9.6.2016 - Zrodil se první život bve vesmíru na uhlíkové planetě?,

 

Naše Země je plná křemíku, železa, kyslíku a dalších podobných prvků. Co když ale život ve vesmíru poprvé vznikl na velmi odlišné planetě? Celý článek naleznete zde.

8.6.2016 - Studentka objevila v datech z Keplera 4 zajímavé exoplanety

 

Studentka bakalářského studia v rámci své práce objevila v datech z Keplera 4 možné exoplanety. Minimálně jedna z nich je velmi zajímavá. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.6.2016 - Třetí největší trpasličí planeta Dluneční soustavy nemá dosud jméno

 

Má zatím jen katalogové označení (225088) 2007 OR10 a v minulosti měla neoficiální přezdívku “Sněhurka”, přestože má její povrch tmavě rudohnědou barvu. Dnes už se proto tato přezdívka nepoužívá. Celý článek nalleznete zde.

7.6.2016 - Výzkum Venuše - 5.díl

 

Ve čtvrtém dílu jsme konečně pohlédli na povrch Venuše prostřednictvím kamer Veněry 9 a Veněry 10. Čistě sovětský blok nyní opět naruší další americká mise, která byla nachystána na rok 1978. Tentokrát šlo o program Pioneer Venus a mise to byla ambiciózní. K planetě se vydal mapovací radarový orbiter a také čtyři přistávací pouzdra. Ovšem ve stejném roce se k Venuši vydaly také dvě Veněry s pořadovým číslem 11 a 12. Více podrobností naleznete v tomto článku.

7.6.2016 - 23. vesmírný týden (6.6. - 12.6.2016)

 

Přehled událostí na obloze od 6. 6. do 12. 6. 2016. Měsíc se postupně objeví na večerní obloze a bude koncem týdne ve čtvrti. Jupiter je třeba sledovat již od soumraku, kdy je nejvýše, Saturn a Mars jsou hlavní ozdobou noci. Slunce je poměrně klidné. Sledovat můžeme případný výskyt nočních svítících oblak a v noci také několik komet. Celý článek naleznete zde.

6.6.2016 - Exoplaneta Kepler-62f

 

Kepler-62 je zajímavý planetární systém, který byl představen v roce 2013. Okolo oranžového trpaslíka o hmotnosti 0,7 Slunce obíhá hned pětice planet s oběžnými dobami od 5 do 267 dní a poloměry od 0,54 do 1,95 Země. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.6.2016 - Vesmír se rozpíná rychleji než se očekávalo

 

Jako by nestačilo, že se rozpínání vesmíru zrychluje. Dokonce se rozpíná rychleji, než jsme si doteď mysleli! Může za to temná energie, temné záření nebo temná hmota? Celý článek naleznete zde.

5.6.2016 - Obloha v červnu: Štír plný hvězdokup

 

Počínající léto nenabídne žádnou strhující astronomickou podívanou. Přesto bude i v červnu na co se dívat. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.6.2016 - Trpaslík TRAPPIST-1 a jeho tři oběžnice

 

Vědci radí, kde hledat život. Objevili planety podobné Zemi u trpasličí hvězdy, vzdálené 40 světelných let. Celý článek si můžete přečíst zde.

4.6.2016 - Galaktický zlatý důl objasňuje původ nejtěžších prvků vesmíru

 

Hvězdy z blízké trpasličí galaxie Reticulum II jsou plné nejtěžších prvků a dokládají tím dávnou srážku neutronových hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.6.2016 - Komety vizuálně okolo novu

 

Po úplňku z 21. května prošel Měsíc fází poslední čtvrti a nyní směřuje k novu. Z tohoto hlediska se tedy zlepšují pozorovací podmínky pro difúzní objekty, jakými jsou například i komety. V červnu ale namísto úplňku přichází jiný problém - absence astronomické noci. Celý článek naleznete zde.

3.6.2016 - Vesmírné observatoře jsou na stopě vzniku supermasivních černých děr

 

Dvojice čerstvě objevených kandidátů na zárodky supermasivních černých děr v ranném vesmíru svědčí pro náhlý vznik těchto monstrózních objektů zhroucením mračen kosmického plynu o hmotnosti zhruba 100 tisíc Sluncí. Více se dočtete v tomto článku.

3.6.2016 - Rekordy a zajímavosti programu Space Shuttle

 

Americký kosmický program Space Shuttle za dobu své aktivní existence dosáhl celé řady různých prvenství či jiných zajímavých výsledků. Pojďme se společně podívat alespoň na některé z nich. Celý článek si můžete přečíst zde.

2.6.2016 - Brněnští astronomové pozorují v Jižní Africe

 

Astronomové z Masarykovy univerzity využívají ke svému pozorování dalekohledy na celém světě. Během třítýdenní stáže na South African Astronomical Observatory (SAAO, Sutherland, Jižní Afrika) se věnovali výzkumu těsných dvojhvězd s velmi krátkou oběžnou dobou. Vývoj takových soustav je stále do jisté míry záhadou. K objasnění by měly přispět i nejnovější měření ze SAAO. Více se dozvíte v tomto článku.

2.6.2016 - Rosetta objevila na kometě ingredience pro vznik života

 

Důležitá aminokyselina nazvaná glycin byla vůbec poprvé detekována u komety. Tento objev tak podporuje teorii, že tato kosmická tělesa mohla dopravit na Zemi nezbytné ingredience pro vznik života. Informovali o tom astronomové koncem května tohoto roku. Celý článek si můžete přečíst zde.

1.6.2016 - Zaznamenán dopad většího objektu na Jupiter

 

K této události došlo 17. března 2016 krátce po půlnoci světového času. Z dlouhodobého statistického hlediska dochází ke srážkám Jupitera s dostatečně velkými tělesy, jejichž průběh nebo následky můžeme pozorovat ze Země, asi třináctkrát za dva roky. Více se dozvíte z tohoto článku.

1.6.2016 - Dožije se rozpadlá kometa 332P dalšího návratu?

Kometa 332P/Ikeya-Murakami je krátkoperiodickou kometou s periodou přibližně 5,5 let. Objevena byla na začátku listopadu 2010 pod provizorním označením P/2010 V1 jako velmi jasný objekt 8. - 9. magnitudy. Kometa se v tu chvíli nacházela na ranní obloze v souhvězdí Panny (Vir), tedy nepříliš vysoko nad obzorem. Celý článek si můžete přečíst zde.

31.5.2016 - Výzkum Venuše - 4. díl

Minulý díl jsme věnovali úspěchu sovětského programu v rámci mise Veněra 7 a z analýzy signálu původně utopeného v šumu se ukázalo, že chvíli vysílala z povrchu jiné planety jako první sonda v historii vůbec. Tento úspěch ještě zopakovalo pouzdro Veněry 8. Další velký úspěch zaznamenal americký Mariner 10, který jako první přinesl nádherné fotografie Venušiny atmosféry. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.5.2016 - 22. vesmírný týden (30.5. - 5.6.2016)

Přehled událostí na obloze od 30. 5. do 5. 6. 2016. Měsíc bude na konci týdne v novu. Večer je vidět Jupiter. Celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce je poměrně klidné. Modul BEAM je konečně nafouknut. Falcon 9 počtvrté přistál. Celý článek si můžete přečíst zde.

28.5.2016 - Tajemná hvězda KIC 8462852

Astronomové se pokusí vyřešit záhadu hvězdy KIC 8462852, u které objevil Kepler neobvyklé poklesy jasnosti. Můžete jim na to přispět. Více se dozvíte z tohoto článku.

28.5.2016 - U Hradce Králové spadly meteority!

V úterý 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně v 3:04:02-07 SELČ proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který velmi pravděpodobně skončil pádem meteoritů. Podle našich výpočtů několik meteoritů o hmotnosti až několik set gramů mohlo dopadnout na zem severozápadně od Hradce Králové. Vzhledem k tomu, že pádová oblast začíná zarůstat trávou, hledání těchto úlomků kosmického tělesa je čím dál náročnější. Rádi bychom vás tedy požádali o pomoc s hledáním, z vědeckého hlediska by totiž právě tyto úlomky mohly být opravdu unikátní! Celý článek naleznete zde.

27.5.2016 - První krok k indickému raketoplánu

Jeho mise má trvat pouze deset minut, ale i přesto je pro druhou nejlidnatější zemi světa velmi důležitá. Dnes, tedy v pondělí 23. května má dojít k prvnímu testovacímu letu prvního indického vesmírného plavidla, které je vybaveno křídly. Jedná se o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci by Indie mohla mít znovupoužitelný kosmický prostředek, který kombinuje funkci raketového motoru a motoru, který využívá kyslíku v atmosféře. Tento první krok spočívá ve vyslání testovacího exempláře na suborbitální dráhu. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.5.2016 - Zdevastovala povrch Marsu vlna tsunami?

Podle nové studie detailní snímky povrchu Marsu odhalují zkázu pradávné megatsunami. Proto prý na Marsu nemůžeme nalézt zřetelnou čáru pobřeží. Celý článek naleznete zde.

26.5.2016 - Neobvyklá rotace trpasličí galaxie

Podle v současnosti přijímaného kosmologického modelu vznikají větší galaxie postupným spojováním galaxií menší, v čemž hraje důležitou roli tajemná skrytá látka. Velké galaxie vykazují mnoho indicií, které svědčí o minulých srážkách. Potvrdit srážkové scénaře i u galaxií menších, trpasličích, se zdá být poněkud obtížnější. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.5.2016 - Rosetta klesá zpět k jádru komety

Téměř skrytě před zraky médií probíhá úspěšná mise sondy Rosetta. V posledních týdnech už je spolu s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak daleko od Slunce, že aktivita jádra komety výrazně klesá. Spolu s tím ale může sonda klesat níže a opět začíná období, kdy nám začíná přinášet úžasně detailní snímky tohoto podivuhodného světa. Celý článek naleznete zde.

25.5.2016 - Lunární vesnička jako nástupce ISS

Konec ISS v roce 2024 nebo 2028 se nám nyní zdá jako velmi vzdálený, ale pro kosmické agentury je právě nejvyšší čas začít přemýšlet o době „po ISS“. Jedním z cílů, o kterém se hodně mluví, je Mars. K jeho průzkumu lidskými posádkami je potřeba vykonat ještě hodně práce. Mnohem blíže je cíl, který by mohl sloužit jako cvičné hřiště. Tím je Měsíc. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.5.2016 - Dva nové satelity ve vesmíru

Evropa vyslala do vesmíru další dvě družice. Z evropské kosmické základny ve Francouzské Guyaně odstartovala raketa Sojuz. Cesta do cíle satelitům Daniele a Alizée potrvá necelé čtyři hodiny. Celý článek naleznete zde.

24.5.2016 - Výzkum Venuše - 3. díl

V předcházejícím dílu jsme se rozloučili v situaci, kdy se konečně zadařilo také Sovětům, když jejich Veněra 4 přinesla první měření přímo z atmosféry planety. Stalo se tak až sedm let od prvních pokusů o dosažení Venuše. Mezitím nezaháleli ani Američané. Jejich Mariner 2 proměřil planetu již v roce 1962 a také v dalších letech měli úspěch. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.5.2016 - 21. vesmírný týden (23.5. - 29.5.2016)

Přehled událostí na obloze od 23. 5. do 29. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc můžeme pozorovat planety Saturn a Mars. Slunce potěšilo pěknou velkou skvrnou. Chystá se start družic Galileo i dalšího Falconu 9. Celý článek naleznete zde.

21.5.2016 - Je objekt 2007 OR10 výrazně větší než se myslelo?

Transneptunické těleso 2007 OR10 v Kuiperově pásu může být podstatně větší, než se doposud myslelo. Jedná se o těleso objevené v roce 2007 týmem astronomů z Kalifornského technologického institutu (známý také jako Caltech) v Pasadeně. Tento objekt je kandidátem na trpasličí planetu a také největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému. Více se dozvíte z tohoto článku

21.5.2016 - ISS: 100 000x kolem světa

Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Celý článek si můžete přečíst zde.

20.5.2016 - Mars v opozici

Planeta Mars se 22. 5. 2016 ve 13 hodin SELČ ocitá v opozici se Sluncem. Termínem opozice astronomové označují situaci, kdy se planeta na obloze nachází naproti Slunci a díky tomu je pozorovatelná po celou noc. Mars vychází ve 21 hodin na jihovýchodě, vrcholí o půlnoci (okolo jedné hodiny SELČ) ve výšce 18° nad jihem a do rána se přesouvá k jihozápadu. Pod obzor se zanoří za rozbřesku v 5 hodin SELČ. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.5.2016 - Výzkum Venuše - 2. díl

První díl jsme věnovali úvodnímu seznámení s Venuší jako planetou a nahlédli na první, často nepříliš úspěšné pokusy o dosažení planety. V polovině šedesátých let tedy bylo zřejmé, že s Venuší, jako mírumilovnou, obyvatelnou planetou, je konec. Měření Marineru 2 jasně potvrdila, že povrch je rozžhaven na teplotu stovek stupňů a že planeta je zahalena do husté atmosféry. Zatímco první polovina let šedesátých přinesla první pokusy o průlety, v druhé polovině už jsme se dočkali přímého zásahu planety. Celý článek naleznete zde.

19.5.2016 - Překrásná hvězdnatá výzdoba

Snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT zachycuje oblast, kde záření jasných modrých hvězd nutí svítit plyn zbylý z posledního období formování nových stálic. Hvězdokupa mladých modrobílých hvězd je zde zkrášlena závojem svítícího plynu – působivě barevnou emisní mlhovinou nesoucí označení LHA 120-N55. Astronomové tyto oblasti zkoumají, aby se dozvěděli více o podmínkách, jaké panují v místech, kde se rodí nové hvězdy. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.5.2016 - Mimořádně dlouhý bolid

Na konci dubna byl k vidění další mimořádný bolid. Čtvrt hodiny po jedenácté hodině večer místního času začal svítit relativně nízko nad jihozápadním obzorem pro pozorovatele v západní části České republiky nepříliš jasně, ale postupně zvyšoval svou jasnost a svým letem směřoval k severu. Po více než 20 sekund se stal velmi poutavým pohybujícím se objektem na jinak temné bezměsíčné obloze. Celý článek naleznete zde.

17.5.2016 - Výzkum Venuše - 1. díl

Jak jste se dostali k astronomii a kosmonautice? Nebylo to náhodou díky fascinujícímu svitu jasné hvězdy večer na západě, o kterém vám někdo pravil, že to je Večernice, planeta Zemi nejbližší? Nebo to bylo nad knihami, kde popisovali úžasná přistání sond Veněra i to, jak si s nimi drsné prostředí na Venuši pohrálo… Nebo vás přitáhl vzácný přechod Venuše přes Slunce? Planeta pojmenovaná po bohyni lásky určitě přitahovala lidi odpradávna. Ale to pravé zkoumání přišlo samozřejmě až s nástupem kosmonautiky a o tom hlavně bude náš seriál. Naší snahou bude přehled o výzkumu Venuše z pohledu astronomů, ale především pomocí kosmických sond. Více se dozvíte v tomto článku.

17.5.2016 - 20. vesmírný týden (16.5. - 22.5.2016)

Přehled událostí na obloze od 16. 5. do 22. 5. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars, který bude v opozici. Aktivita Slunce se lehce zvýšila. Na Zemi přistál Dragon s materiály z ISS. Celý článek naleznete zde.

16.5.2016 - Kepler pozoroval největší bezejmený objekt ve Sluneční soustavě

Keplerovi se do hledáčku zejména v rámci mise K2 dostává mnoho zajímavých objektů a to včetně těch ze Sluneční soustavy. Před časem pozoroval největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému. Více se dozvíte v tomto článku.

16.5.2016 - Jaké jsou tři nejreálnější scénáře vzniku Deváté planety Sluneční soustavy?

Pokud Devítka existuje a skutečně obíhá Slunce po bizarně vzdálené oběžné dráze, je to oběť dávného přiblížení cizí hvězdy? Nebo je to exoplaneta vyrvaná z cizího planetárního systému? Anebo ještě jinak, je to zkrotlá potulná planeta? Zatím nevíme. Celý článek naleznete zde.

15.5.2016 - Saturnovy měsíce jsou prý docela mladé

Jak a kdy vznikla jedinečná okrasa šesté planety Sluneční soustavy, o níž vědí astronomové už od poloviny 17. století? To je dodnes tajemství. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.5.2016 - Dynamické oceány ledových měsíců

Bouřlivou geologickou aktivitu a přítomnost kapalné vody na drobných ledových tělesech, jako je například Saturnův měsíc Enceladus, se dlouho nedařilo uspokojivě vysvětlit. Na vyřešení této záhady intenzivně pracuje i americký oceánograf Robert H. Tyler. Podle něj je klíčem produkce tepla v samotném kapalném oceánu.  Celý článek naleznete zde.

14.5.2016 - NASA a SpaceX oznámily vyslání přistávacího modulu na Mars

Firma SpaceX se dohodla s americkou vesmírnou agenturou NASA na spolupráci při vyslání speciální bezpilotní verze své kosmické lodi Dragon 2, nazvané Red Dragon, na povrch Marsu již v roce 2018. Více se dozvíte v tomto článku.

14.5.2016 - Planety ve Štíru

Ve fotogenickém souhvězdí Štíra se od jara do podzimu 2016 "uchýlily" k pozorování dvě opravdu pěkné planety. Patrně nejkrásnější Saturn, ověnčený prstenci při pohledu už malým dalekohledem, byl doplněn úhlově rychleji putujícím Marsem. Pro rudou planetu přitom 22. května 2016 příroda naplánovala výraznou opozici se Sluncem, při které nás bude dělit 0,51 astronomické jednotky a kotouček Marsu tak dosáhne úhlového průměru 18,4". V malém dalekohledu se tak nabízí náznaky polárních čepiček, větší přístroj odhalí i tmavší albedové útvary. Celý článek naleznete zde.

13.5.2016 - Kepler našel dalších 1284 exoplanet

Celkový počet lidmi dosud objevených a potvrzených planet ležících mimo naši Sluneční soustavu (exoplanet) tak dosáhl úctyhodného čísla 3264. Mezi nově objevenými planetami může být asi 9 teoreticky pro nás obyvatelných světů. Více se dozvíte v tomto článku. 

13.5.2016 - Lze pozorovat ohřev koróny nanoerupcemi?

Koróna je bezpochyby nejtajemnější vrstvou sluneční atmosféry. Je obtížné ji pozorovat, neboť je horká a její vlastní záření se nachází především v ultrafialové a rentgenové oblasti spektra, není tedy ze Země pozorovatelná. Proč je koróna horká je otázkou, která budí ze sna desítky slunečních fyziků již více než šest desetiletí. Jednou z možností je neustálý ohřev tzv. nanoerupcemi. Celý článek naleznete zde.

11.5.2016 - Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově

Nenechte si ujít možnost návštěvy Astronomického ústavu v malebném "ladovském" Ondřejově, poznat práci vědců a poslechnout si mnoho zajímavého. Nebude chybět ani prohlídka největšího dalekohledu v České republice - Perkova 2-metrového teleskopu. Letos se Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově odehrají ve dnech 13. až 15. května 2016 (pátek až neděle), otevřeno vždy od 9 do 17 hodin. Více se dozvíte v tomto článku.

11.5.2016 - Fotogalerie: Přechod Merkuru přes sluneční disk

Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!

10.5.2016 - Cassini zkoumá jezera metanu na Titanu

Titan je mezi téměř dvěma stovkami měsíců ve Sluneční soustavě jediným, který je obklopen hustou atmosférou a velkými rezervoáry kapaliny na povrchu. To z něj dělá těleso podobné terestrickým planetám, především Zemi. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.5.2016 - 19. vesmírný týden (9.5. - 15.5.2016)

Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Celý článek naleznete zde.

9.5.2016 - Nová telekomunikační družice pro Mars

Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.5.2016 - Co když aLIGO zachytil gravitační vlny z gravastaru?

S velkou slávou detekované gravitační vlny možná nepocházejí od nově vytvořené černé díry, ale z gravastaru, exotického objektu z temné energie, obklopené Bose-Einsteinovým kondenzátem. Celý článek naleznete zde.

8.5.2016 - NASA vytvořila projekt obří vesmírné plachetnice

Tato plachetnice bude využívat energie velmi rychlých elektricky nabitých částic (protonů), které tvoří jednu ze složek tzv. slunečního větru. Její “plachta” bude mít průměr asi 40 kilometrů. Více se dozvíte v tomto článku.

8.5.2016 - Beskydská Morávka chystá naučnou stezku o svém meteoritu

Víte, že Morávka je pojmem ve světové astronomii? Způsobil to meteorit s rodokmenem, jehož úlomky tam dopadly před 16 lety. Obec Morávka je na to velmi hrdá. Vystavila vesmírnému kameni domovský list a chystá i naučnou stezku. Celý článek naleznete zde.

7.5.2016 - V pondělí 9.5. nastane vzácný přechod Merkuru přes sluneční disk

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně 13× za století a v Česku  byl  naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003.  Jde tedy o mimořádný přírodní jev. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.5.2016 - Vesmírná videa: březen a duben 2016

Březen a duben 2016 přinesl poměrně vyváženou mozaiku obdivuhodných objevů a zážitků v astronomii i kosmonautice. Pokusíme se nahlédnout pomocí videa na některé z nich. Nechybí tedy přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na moři, nebo třetí let rakety New Shepard. Ceres očima Dawn nám zprostředkoval seriál na našem webu. U Marsu letos očekáváme výročí 15 let oběžnice Odyssey a máme za sebou 10 let MRO. Nabídneme rovněž projížďku po Marsu a ohlédnutí za startem ExoMars 2016. Celý článek naleznete zde.

5.5.2016 - Maximum meteorického roje Eta Aquarid

Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Letos budou pro pozorování ideální podmínky, jelikož Měsíc se bude nacházet ve fázi těsně před novem. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.5.2016 - U nedaleké hvězdy byla objevena trojice potenciálně obyvatelných planet

Astronomové pracující s dalekohledem TRAPPIST na observatoři ESO/La Silla objevili trojici planet na oběžné dráze kolem mimořádně chladné trpasličí hvězdy vzdálené 40 světelných let od Slunce. Velikostí a povrchovou teplotou jsou tyto planety srovnatelné se Zemí nebo Venuší a to z nich činí jedny z nejvhodnějších dosud známých cílů pro hledání života mimo Sluneční soustavu. Zároveň se jedná o vůbec první planety objevené u takto drobné a slabé hvězdy. Výsledky byly zveřejněny 2. května 2016 ve vědeckém časopise Nature. Celý článek naleznete zde.

4.5.2016 - Jedinečný artefakt z doby formování Země

Astronomové nedávno objevili unikátní objekt složený nejspíš z hmoty, která se vyskytovala ve vnitřní části Sluneční soustavy v době formování Země, ale byla uchována v chladu Oortova oblaku po miliardy let až dodnes. Pozorování provedená pomocí dalekohledů ESO/VLT a Canada France Hawai'i Telescope ukázala, že těleso s kometárním označením C/2014 S3 (PANSTARRS) je prvním objektem na dlouhoperiodické dráze, které svými vlastnostmi spíše připomíná původní planetku z nitra Sluneční soustavy. Objekt by mohl přinést důležité informace o vzniku Sluneční soustavy. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.5.2016 - 18. vesmírný týden (2.5.2016 - 8.5.2016)

Přehled událostí na obloze od 2. 5. do 8. 5. 2016. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Nabízí se dvě jasnější komety – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci byly jen malé, ale všichni s napětím očekáváme, v jakém stavu se objeví velká skvrna 2529, která zmizela 20. dubna na odvrácené straně. Navíc už 9. května nastane přechod Merkuru přes Slunce a bylo by hezké tam nějakou pěknou skvrnu mít. Rusové vyslali raketu Sojuz z nového kosmodromu, ale místo parády v přímém přenosu zůstala spíše pachuť. SpaceX chystá další start Falconu 9. Celý článek naleznete zde.

2.5.2016 - SpaceX chtějí letět v roce 2018 na Mars. Mají na to?

Elon Musk sní o Marsu. A jeho sen se už nejspíš brzy splní. Společnost SpaceX vyrazí na Mars v roce 2018 (nebo o něco později) a podle všeho to je v jejich možnostech. Více se dozvíte zde.

1.5.2016 - Nová telekomunikační družice pro Mars

Okolo Marsu v současné době krouží hned několik satelitů, které kromě sbírání vědeckých dat plní další velmi důležitý úkol – poskytují komunikační kanál se Zemí pro ostatní stroje, které buď k Marsu přilétají, nebo se už nacházejí na jeho povrchu. NASA v rámci příprav na pilotované mise k Marsu oznámila plány na novou družici, která by mohla někdy po roce 2020 posílit marsovskou flotilu a asistovat při dalších misích. Více se dozvíte v tomto článku.

1.5.2016 - Nově objevené volně letící exoplanety

V posledních měsících a letech astronomové objevili několik exoplanet, které neobíhají kolem žádné hvězdy a volně letí mezihvězdným prostorem. Nebo potvrdili jejich existenci pomocí dalších pozorování. Celý článek naleznete zde.

30.4.2016 - Mezinárodní tým vědců zachytil při zatmění Slunce nejostřejší letící stíny

Během mezinárodní expedice za úplným zatměním Slunce 9. března 2016 v Indonésii se mezinárodnímu týmu vědců vedeným prof. Shadiou Habbalovou z Univerzity v Honolulu a prof. Miloslavem Druckmüllerem z Ústavu matematiky na FSI VUT v Brně podařilo zachytit pozoruhodný jev – letící stíny na vrstvě řídké oblačnosti před zakrývaným Sluncem. Díky sofistikovanému zpracování snímků tohoto jevu se na tento úkaz nyní může svět podívat v doposud nejlepších detailech. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.4.2016 - U trpasličí planety Makemake objeven souputník

Pátráním na periferii Sluneční soustavy objevil Hubbleův kosmický teleskop HST (NASA) malý tmavý měsíc obíhající kolem Makemake, druhé nejjasnější ledové trpasličí planety – po Plutu – v Kuiperově pásu. Více se dozvíte zde.

28.4.2016 - Čtyři lasery nad Paranalem

Dne 26. dubna 2016 se na observatoři ESO/Paranal uskutečnilo slavnostní setkání u příležitosti prvního použití čtveřice nových výkonných laserů, které jsou jednou z hlavních součástí systému adaptivní optiky pro dalekohled VLT. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.4.2016 - Další volně se pohybující planeta

Astronomové před pár dny oznámili objev další potenciální bludné planety. Objev WISEA 1147 má i zajímavé souvislosti. Celý článek naleznete zde.

26.4.2016 - Objevené a znovuobjevené komety v březnu 2016

Letošní březen dopadl z hlediska nově objevených i znovuobjevených komet naprosto stejně jako únor. Velké robotické teleskopy prohlížející oblohu totiž nalezly pouze dvě nové komety, žádný z kometárních objektů čekajících na první pozorování ve svém druhém návratu pak objeven nebyl. Obě komety byly opět objeveny v té půli měsíce, kdy pozorování neruší Měsíc v úplňku, tedy v první. V jejich názvu tím pádem nalezneme písmeno E. První kometu našel teleskop PanSTARRS, druhou pak Richard Kowalski z observatoře Catalina Sky Survey. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.4.2016 - 17. vesmírný týden (25.4. -1.5.2016)

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové. Celý článek naleznete zde.

25.4.2016 - Obyvatelná super-země

Médii se šíří informace o možné existenci obyvatelné exoplanety blízko od nás. Jak je to doopravdy? Více se dozvíte z tohoto článku.

25.4.2016 - Extrémní teploty v jádru kvasaru 3C 273

Díky spolupráci desetimetrového vesmírného radioteleskopu, umístěného na ruské družici RadioAstron alias Spektr-R, s řadou velkých pozemních radioteleskopů astrofyzikové zjistili, že teploty uvnitř kvasaru 3C 273 dosahují až 10 bilionů Kelvinů, což se vymyká jakýmkoliv teoreticky představitelným fyzikálním procesům uvnitř kvasarů. Celý článek naleznete zde.

24.4.2016 - NASA bude chtít vyrábět léky na Mezinárodní kosmické stanici

Jejich zdrojem budou na stanici pěstované speciální houby. Hlavní motivací této snahy je nutnost mít po ruce během dlouhých pilotovaných kosmických cest, např. na Mars, čerstvě vyrobené farmaceutické látky podle momentální lékařské potřeby. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.4.2016 - Evoluce Falconu 9

Budou tomu téměř čtyři roky od doby, kdy jsem sledoval první malý a nesmělý skok Grasshopperu na testovacím stanovišti. Byla sobota 21. září roku 2012 a SpaceX tehdy začala testovat motorické přistání prvního stupně rakety.  Celý článek naleznete zde.

23.4.2016 - První splašená dvojhvězda historie boří zavedené teorie

Splašené hvězdy (hypervelocity stars) už nejsou až tak výjimečné. Ale splašená dvojhvězda, to je jiná káva. Astrofyzici z ní mají těžkou hlavu. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.4.2016 - Balistická střela proti asteroidu

V historii kosmonautiky najdeme hned několik momentů, které s trochou nadsázky zaváněly začátkem hvězdných válek – třeba když americká sonda Deep Impact bombardovala svým projektilem kometu 9P/Tempel, nebo když vozítko Curiosity na Marsu začalo kolem sebe střílet laserovým dělem. Postupně se ale zvyšuje kalibr. Celý článek naleznete zde.

22.4.2016 - Lyridy nás neohromí

Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku. Více se dozvíte v tomto článku.

22.4.2016 - Organizace SETI rozšiřuje hon na radiové signály z cizích světů

Pátrání po rádiových signálech z cizích světů se nyní rozšiřuje na 20 000 planetárních systémů kolem červených trpaslíků.  Důvodem rozšiřování seznamu je změna pohledu na planety u červených trpaslíků. Až do dnes bylo mnoho z nich považováno za špatné cíle pro inteligentní mimozemský život. Celý článek naleznete zde.

21.4.2016 - 16. vesmírný týden (18.4. - 24.4.2016)

..

Přehled událostí na obloze od 18. 4. do 24. 4. 2016. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer za soumraku je vysoko Merkur, ale slábne. Nejlépe je večer vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Kometa C/2014 S2 (PanSTARRS) si dává dostaveníčko se známými objekty ve Velkém vozu. ISS se nyní občas trefuje na sluneční disk. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, z povrchu zmizí velká skvrna. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.4.2016 - V Německu se našel dosud největší meteorit

Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě. Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. Celý článek naleznete zde.

20.4.2016 - Bílý trpaslík s čistě kyslíkovou atmosférou

Trojice astronomů z brazilské Federální univerzity v Rio Grande do Sul a z německé Univerzity v Kielu objevila velmi vzácný případ hvězdy, konkrétně bílého trpaslíka, jehož hvězdná “atmosféra” je tvořena prakticky čistým kyslíkem (z více než 96 %). Více se dozvíte z tohoto článku.

20.4.2016 - Zrodil se projekt mezihvězdných nanosond k Alfě Centauri

Projekt se jmenuje Breakthrough Starshot a jeho podstatou je výkonné laserové urychlení malých a tenkých nanosond s hmotností v řádu gramů o rozměru mobilního telefonu a o síle listu papíru na rychlost 60 000 kilometrů za sekundu. Tato rychlost je zároveň rovna jedné pětině rychlosti světla. K Alfě Centauri by tak sonda měla dorazit asi za 22 let. Celý článek naleznete zde.

16.4.2016 - Laserové maskování planety Země

Velké procento planet obíhajících kolem jiných hvězd můžeme objevit při jejich zdánlivém přechodu (tranzitu) přes disk mateřské hvězdy. Stejným způsobem by mohla nějaká mimozemská civilizace objevit i naší planetu. Více se dozvíte v tomto článku.

16.4.2016 - První teplotní mapa exoplanety

Mezinárodní tým astronomů totiž nedávno využil 80 hodin pozorovacího času na infračerveném Spitzerově vesmírném teleskopu NASA pro pozorování rozžhavené kamenné planety označené jako 55 Cancri e. Celý článek naleznete zde.

15.4.2016 - Uvnitř žnoucí Pece

Tento nový snímek byl pořízen pomocí přehlídkového dalekohledu VST (VLT Survey Telescope) na observatoři ESO/Paranal v Chile. Fotografie zachycuje působivé seskupení galaxií známé jako kupa Fornax (Fornax Cluster), která se na obloze nachází v jižním souhvězdí Pec (Fornax). Kupa obsahuje plejádu galaxií různých tvarů i velikostí a některé z nich mají svá skrytá tajemství. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.4.2016 - Astronomové objevili vzácného hnědého trpaslíka

Skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Justin Crepp z University of Notre Dame, objevila vzácného hnědého trpaslíka, což je slabý objekt s vlastnostmi mezi hvězdou a planetou. Kromě toho, že pořídili poprvé jeho fotografii, tým Justina Creppa rovněž určil hmotnost hnědého trpaslíka, jeho stáří a složení – tj. základní informace, které mohou být využity jako „měřítko“ při studiu těchto těžko postižitelných objektů. Celý článek naleznete zde.

14.4.2016 - Detekce dopadů zemských miniměsíců

Zemi trvale obíhá pouze jedno přirozené těleso – náš Měsíc. Před více než sto lety však vědci poukázali na hypotetickou možnost dočasných oběžnic Země, v gravitační pasti zachycených těles z meziplanetárního prostoru, jež se v jejím okolí zdrží jen několik oběhů planety a pak systém pod vlivem poruch opět opustí. Hypotéza se dočkala potvrzení až před deseti lety. Nyní Pavel Spurný z ASU se svým týmem v široké mezinárodní spolupráci vyhodnocovali data od čtyř bolidů a testovali, zda jejich původcem byly dočasně zachycené objekty. Více se dozvíte z tohoto článku

13.4.2016 - Pátrání po exoplanetách pokračuje

Kolem Slunce obíhá 8 planet. Jak je to u jiných hvězd? Kolik planet už dnes známe, a jaké jsou? Celý článek a zvukový záznam naleznete zde.

12.4.2016 - 15. vesmírný týden (11.4. - 17.4.2016)

Přehled událostí na obloze od 11. 4. do 17. 4. 2016. Měsíc bude kolem první čtvrti. Večer je vidět za soumraku Merkur a vysoko je planeta Jupiter. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. V druhé polovině noci je vidět kometa 252P/LINEAR. ISS začíná večerní přelety přes sluneční disk. Aktivita Slunce se zvýšila, na povrchu je velká skvrna. Falcon 9 vynesl Dragon k ISS a jeho první stupeň opět bezpečně přistál, tentokrát na mořské plošině. Před 55 lety obletěl Gagarin Zemi. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.4.2016 - Obloha v dubnu: Dívejte se na Merkur, bude vidět lépe, než kdy jindy

Na večerní obloze září jedenáct hvězd s jasností do 1 magnitudy. Tolik jich není vidět v žádném jiném ročním období. Celý článek naleznete zde.

10.4.2016 - Americká raketa vynese k ISS nafukovací obytný modul

Nafukovací obytný modul bude nepochybně nejatraktivnější zásilkou, kterou má k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vynést nosná raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon. Let bude prvním projektem soukromé společnosti SpaceX po nezdařeném startu loni v létě, kdy nosná raketa Falcon explodovala. Start bude v pátek po půl jedenácté v noci středoevropského času. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.4.2016 - Dalekohled Kepler je v nouzovém režimu

Kosmický dalekohled Kepler je v nouzovém režimu. Začátek hledání bludných planet se tak odkládá. Celý článek naleznete zde.

9.4.2016 - Astronomové objevili další bludnou planetu

Astronomové objevili zřejmě další bludnou planetu. 2MASS J1119-1137 se nachází 95 světelných let od nás. Bludné planety jsou podle některých studií možná stejně běžné jako hvězdy, takže jich v naši Galaxii mohou být desítky a možná stovky miliard. Více se dozvíte v tomto článku.

9.4.2016 - Na Zemi máme čerstvý popel ze supernov

Jak se zdá, nežijeme v tak nudném kousku vesmíru, jak jsme si mysleli. Vypovídá o tom radioizotop železo-60. Věřili byste, že v okruhu pár set světelných let nedávno vybuchlo několik supernov? Více se dozvíte zde.

8.4.2016 - Souvisí neobjevená Devátá planeta s rytmem masových vymírání na Zemi?  

Bylo by to pěkné, to bezesporu, ale šance nejsou příliš veliké. Je otázkou, jestli velká vymírání na naší planetě vůbec jsou cyklická? Více se dozvíte v tomto článku.

8.4.2016 - Téměř odepsaný teleskop odhalil 72 nových asteroidů

O některých sondách se píší články velmi často, protože produkují zajímavé fotky, ale je potřeba si uvědomit, že flotila kosmických sond v sobě ukrývá i tiché pracanty. Řeč je o vesmírných sondách a dalekohledech, které dlouhé roky pilně sbírají cenná vědecká data a přitom se o nich tolik nepíše. Celý článek naleznete zde.

7.4.2016 - Nová planeta tří sluncí

Planety, obíhající na stabilních drahách v soustavách tří sluncí, jsou z hlediska nebeské mechaniky poměrně velmi vzácné. Jednou z nich je i nově objevená obří planeta KELT-4Ab, která od nás leží “jen” asi 685 světelných let daleko, směrem k souhvězdí Lva. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.4.2016 - O umění astrofotografie

Dechberoucí fotografie krajin dekorované Mléčnou dráhou, jedinečné záběry slunečních i měsíčních zatmění, schopnost poutavě vyprávět o krásách nočního nebe, cestovatelská dobrodružství do temných končin světa… To vše charakterizuje Petra Horálka, šéfredaktora astro.cz, výjimečného fotografa a nadšeného cestovatele. Celý článek si můžete přečíst zde.

6.4.2016 - Měsíce Saturnu mohou být mladší než dinosauři

Nové výzkumy napovídají, že část ledových měsíců planety Saturn, stejně tak i její proslulé prstence, mohou být pouze novodobou ozdobou. Jejich dramatický zrod nastal před pouhými 100 milióny roků, tedy mnohem později, než na Zemi vládla většina dinosaurů. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.4.2016 - Objevte tvary ve vesmíru

Aprílový měsíc se opět nese v duchu mnoha zajímavostí, do kterých se můžete zapojit s Českou kosmickou kanceláří. Prostřednictvím ESA (Evropské kosmické agentury) si ti nejmenší mohou zkusit odhalit kosmické tvary, odstartuje expedice Mars a na své si přijdou i největší nadšenci kosmonautiky. Na konci dubna totiž odstartuje již tradiční KOSMOS-NEWS PARTY s jedinečnou zahraniční návštěvou. Celý článek naleznete zde.

5.4.2016 - Nezmeškejte zákryt Venuše Měsícem

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné. Více se dozvíte v tomto článku.

5.4.2016 - 14. vesmírný týden (4.4. - 10.4.2016)

Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Celý článek naleznete zde.

4.4.2016 - Kolem kvasarů burácejí proklatě divoké větry

Analýza pozorování kvasarů odhalila nejdivočejší větry ve vesmíru, jaké jsme kdy pozorovali v ultrafialové oblasti. Je to hurikán asi tak kategorie 77. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.4.2016 - Mohlo by naše Slunce odpálit supererupci?

Podle analýzy magnetických polí na povrchu 100 tisíc hvězd to nelze úplně vyloučit. Extrémní erupce zažehují i hvězdy velmi podobné Slunci. Celý článek naleznete zde.

3.4.2016 - Výzkum Kappa Ceti pomáhá pochopit raný vývoj Země

Před téměř čtyřmi miliardami let vznikl život na Zemi. Podmínek pro vznik života na Zemi bylo mnoho, ty hlavní jsou např. pevný povrch, tekutá voda a atmosféra. Životu se však dařilo rozvíjet i díky jiné potřebné složce: přítomnosti ochranného magnetického pole. Nová studie zkoumá hvězdu Kappa Ceti, která je v současné době podobná mladému Slunci, a ukazuje, že magnetické pole hraje důležitou roli v procesu napomáhajícímu k životu. Více se dozvíte v tomto článku.

3.4.2016 - Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku

Nový snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje dosud nejjemnější pozorované detaily protoplanetárního disku v okolí Slunci podobné hvězdy TW Hydrae. Odhaluje fascinující mezeru nacházející ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce. To by mohlo znamenat, že se v tomto systému začíná rodit mladší varianta naší rodné planety, nebo možná její hmotnější extrasolární sestřenice, takzvaná super-Země. Celý článek naleznete zde.

2.4.2016 - Nejvyšší hory na Saturnově měsíci Titan

Vědci z Laboratoře tryskového pohonu NASA (Jet Propulsion Laboratory, NASA) a z Univerzity Brighama Younga v Utahu objevili dosud nejvýše položené místo na Saturnově největším měsíci Titan. Tohoto úspěchu dosáhli pomocí analýzy dat z radaru americké sondy Cassini, která již více než 11 let obíhá kolem Saturnu. Více se dozvíte z tohoto článku.

2.4.2016 - Ceres po roce se sondou DAWN - 4. díl

Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Třetí díl poodhalil taje kryovulkanismu a v posledním dílu se podíváme na místa s největším výskytem vody. Celý článek naleznete zde.

1.4.2016 - Jak staré jsou Saturnovy vnitřní měsíce?

Nová práce založená na orbitálním vývoji Saturnových měsíců naznačuje, že by jeho vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea mohly být i pouhých 100 milionů let staré. Jaká zjištění k tomuto závěru autory dovedla a jaká kosmická kataklyzmata mohla z astronomického hlediska velmi nedávné akreci měsíců předcházet? Více se dozvíte z tohoto článku.

1.4.2016 - Supertěžké částice jako další kandidáti na temnou hmotu

O tzv. temné hmotě ve vesmíru zatím víme jen to, že obsahuje značnou část hmotnosti (nebo energie) vesmíru a že jinak než gravitačním způsobem působí na své okolí (interaguje) velmi slabě. Celý článek naleznete zde.

31.3.2016 - Zvláštní typy galaxií

Astronomové nedávno objevili tři nové a neobvyklé typy galaxii - neuvěřitelně zářivé, super-spirální a přízračné (ultra-difúzní). Více se dozvíte z tohoto článku.

31.3.2016 - Model expanze oblaků ve slunečním větru

Slunce ovlivňuje meziplanetární prostor nejen gravitačně, ale i prostřednictvím projevů sluneční aktivity. Vyvržené oblaky horkého slunečního plazmatu jsou rizikem pro pozemské technologie, na nichž je naše civilizace závislá. Předpovědi těchto výronů slunečního plazmatu jsou však značně nepřesné. Větších úspěchů dosahují snahy modelovat cestu a vývoj plazmových oblaků meziplanetárním prostorem. K tomu přispěl svým modelem i Marek Vandas z ASU. Celý článek naleznete zde

30.3.2016 - Komety vizuelně kolem novu 7.4.2016

Měsíc prošel dne 23. března dalším úplňkem a nyní je jeho osvícená část pořád menší. Tím se prodlužuje délka bezměsíčné části noci a my tak máme stále lepší příležitost pozorovat slabé, difúzní objekty, jakými jsou mimo jiné i komety. V blížící se lunaci jich podle všeho budeme moct spatřit vizuálně až devět, tedy o dvě více než v době novu v první březnové dekádě. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.3.2016 - Ceres po roce se sondou DAWN - 3. díl

Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Ve třetím dílu se podíváme na kryovulkanismus a horu Ahuna. Celý článek naleznete zde.

29.3.2016 - Ceres po roce se sondou DAWN - 2. díl

Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Tentokrát se zaměříme na lineární útvary a různé světlé skvrny. Více se dozvíte v tomto článku.

29.3.2016 - 13. vesmírný týden (28.3. - 10.4.2016)

Přehled událostí na obloze od 28. 3. do 3. 4. 2016. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní oblohu stoupá celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars a na ranní obloze se objeví zajímavá kometa 252P/LINEAR. Večer se dá spatřit zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce je nízká. U ISS máme nákladní Cygnus a chystá se další Progress MS. Celý článek naleznete zde.

28.3.2016 - S odchodem Měsíce vyhlížejte večerní zvířetníkové světlo

Po jarní rovnodennosti a odchodu Měsíce na ranní oblohu můžete opět vyhlížet velmi zajímavý každoroční úkaz nad západním obzorem. Pokud máte možnost pobýt někdy v průběhu právě v následujících 14 dní někde na vysočině, vysoko v horách či nejlépe v oblastech tmavé oblohy, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení, rozhodně si ten pohled nenechte ujít. Právě v těchto dnech totiž začíná nejlepší viditelnost zvířetníkového světla. Že nevíte, co to je? Více přinášíme ve videu Evropské jižní observatoře... a budeme se těšit na vaše snímky! Více se dozvíte z tohoto článku.

28.3.2016 - Na Plutu kdysi byly řeky a jezera kapalného dusíku

Kosmická sonda New Horizons odhalila zajímavé povrchové rysy Pluta v bohatých detailech, když prolétla kolem trpasličí planety v červenci 2015. Některé z pozorovaných útvarů vypadají jako fotografie řek a jezer, která jsou pevně „ukotvena“ na místě díky nízkým teplotám na povrchu Pluta. Avšak nyní se vědci studující nová data přicházející ze sondy New Horizons domnívají, že tato zmrzlá jezera a řeky mohly být kdysi zaplněny kapalným dusíkem. Celý článek naleznete zde.

27.3.2016 - Ceres po roce se sondou DAWN - 1. díl

Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.3.2016 - Kometa 252P/LINEAR je pozorovatelná na ranní obloze

Kometa 252P/LINEAR, velké kometární překvapení letošního roku, se 21. března přiblížila Zemi na vzdálenost necelých 0,04 AU. Zatímco ve všech doposud pozorovaných návratech byla slabým, vizuálně nepozorovatelným objektem, v letošním, díky blízkému setkání se Zemí, specifickém návratu, měla dosáhnout přibližně 10-11 mag. Kometa ale drtivé většině pozorovatelů vyrazila dech. Celý článek naleznete zde.

26.3.2016 - Nová čínská stanice - už letos

Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí. Alespoň některé. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.3.2016 - Nepříjemné novinky z letu ExoMars

Čtrnáctého března vynesla raketa Proton na přeletovou dráhu k Marsu evropsko-ruskou sondu ExoMars. O vzrušení se v posledních dnech postarali brazilští astronomové, kteří na fotografiích uviděli několik větších trosek v blízkosti odlétající sondy. Zdrojem bude nosný raketový stupeň Briz-M, který zřejmě po oddělení ExoMarsu namísto úhybných manévrů explodoval. Nemohl sondu poškodit? Celý článek naleznete zde.

25.3.2016 - Beton pro stavby na Marsu

Tři výzkumníci ze Severozápadní univerzity v americkém státě Illinois vyvinuli speciální typ betonu, který vychází z typů hornin, které se vyskytují na Marsu, nepotřebuje vodu a je navíc pevnější než normální beton. Více se dozvíte z tohoto článku.

25.3.2016 - Nové výzkumy pulsaru v Krabí mlhovině

Pulsar v Krabí mlhovině dosáhl nového rekordu: Vysílá záření s největší energií, které bylo doposud na nějaké hvězdě naměřeno. Toto pozorování by mohlo zpochybnit naše dnešní chápání pulsarů. Kromě toho existuje nový, dosud málo pochopený mechanismus, který urychluje částice na vysokou energii. Toto nyní zkoumá výzkumný tým s pomocí MAGIC teleskopů. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.3.2016 - Původní obyvatel Místní skupiny galaxií

Hvězdné pole na tomto snímku pořízeném pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) a jeho mohutné kamery OmegaCAM zachycuje osamělou galaxii známou pod označením WLM neboli Wolf-Lundmark-Melotte. Ačkoli je považována za člena Místní skupiny galaxií, WLM leží zcela osamoceně na jejím okraji a je tak jedním z nejvzdálenějších příslušníků tohoto uskupení. Tato nenápadná galaxie je dokonce tak malá a izolovaná, že pravděpodobně nikdy v minulosti nedošlo k jejímu blízkému setkání s žádnou jinou galaxií. Více se dozvíte z tohoto článku.

24.3.2016 - Jason 3 zahajuje vědeckou fázi

Každá vědecká mise prochází po dosažení plánované oběžné dráhy několik týdnů až měsíců dlouhým obdobím , kdy se nejprve kontroluje stav vědeckých přístrojů, aby se mohlo později přistoupit k jejich jemné kalibraci. Jakmile tato skončí, zahájí sonda svou hlavní fázi, kdy sbírá vědecká data a posílá je na Zemi. Družici Jason-3 zabrala přípravná fáze téměř dvě měsíce – od vypuštění na oběžnou dráhu 17. ledna letošního roku. Nyní je již připravena posílat specialistům informace o změnách ve výšce mořské hladiny. Celý článek si můžete přečíst zde.

23.3.2016 - Jak a kdy poletí lidé k asteroidu?

Agentura NASA nedávno dokončila revizi postupu příprav projektu Asteroid Redirect Mission (ARM), v rámci kterého robotická loď „uštípne“ kus skály z povrchu blízkozemního asteroidu a přepraví ho k Měsíci astronautům. Jak to celé proběhne? A jak daleko jsou nyní přípravy? Více se dozvíte z tohoto článku.

23.3.2016 - Světlečervená tečka se vybarvuje

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano. Celý článek naleznete zde.

22.3.2016 - Jasný bolid na Den svatého Patrika

Jarní bolidová sezóna je v plném proudu a tak není divu, že přibývají hlášení o pozorování jasných bolidů. V letošním roce počasí v České republice není příliš přející a tak nezbývá než sledovat záběry jasných bolidů z ostatních zemí světa. Stejně tak tomu je i v případě bolidu, který byl pozorován převážně ve Velké Británii brzy ráno 17. 3. 2016 ve 3:16:54 UT (tedy místního času). Tento bolid ozářil krajinu po dobu bezmála 4 sekund a stal se tak objektem pozorovaným mnoha náhodnými svědky. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.3.2016 - 12. vesmírný týden (21.3. - 27.3.2016)

Přehled událostí na obloze od 21. 3. do 27. 3. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět celou noc. Nezapomeňme opět na dvojité úkazy měsíců a jejich stínů. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. ISS má opět kompletní šestičlennou posádku. ExoMars úspěšně odstartoval. V neděli ráno se mění čas. Celý článek naleznete zde.

21.3.2016 - Tranzit Merkuru 9.května - jak pozorovat

V pondělí 9. května 2016 nás čeká tranzit (přechod) Merkuru přes Slunce. Pokud bude jasno a navštívíte hvězdárnu nebo se vybavíte dalekohledem, budete moci pozorovat, jak se nepatrný kotouček planety Merkur postupně posouvá přes sluneční disk. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.3.2016 - V srdci Mléčné dráhy máme tajuplný vesmírný urychlovač Pevatron  

Copak nám to v nitru Galaxie urychluje částice kosmického záření na šílené energie v řádu petaelektronvoltů? V podezření je stará dobrá supermasivní černá díra, detaily ale zatím neznáme. Celý článek si můžete přečíst zde.

20.3.2016 - Jupiter nejblíže Zemi

Obloha bude od 20. března už jarní. Slunce v ten den o půl šesté ráno vstoupí do znamení Berana, den se vyrovná s nocí a začne astronomické jaro. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.3.2016 - Český matematik se propočítal k úžasným snímkům Slunce

Povrch Slunce se neustále mění, bublá a bouří. Dějí se tam neuvěřitelné, lidským okem neviditelné věci. Od roku 2010 Slunce nepřetržitě snímá sonda NASA a každých 12 sekund posílá na zemi jednu jeho fotografii.  Celý článek naleznete zde.

19.3.2016 - Jak změřit rotační rychlost obrovské černé díry?

Chce to soustředěné úsilí řady teleskopů a příznivé uspořádání dvojice nestejně velkých supermasivních černých děr. U kvasaru OJ287 se to povedlo. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.3.2016 - Nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres

Pozorování provedená pomocí spektrografu HARPS na observatoři La Silla v Chile odhalila nečekané změny jasných skvrn na povrchu trpasličí planety Ceres. Přestože Ceres vypadá při pohledu ze Země jen o málo větší než bod, pečlivá spektroskopická pozorování odraženého světla odhalila nejen očekávané změny způsobené rotací tělesa, ale také zjasňování skvrn na povrchu během dne i další variace. Celý článek naleznete zde.

18.3.2016 - Jiří Grygar osmdesátiletý

Je to neuvěřitelné, ale RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti se dožívá plných osmdesáti let. Narodil se 17. března 1936 ve Slezsku, v místech, která často měnila svou státní příslušnost. Konkrétně k té události došlo v tehdy německém Heinersdorfu, nyní jsou to Dziewiętlice v Polsku. Však také měl Jura kvůli místu svého narození problémy se získáním českého občanství po rozdělení Československa... Více se dozvíte z tohoto článku.

18.3.2016 - Další pád meteoritu s rodokmenem

V neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času ozářil rozsáhlé území především horního Rakouska, Bavorska a také jihozápadních Čech velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel především Bavorska, kde bylo v tu dobu na velké části území jasno. Jinde však sledování tohoto bolidu bylo komplikováno poměrně rozsáhlou a kompaktní oblačností, která v té době pokrývala velkou část střední Evropy. Celý článek naleznete zde.

17.3.2016 - Tmavé skvrny na Merkuru odhalily prastarou grafitovou kůru

Od okamžiku, kdy byla americká kosmická sonda MESSENGER navedena v roce 2011 na oběžnou dráhu kolem planety Merkur, a vlastně již od doby průletu sondy Mariner 10 v roce 1974, zaujaly vědce zvláštní „tmavé skvrny“ pozorované na povrchu planety. Astronomové chtěli zjistit, jaký je jejich původ a složení. Nyní na základě spektrálních dat s vysokým rozlišením, získaných sondou MESSENGER v průběhu posledních několika měsíců její mise, než dopadla na povrch planety, vědci potvrdili, že tmavé skvrny na Merkuru obsahují formu uhlíku pojmenovanou grafit a odhalují tak původní prastarou kůru planety. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.3.2016 - Evropská mise na Mars už uhání mezoplanetárním prostorem

Ruská raketa Proton včera vynesla z Bajkonuru evropskou sondu ExoMars. Ta sestává hned ze dvou částí: orbiter bude létat kolem Marsu a hledat geologický či biologický zdroj metanu zatímco malý přistávací modul dosedne přímo na povrch planety a prověří bezpečnost evropských technologií. Celý článek si můžete přečíst zde.

16.3.2016 - Sonda ExoMars na cestě k Marsu

Sonda ExoMars 2016 se nyní nachází na tranzitní dráze k Marsu, přičemž dorazí k Rudé planetě 19. října tohoto roku. Její orbitální část s názvem ExoMars Trace Gas Orbiter (TGO) pak bude obíhat kolem Marsu na kruhové dráze po dobu asi 6 let. Přistávací modul Schiaparelli, který se od orbitální části sondy oddělí 3 dny před příletem, pak bude po několik dní provádět přímý průzkum povrchu Marsu. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.3.2016 - masivní vulkanická činnost změnila tvář Marsu

V této době se posunula většina povrchových struktur na Marsu vzhledem k jeho rotační ose, a to zhruba o 20 až 25 stupňů. Příčinou této změny bylo gigantické vzedmutí hmoty či masivní výtrysky lávy v oblasti takzvaného vulkanického dómu Tharsis. Celý článek si můžete přečíst zde.

15.3.2016 - Nejdetailnější pohled na prachový disk kolem stárnoucí hvězdy

Interferometr VLTI (Very Large Telescope Interferometer) pracující na observatoři ESO/Paranal v Chile získal dosud nejdetailnější záběr prachového disku kolem stárnoucí hvězdy. Vědci tak poprvé měli možnost srovnat disky kolem mladých a starých hvězd – a ukázalo se, že v obou případech vypadají překvapivě stejně. Dokonce je možné, že disky, které se u hvězd vytvoří v závěrečných fázích života, by mohly být schopné tvorby druhé generace planet. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.3.2016 - 11. vesmírný týden (14.3. - 20.3.2016)

Přehled událostí na obloze od 14. 3. do 20. 3. 2016. Měsíc bude kolem čtvrti. Jupiter je vidět celou noc. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. Z Bajkonuru startuje v pondělí velmi očekávaná mise ExoMars2016. V pátek startuje k ISS kosmická loď s třemi kosmonauty. V neděli začne jaro. Celý článek naleznete zde.

14.3.2016 - Evropa a Rusko vyráží společně k Marsu

V pondělí dopoledne by na kosmodromu Bajkonur měl začít velký projekt ExoMars. V první fázi se k Marsu vydává orbitální stupeň a menší přistávací modul. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.3.2016 - Astronomové změřili den na exoplanetě

Hubblův dalekohled pozoroval přímo atmosféru velmi zajímavé exoplanety 2M1207b a změřil rychlost její rotace. V čem je planeta zajímavá? 2M1207b není novým objevem. Celý článek naleznete zde.

13.3.2016 - Temné satelity spouštějí bouřlivou tvorbu hvězd v trpasličích galaxiích  

Když temný satelit splyne s trpasličí galaxií, tak v ní rozpoutá horečnatou tvorbu nových hvězd. A podle toho by bylo možné temné satelity kolem trpasličích galaxií vystopovat. Alespoň podle simulací. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.3.2016 - Josef Jan Frič

Letošního 12. března si připomeneme 155. výročí narození českého průmyslníka a konstruktéra Josefa Friče. Jeho nejvýznamnějším počinem se stalo založení hvězdárny v Ondřejově a její předání Univerzitě Karlově. Celý článek si můžete přečíst zde.

11.3.2016 - Příboj na Titanu je největší v létě?

Na zasedání Americké geofyzikální unie, které se uskutečnilo v San Francisku začátkem března 2016, bylo mimo jiné řečeno, že snímky Saturnova měsíce Titan, které pořídila sonda Cassini, zachycují světlo odražené od povrchu velkého jezera Ligeia Mare, studeného jezera tvořeného uhlovodíky na povrchu měsíce. Další snímky představují stejný úkaz na dalších dvou jezerech Titanu. Úkaz je zřejmě způsoben vlnami na hladině jezera, které tak byly poprvé detekovány mimo planetu Zemi. Z toho vyplývá, že na měsíci Titan existuje mnohem větší geofyzikální aktivita, něž jsme doposud předpokládali. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.3.2016 - Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Původním záměrem redakce nebylo přinést nějaký speciální článek s fotogalerií, ale vaše ohlasy a také výběr fotografií z internetu nás přesvědčil, že by byla velká škoda se za právě uplynulým zatměním neohlédnout. Tento krátký článek je poděkováním těm z vás, kdo neváhali, do daleké Indonésie se vydali a poslali svůj obrázek. Stejně tak je poděkováním těm, kdo nám posílali tipy na zajímavé obrázky a konečně je také pozdravem našemu šéfredaktorovi. Tajně totiž doufáme, že mu to také vyšlo a že se nám brzy ozve. Jistě uznáte, že by byla škoda si neukázat to nejlepší, co se podařilo našim a světovým fotografům zachytit. Celý článek si můžete přečíst zde.

10.3.2016 - Nová čínská stanice - už letos

Otázky okolo připravované čínské orbitální stanice Tiangong-2 se dočkaly odpovědí. Alespoň některé. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.3.2016 - NASA připravuje vesmírný dalekohled

Dalekohled dostal název Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST), bude mít podobné rozměry optiky jako Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak jeho název napovídá, jeho úkolem bude sledovat vesmír v tzv. blízké infračervené (near-infrared) a částečně i ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Celý článek naleznete zde.

9.3.2016 - Sněhové zpravodajství z Pluta

Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.3.2016 - Vesmírná videa: leden a únor 2016

V pokračování našeho seriálu se podíváme na zajímavá videa, která nabídly internetové stránky na začátku letošního roku. Přelom roků je ve znamení úspěchů soukromých amerických firem. Brzy se k Marsu vydá evropsko-ruská sonda. Dalekohled JWST už má kompletní primární zrcadlo. Byly detekovány gravitační vlny a začala mise průzkumníka budoucího detektoru vln ve vesmíru. Je libo trochu kávy? Jak se vaří na ISS? A jak bychom mohli dopravit vzorky z Marsu? Čína nabídla snímky z Chang'e 3. Závěr patří netradičně také tomu nejlepšímu z konce roku 2015. Celý článek si můžete přečíst zde.

8.3.2016 - Na několik minut zmizí Slunce!

Ve středu 9. března se nad rozsáhlým územím Indonésie odehraje pozoruhodný úkaz – úplné zatmění Slunce. Zákryt naší hvězdy tmavým měsíčním kotoučem, doprovázený mnoha fantastickými úkazy v přírodě, uvidí lidé z úzkého pásu na ostrovech Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera. Movití cestovatelé putují i na mikronéský atol Wolaei, který je zatím světu prakticky neznám a skrývá jen domorodé obyvatelstvo. Za úkazem rovněž vyrazila mezinárodní vědecká expedice s českými členy, kteří jsou vedeni českým prof. Miloslavem Druckmüllerem a americkou prof. Shaiou Habbalovou k pořízení dalších dat, které při každém takovém úkazu přináší nové střípky do mozaiky studia fyziky sluneční atmosféry. Pokud jste za úkazem nemohli vyrazit, máme pro vás tip – sledujte jej na internetu! Více se dozvíte z tohoto článku.

8.3.2016 - 10. vesmírný týden (7.3. - 13.3.2016)

Přehled událostí na obloze od 7. 3. do 13. 3. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je v opozici se Sluncem, čekají nás dvojpřechody jeho měsíců. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars, v záři vycházejícího Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. V Indonésii a Tichomoří nastává úplné zatmění Slunce. Máme tu ideální období večerní viditelnosti zvířetníkového světla. Přistála dlouhodobá posádka z ISS. Falcon 9 úspěšně vynesl telekomunikační družici, ale první stupeň neměl moc šancí a při dosednutí havaroval. Studenti z Olomouce se v úterý spojí s Mezinárodní vesmírnou stanicí a budou hovořit s astronautem. Celý článek si můžete přečíst zde.

7.3.2016 - Malé těleso se přiblížilo k Zemi

V sobotu 5. března letošního roku došlo k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže, než obíhají geostacionární družice. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.3.2016 - HST zachytil galaxii z úsvitu vesmíru

Hubbleův vesmírný teleskop zachytil galaxii pojmenovanou GN-z11, která se při pohledu ze Země nachází v souhvězdí Velké medvědice ve vzdálenosti 13,4 miliardy světelných let. Je tak jen o něco mladší než vesmír sám, uvedla NASA. Celý článek si můžete přečíst zde.

6.3.2016 - Astronomové pozorovali téměř 900 galaxií za jádrem Mléčné dráhy

Tento objev pravděpodobně přispěje k poznání vlastností takzvaného Velkého atraktoru. Velký atraktor je silná gravitační anomálie, vzdálená od nás asi 150 až 250 milionů světelných let tímto směrem, která k sobě přitahuje tisíce galaxií, včetně naší Galaxie - Mléčné dráhy. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.3.2016 - Komety vizuálně v době novu

Dne 22. února se Měsíc dostal opět do fáze úplňku. Nyní je však už okolo fáze poslední čtvrti a i nadále "couvá". To samozřejmě zlepšuje pozorovatelnost difúzních objektů, třeba galaxií, mlhovin nebo hvězdokup. Vyzkoušet si v období březnového novu můžete i Messierovský maratón. Zapomínat ale nelze ani na komety, jelikož i ty nám mohou předvést ledacos zajímavého. V aktuální lunaci bychom jich celkem 7 mohli vidět i vizuálně v amatérských dalekohledech s průměrem objektivu do nějakých 40 cm. Celý článek si můžete přečíst zde.

5.3.2016 - Katalog videí dokumentující pád meteoritu Čeljabinsk

Průlet superbolidu Čeljabinsk 15. února 2013 je jedním z nejlépe dokumentovaných pádů meteoritu v lidské historii. Proběhl v ranních hodinách nad obydlenou oblastí a byl náhodně zaznamenán mnoha kamerami. Tyto video záznamy výrazně přispěly k přesným výpočtům dráhy meteoroidu jak v kosmickém prostoru, tak v atmosféře. Pracovníci ASU si dali tu práci, že vytvořili a zveřejnili katalog těchto video záznamů. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.3.2016 - Království ukrytých obrů

Z kosmického hlediska zcela nedávno se hluboko v hustých oblacích prachu zažehla hrstka hmotných hvězd. Tyto mladé žhavé hvězdy nutí svým zářením svítit okolní oblaky plynu, které jsou jako karmínově červené oblasti zachyceny na tomto novém snímku. Hvězdy o vysoké hmotnosti vystoupí ve své roli na kosmickém jevišti jen krátce a také proto je jejich původ stále záhadný. Detailní snímek, který byl pořízen pomocí dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope) pracujícího na observatoři ESO Paranal v Chile, zachycuje rozsáhlé a bohaté okolí mohutné mlhoviny, ve které se tyto obří hvězdy zrodily. Celý článek si můžete přečíst zde.

4.3.2016 - Objevené a znovuobjevené v prosinci 2015

Poslední měsíc roku 2015 byl co do nově nalezených komet ten nejúspěšnější. V prosinci totiž bylo objeveno hned 12 nových vlasatic, takový úspěch se astronomům, lépe řečeno velkým robotickým přehlídkám, podaří v průměru pouze jednou za několik let. Loňský prosinec navíc zaostal o pouhou jednu kometu za absolutním rekordem 13 objevených komet za měsíc z listopadu 2004 a 2014. Jedna kometa byla také znovuobjevena. Zajímá vás, o které komety se jedná, jaké dosáhly jasnosti, popřípadě zdali mají nějakou perspektivu do budoucna? Čtěte tedy v tomto článku.

4.3.2016 - Jak se rodí planety kolem dvojhvězdy

Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA získali nový detailní pohled na velmi rané etapy vzniku planet kolem dvojhvězd (binárních hvězdných systémů). Astronomové objevili pozoruhodnou oblast ve tvaru půlměsíce obsahující prach, která zřetelně postrádá jakýkoliv plyn. Útvar je pevně usazený ve vnějších oblastech protoplanetárního disku kolem dvojhvězdy. Závěry publikované ve zpravodaji AAAS poskytly nové pohledy na možnosti vzniku planet v binárních systémech. Celý článek si můžete přečíst zde.

3.3.2016 - Březen ve znamení těsných setkání komet se Zemí

Meziplanetární hmota nám letos v březnu přinese mnoho zajímavých úkazů. V drtivé většině případů se bude jednat o blízká setkání naší planety Země s malými tělesy Sluneční soustavy. Jak jsme vás již před několika dny informovali, už v první dekádě třetího kalendářního měsíce proletí kolem Země planetka 2013 TX68. Zahanbit se ovšem nenechají ani komety. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.3.2016 - Jak skončily sovětské raketoplány?

Během sovětského kosmického programu Eněrgija-Buran (Энергия-Буран) bylo postaveno, nebo se alespoň začalo stavět několik exemplářů raketoplánu. Jejich využití bylo různé. Některé sloužily jen pro různé pozemní testy, jiné měly časem vzlétnout na oběžnou dráhu Země. Jak tyto stroje skončily? Celý článek si můžete přečíst zde.

28.2.2016 - Na stopě planety 9: Pátrání se zužuje

Vědci z celého světa nyní zpřesňují modely dráhy předpokládané Planety 9, včetně toho, ve které části své dráhy by se tato planeta mohla v současnosti nalézat. V pohotovosti je také mnoho týmů, které se zabývají pozorováním oblohy a mají k dispozici... Celý článek si můžete přečíst zde.

27.2.2016 - Gravitační vlny pomohou objasnit vznik hvězd i černých děr

V minulých dnech způsobil nejen v řadách astronomů a astrofyziků nadšení objev gravitačních vln. Co jsou gravitační a vlny, a proč jsou důležité, vysvětlil host Studia Leonardo astronom a astrofyzik Jan Palouš z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.2.2016 - Supermasivní černé díry pumpují hmotu do vesmírných prázdnot

Skvostná simulace kusu vesmíru Illustris prozrazuje, že výtrysky hmoty ze supermasivních černých děr nejspíš plynou do nezměrných vesmírných prázdnot, voidů. Tam by se pak měla skrývat nemalá část normální hmoty vesmíru. Celý článek si můžete přečíst zde.

26.2.2016 - První spektrální analýza super-Země

Britští astronomové z University College London využili veřejně dostupná data z Hubbleova vesmírného dalekohledu a úspěšně analyzovali základní vlastnosti atmosféry nejvnitřnější planety, obíhající v systému dvojhvězdy 55 Cancri, která na obloze leží v souhvězdí Raka. Planeta 55 Cancri e je asi osmkrát hmotnější než Země a patří tedy do kategorie zvané “super-Země”. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.2.2016 - Rusko uvažuje o nasazení rakety proti rizikovému asteroidu

Praktická zkouška účinnosti této metody by se měla odehrát v roce 2036, kdy se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. O vývoj této protiasteroidové zbraně požádali ruské vědce jejich kolegové z Evropské unie, v rámci mezinárodní dělby práce. Celý článek si můžete přečíst zde.

23.2.2016 - V blízkosti Kodaně dopadl meteorit

V sobotu 6. února 2016 viděla řada obyvatel Dánska a okolních států velmi jasný bolid, který na konci explodoval. Projevil se i zvukovými efekty a jeho zbytky byly nalezeny v okolí Kodaně. Více se dozvíte z tohoto článku.

23.2.2016 - 8. vesmírný týden (22.2. - 28.2.2016)

Přehled událostí na obloze od 22. 2. do 28. 2. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc, v úterý na něm budou chvíli dva stíny. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars, v záři Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je střední. Cygnus opustil ISS. Krásný start měla japonská rentgenová družice Hitomi. Startoval také evropský průzkumník oceánů Sentinel-3A. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicí SES-9. Celý článek si můžete přečíst zde.

22.2.2016 - V souhvězdí Plachet objevili nový zdroj tvrdého gama záření

Masivní dvojhvězda Gamma Velorum, kde na sebe navzájem srší intenzivní hvězdné větry blízkých hvězdných obrů, je zdrojem intenzivního gama záření. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.2.2016 - Vychrtlé černé díry v pětirozměrném prostoru vytvářejí nahé singularity

Podle simulací na kosmologickém superpočítači COSMOS mají velmi úzké černé prstence ve vícerozměrném prostoru sklony tvořit nahé singularity, které se protiví principu kosmické cenzury. Celý článek si můžete přečíst zde.

21.2.2016 - Co ukázaly gravitační vlny

Gravitační vlny předpověděl před 100 lety Albert Einstein. Teprve teď se je podařilo přímo změřit. Co jejich detekce ukázala? Třeba to, že se hmota dokáže přeměnit v energii. V tomto případě v energii vyšší, než jakou v ten okamžik vydávaly všechny hvězdy...  Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

20.2.2016 - Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu

Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return. Celý článek si můžete přečíst zde.

19.2.2016 - Únorová obloha

S Blíženci nad hlavou, odlétající kometou a ve znamení přestupného roku. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.2.2016 - HST pozoroval pekelný svě plný jedu

Hubblův dalekohled se podíval na atmosféru exoplanety 55 Cnc e. Je to uvozováno tím, že se jedná o první prozkoumanou atmosféru super-země, ale s tím bych byl opatrný. Trochu se zapomíná na sice větší ale méně hmotnou GJ 1214b a navíc je otázkou, zda planety jako 55 Cnc e ještě považovat za super-země. Celý článek si můžete přečíst zde.

18.2.2016 - V každém astronomickém snímku se může skrývat věda

V době prvních snímků objektů noční oblohy velkými dalekohledy a širokoúhlými komorami na filmy či skleněné desky pokryté emulzí představovala astronomická fotografie významnou část astronomického výzkumu. Stejné snímky mlhovin, hvězdokup i vzdálených galaxií, které jsme obdivovali přetištěné v astronomických  knihách, sloužily k poznání stavby těchto objektů a vedly k prvním teoriím popisujícím jejich historii a vývoj. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.2.2016 - Nárůst kontinua ve slunečních erupcích

Sluneční erupce jsou nejenergetičtějšími projevy aktivity našeho Slunce, tedy procesů souvisejících se změnami organizovaných magnetických polí. Erupce připomínají povodně: probíhají rychle, způsobí kompletní přestavbu svého bezprostředního okolí a předpovědět je lze pouze statisticky. Tedy můžeme (s vysokou mírou úspěšnosti) říci, že např. v následujícím týdnu dojde na Slunci k velké erupci, už nedokážeme ale říci, kdy přesně to bude a jak moc bude mohutná. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.2.2016 - Objev gravitačních vln: co vlastně detektor LIGO zachytil?

Před 100 lety Albert Einstein vypracoval dodnes platnou teorii časoprostoru a gravitačního pole. Nyní se povedlo vědcům přímo prokázat existenci z jeho teorie plynoucích gravitačních vln čili malých šířících se zvlnění časoprostoru. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.2.2016 - Vše co víme o planetě Mars s Jiřím Grygarem

Je na Marsu život? A co voda, atmosféra? Proč je Mars červený? Poletí na Mars už konečně člověk? Kde se na něm vzaly největší sopky celé sluneční soustavy? Více si můžete poslechnout zde.

16.2.2016 - Osvětlí nám temnou hmotu temné záření Slunce?

Temné světlo, to zní jako rekvizita z nějaké depresivní fantasy. Někteří fyzici ale opravdu sázejí na temné fotony, protějšky fotonů z temného sektoru vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.2.2016 - Detekce gravitačních vln - první dojmy

Co nám vlastně přináší historické přímé zachycení gravitačních vln? Více se dozvíte zde.

15.2.2016 - V Indii možná poprvé v moderní historii zabil meteorit člověka

Stalo se tak údajně v sobotu 6. 2. 2016 v jihoindickém státě Tamil Nandu, v oblasti Vellore. Při dopadu zatím neprozkoumaného malého tělesa byl jeden člověk zabit a tři jiní byli zraněni. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.2.2016 - 7. vesmírný týden (15.2. - 21.2.2016)

Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln. Středně silná raketa Delta IV vynesla tajný satelit USA. Celý článek si můžete přečíst zde.

14.2.2016 - Terestrické exoplanety budou mít podobnou strukturu jako Země

Přestože jsou pro nás exoplanety podobné Zemi jen množstvím bodů v grafu, vědci se pokouší zjistit, jakou mají vnitřní strukturu. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.2.2016 - Kde končí říše terestrických planet?

Nejdůležitější otázkou u exoplanet je samozřejmě to, zda je obyvatelná či ještě lépe obydlená. Ale to je hudba velmi, velmi vzdálené budoucnosti, kterou možná ani nikdy neuslyšíme. Nyní se tak astronomové věnují alespoň složení exoplanet. Celý článek naleznete zde.

13.2.2016 - Gravitační vlny potvrzeny

Sto let po jejich teoretickém předpovězení, oznámilo vědecké pracoviště LIGO úspěšné pozorování gravitačních vln. Tým vědců zaznamenal zvuk způsobený kolizí dvou černých děr. Toto pozorování naplinilo poslední z předpovědí vycházející z obecné teorie relativity a otevírá nové možnosti výzkumu jevů souvisejících s především posledními fázemi životních stádií hvězd. Více podrobností naleznete v tomto článku.

13.2.2016 - Druhá černá díra v centru naší Galaxie?

Astronomové využívající radioteleskop Nobeyama s anténou o průměru 45 metrů detekovali signály o přítomnosti neviditelné černé díry o hmotnosti asi 100 000 hmotností Slunce, obíhající kolem centra naší Galaxie. Vědecký tým se domnívá, že pravděpodobná černá díra „střední hmotnosti“ je klíčem k pochopení zrození supermasivní černé díry, která se nachází v centru Galaxie. Celý článek naleznete zde.

12.2.2016 - Za Mléčnou dráhou se skrývají stovky galaxií

Radioteleskop australské observatoře Parkes pozoroval doposud neviděné galaxie, které jsou před našimi zraky skryté za centrem Mléčné dráhy. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.2.2016 - Okamžiky hvězdné slávy

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631. Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit. Celý článek si můžete přečíst zde.

11.2.2016 - Zmrzlý Létající talíř

Astronomové využívající radioteleskopy ALMA a IRAM vůbec poprvé změřili teplotu velkých prachových částic ve vnější oblasti protoplanetárního disku kolem mladé hvězdy. Při pozorování objektu s přezdívkou Létající talíř (Flying Saucer) aplikovali vědci zcela novou techniku a objevili, že přítomné prachové částice jsou mnohem chladnější, než se očekávalo: mají teplotu -266 °C. Tento překvapivý výsledek naznačuje, že bude potřeba poupravit současné představy o těchto discích. Více se dozvíte z tohoto článku.

11.2.2016 - Historické komety: 3D/Biela

Jasných komet proletělo kolem Země v historii lidstva opravdu mnoho. Ne vždy se však jednalo pouze o komety dlouhoperiodické. Když se zaměříme na ty krátkoperiodické, vybaví se nám určitě jako první kometa 1P/Halley, jež nás navštěvuje zhruba každých 75 let a dosahuje jasnosti až 0 mag. I jiné komety z katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet však dokáží nadchnout pozorovatele. Mezi ně patřila v 18. a 19. století i vlasatice 3D/Biela, objevená astronomem s českými předky. Osud jí ovšem nepřál. Pojďme si historii této komety poněkud přiblížit. Celý článek si můžete přečíst zde.

10.2.2016 - Kde končí říše terestrických planet?

Nejdůležitější otázkou u exoplanet je samozřejmě to, zda je obyvatelná či ještě lépe obydlená. Ale to je hudba velmi, velmi vzdálené budoucnosti, kterou možná ani nikdy neuslyšíme. Nyní se tak astronomové věnují alespoň složení exoplanet. Více se dozvíte z tohoto článku.

10.2.2016 - Blízký průlet planetky 2013 TX68

V sobotu 5. března letošního roku dojde k blízkému průletu malé planetky 2013 TX68 okolo Země. Pokud se vyplní nejextrémnější předpověď, odehraje se tento průlet ve výšce pouhých 17000 km nad Zemí, tedy asi 2x blíže než obíhají geostacionární družice. Pro astro-nadšence to zní zajímavě, pro někoho možná hrozivě. Není však důvod k obavám. A jak to souvisí s přebíháním dálnice? Celý článek si můžete přečíst zde.

9.2.2016 - Zemřel Edgar Mitchell, šestý muž na Měsíci

Ve čtvrtek 4. února zemřel ve floridském hospicu významný muž, kterého sonda Sputnik přiměla stát se astronautem a tato kariéra ho přivedla až na Měsíc. Pojďme si společně připomenout jeho životní pouť, na jejímž vrcholu svítí hlavně dramatické lunární přistání Apolla 14 a studium nevšedních fenoménů. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.2.2016 - 6. vesmírný týden

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží. Celý článek si můžete přečíst zde.

8.2.2016 - Klesá či neklesá jasnost KIC 8462852?

KIC 8462852 je jednou z nejslavnějších hvězd, kterou měl Kepler v průběhu své první mise v zorném poli. Zdá se, že minimálně jedna její záhada je rozlousknutá. Více se dozvíte z tohoto článku.

8.2.2016 - Na dusíkatých ledovcích Pluta plují záhadné kopce zmrzlé vody

Ve snímcích sondy New Horizons se objevily kupy ledu o průměru pár kilometrů, které plují v moři zmrzlého dusíku. Celý článek si můžete přečíst zde.

7.2.2016 - Gigantický oblak se srazí s Mléčnou dráhou

Stane se to za 30 milionů let, žádná velká tragédie to ale podle všeho nebude. Oblak Smithové nejspíš pochází z Mléčné dráhy, a zase se do ní vrátí. Přitom vznikne pěkná řádka nových hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.2.2016 - Kosmická sonda Juno se blíží k Jupiteru

13. ledna 2016 se tato americká sonda ocitla od Slunce dále, než jakákoliv jiná solárními panely poháněná sonda v historii. 3. února sonda zažehla svůj motor k dalšímu korekčnímu manévru a dostala se tak již prakticky “na dosah” k planetě Jupiter, kam doletí zhruba za 5 měsíců. Celý článek si můžete přečíst zde.

6.2.2016 - Nová metoda usnadní výzkum exoplanet

Profesor astrofyziky, Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity, vyvinul nový nástroj, který významně usnadňuje výzkum zákrytových dvojhvězd a hvězd, kolem nichž obíhají planety. Aplikace jeho metody vede mnohem snáze k přesným výsledkům, než předchozí, obvykle mnohem složitější a výpočetně náročnější astrofyzikální metody. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.2.2016 - Obří oblak plynu se blíží k naší Galaxii

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST astronomové zjistili, že staré přísloví „co letí vzhůru, musí spadnout dolů“ se dokonce vztahuje i na obrovský oblak plynného vodíku ve vnější oblasti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Neviditelný oblak letí směrem na naši Galaxii rychlostí přibližně 1 130 000 kilometrů za hodinu. Celý článek si můžete přečíst zde.

5.2.2016 - Souvislost oblaků CO s obálkami HI v Mléčné dráze

Galaxie je plná plynu. Mezihvězdné prostředí však není homogenní, je plné struktur s rozměry menšími než parsek až po rozměry kiloparsekové. Velké struktury byly objeveny jako první a patří mezi ně i obálky neutrálního vodíku (HI obálky), na jejichž katalogizaci v minulosti pracovali i vědci z ASU. Nyní se však Soňa Ehlerová a Jan Palouš věnovali výzkumu souvislosti těchto HI obálek s jinými strukturami mezihvězdné hmoty, s nakupeními oxidu uhelnatého, a hledali příčinnou souvislost. Více se dozvíte z tohoto článku.

5.2.2016 - Komety už pro malé dalekohledy

První úplněk roku 2016, ten z 24. ledna, je za námi. Couvající Měsíc opustil večerní nebe a v dalších dnech bude již ve fázi poslední čtvrti, respektive srpku míjet jasné ranní planety. Tím pádem se otevírá stále větší okno v průběhu noci s bezměsíčnou oblohou. Tento stav nahrává pozorování slabých, difúzních objektů, mezi něž řadíme i komety. A jak se jim bude v průběhu února dařit? Celkem 7 by jich mohlo být jasnějších než 15 mag, díky čemuž se dostanou do vizuálního dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm. Celý článek si můžete přečíst zde.

4.2.2016 - Astronomické úkazy roku 2016

Stojíme na prahu roku 2016, který pro nás připravil spoustu zajímavých objektů a jevů k pozorování. Hned na počátku roku si budeme moci během ledna prohlédnout všechny planety viditelné pouhým okem. Merkur bude na obloze večerní a Venuše, Mars, Jupiter a Saturn na té ranní. Více se dozvíte z tohoto článku.

4.2.2016 - Vědci objevili zatím nejrozsáhlejší planetární soustavu ve vesmíru

Ve vzdálenosti asi 100 světelných let od Slunce se nachází hvězda typu červený trpaslík, s katalogovým označením TYC 9486-927-1. Nyní vědci zjistili, že ve vzdálenosti asi jednoho bilionu kilometrů kolem ní obíhá velmi hmotná planeta s katalogovým označením 2MASS J2126−8140. Celý článek si můžete přečíst zde.

3.2.2016 - Gigantický oblak se srazí s Mléčnou dráhou

Stane se to za 30 milionů let, žádná velká tragédie to ale podle všeho nebude. Oblak Smithové nejspíš pochází z Mléčné dráhy, a zase se do ní vrátí. Přitom vznikne pěkná řádka nových hvězd. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.2.2016 - Na povrchu Měsíce mohou být pozůstatky komet z cizích soustav

Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga. Celý článek si můžete přečíst zde.

2.2.2016 - Radarové snímky asteroidu 1998 WT24

Planetka 1998 WT24 bezpečně prolétla kolem Země 11. 12. 2015 ve vzdálenosti přibližně 4,2 miliónu kilometrů, což odpovídá zhruba jedenácti vzdálenostem Měsíce od Země. Během tohoto průletu použili vědci NASA radioteleskop DSS-14 v Goldstone (Kalifornie) s anténou o průměru 70 metrů a teleskop GBT (Green Bank Telescope) v západní Virginii s anténou o průměru 100 metrů k výzkumu planetky pomocí radarového mapování. Použitím techniky známé jako bistatický radar vytvořili radarové snímky planetky s nejvyšším rozlišením. Více si můžete přečíst v tomto článku.

2.2.2016 - 5. vesmírný týden (1.2. - 7.2.2016)

Přehled událostí na obloze od 1. 2. do 7. 2. 2016. Měsíc před novem bude viditelný ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší je viditelnost planety Saturn. Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden patřil geostacionárním družicím, tento týden bychom se mohli dočkat vypuštění několika navigačních satelitů. Celý článek naleznete zde.

1.2.2016 - Na planetě trvá rok 900 tisíc let

Pokud neradi slavíte narozeniny či Vánoce, pak 2MASS J2126 může být tím správným místem k životu. Více se dozvíte z tohoto článku.

1.2.2016 - Dávné kvasary, které se zapnuly

Kvasary, bouřlivě aktivní supermasivní černé díry, se během pár let nejen vypnou, ale také zapnou. Co jsou vlastně zač? Celý článek si můžete přečíst zde.

31.1.2016 - Žádná devátá planeta objevena nebyla

Titulky novin a zpravodajských webů hlásí přelomový objev. Za Neptunem byla objevena devátá planeta Sluneční soustavy! Jenže učebnice se přepisovat nebudou. Titulková realita skutečnosti neodpovídá. Více se dozvíte z tohoto článku.

31.1.2016 - Mají signál mimozemšťanů na svědomí komety?

S napětím čekají vědci na leden roku 2017 a 2018. K Zemi se vrátí komety, které mohly být v roce 1977 zdrojem záhadného signálu z kosmu. Ten někteří lidé stále připisují mimozemské civilizaci. Celý článek si můžete přečíst zde.

30.1.2016 - Pět planet na úsvitové obloze

Na přelomu letošního ledna a února budeme mít zajímavou příležitost podívat se během druhé poloviny noci, respektive v průběhu svítání, hned na všech pět očima viditelných planet naší Sluneční soustavy. Tímto seskupením Jupitera, Marsu, Saturnu, Venuše a Merkuru bude navíc den po dni procházet couvající srpek Měsíce, blížící se k novu. Více se dozvíte z tohoto článku.

30.1.2016 - Ještě není v cíli a už láme rekordy

Americká sonda Juno v současné době není z pohledu zájemce o vesmír nijak zajímavá, vždyť jen letí prostorem a k planetě Jupiter dorazí až skoro za půl roku. Zdání ale klame – v lednu se robotický průzkumník stal nejvzdálenějším kosmickým plavidlem, spoléhajícím na sluneční baterie. Celý článek si můžete přečíst zde.

29.1.2016 - Koncem loňského roku nastal očekávaný pátý výbuch téže supernovy

Ve skutečnosti však nešlo o 5 různých pozorovaných výbuchů, ale o 5 časově i prostorově různě posunutých obrazů jednoho a toho samého výbuchu vzdálené supernovy Refsdal. Časový i prostorový rozptyl různých obrazů supernovy byl způsoben jevem tzv. gravitační čočky, která se rozkládá mezi supernovou a Zemí. Více se dozvíte z tohoto článku.

29.1.2016 - Čistý a upravený galaktický soused

Některé galaxie jsou doslova napěchovány prachem, zatímco u jiných najdeme mezi hvězdami a oblaky plynu jen nemnohé tmavé čmouhy neprůhledných kosmických sazí. Na tomto snímku pořízeném mohutnou kamerou OmegaCAM pomocí dalekohledu ESO/VST na observatoři Paranal v Chile je zachycen neobvyklý objekt – malá galaxie IC 1613, která je, pokud jde o prach, doslova hnidopichem čistoty! IC 1613 obsahuje velmi malé množství kosmického prachu, což astronomům umožňuje podrobně prozkoumat vše ostatní, co se v ní nachází. Není to však pouze otázka zevnějšku, nedostatek prachu v této galaxii je z vědeckého hlediska důležitý pro naše chápání okolního vesmíru. Celý článek si můžete přečíst zde.

28.1.2016 - V Praze vystoupí světově proslulý astronom

Učená společnost České republiky vás zve na veřejnou přednášku slavného kosmologa, Prof. Joachima Wambsgansse, která se uskuteční v sobotu 30. ledna 2016 v 15:00 v budově Akademie věd. Známý astronom bude veřejnost seznamovat s novinkami ze světa záludné, ale fascinující kosmologie. V přednášce se bude zabývat zejména pozoruhodnými jevy gravitačních čoček. Více se dozvíte z tohoto článku.

28.1.2016 - Před třiceti roky zahynulo sedm astronautů

Pouhých 73 sekund trval v úterý 28. ledna 1986 desátý start amerického raketoplánu Challenger se sedmičlennou posádkou na palubě. Potom prorazila špička utrženého pomocného motoru hlavní nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem a na nebi nad Kennedyho kosmickým centrem na Floridě se rozpoutalo ohnivé peklo… Celý článek si můžete přečíst zde.

27.1.2016 - V australském jezeře byl nalezen meteorit

Australští vědci našli na dně vyschlého jezera meteorit, který dopadl na zemský povrch 27. listopadu 2015. Na úspěchu akce se velkou měrou podílela data z bolidové sítě Desert Fireball Network (DFN). Úspěch symbolicky slavili na Silvestra 2015, kdy kosmický úlomek vylovili. Více se dozvíte z tohoto článku.

27.1.2016 - HST pozoroval galaxii s nenasytnou černou dírou

Publikovaný snímek, který pořídil Hubbleův kosmický dalekohled HST, ukazuje spirální galaxii NGC 4845, která je od Země vzdálena více než 65 miliónů světelných roků. Na obloze se promítá do souhvězdí Panny (Virgo). Orientace galaxie zřetelně odhalila pozoruhodnou spirální strukturu galaxie: plochý a skvrnitý prachový disk obklopující jasnou galaktickou výduť. Celý článek si můžete přečíst zde.

26.1.2016 - Bouřlivý vývoj kvasaru

Nejzářivější známou galaxií ve vesmíru je kvasar W2246-0526. Nachází se tak daleko, že tak, jak jej dnes pozorujeme, vypadal, když byl vesmír mladší než 10% svého současného stáří. Mladá galaxie je, podle posledních pozorování získaných pomocí radioteleskopu ALMA, natolik bouřlivým prostředím, že vyvrhuje obrovská množství plynu, ze kterého mohou vznikat nové hvězdy. Více se dozvíte z tohoto článku.

26.1.2016 - 4. vesmírný týden (25.1. - 31.1.2016)

Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci. Celý článek si můžete přečíst zde.

25.1.2016 - Astronomové mají nepřímé důkazy o velmi vzdálené velké planetě za drahou Pluta

Astronomové Konstantin Batygin a Michael E. Brown, kteří pracují v Kalifornském technologickém institutu, zveřejnili článek, ve kterém předpověděli existenci zatím neobjevené velké planety, která se nachází v oblasti Kuiperova ledového pásu, tedy na vzdálené periferii Sluneční soustavy. Více se dozvíte v tomto článku.

24.1.2016 - Ve stopách galaktického nemluvněte

Efekt gravitační čočky umožnil objevit slabý objekt mladé galaxie, vzniklé v době, kdy byl vesmír jen asi 400 milionů let starý. Celý článek si můžete přečíst zde.

23.1.2016 - Budou se přepisovat učebnice?

Slunce v naší soustavě neobíhá osm, ale devět planet. A tou poslední není Pluto, ale mnohem větší a vzdálenější těleso. To alespoň uvádějí dva američtí vědci z Kalifornského technologického institutu. Podle nich má dosud neznámá planeta tak vzdálenou dráhu, že oběhne Slunce jednou za 10 až 20 tisíc let.Více se dozvíte z tohoto článku.

23.1.2016 - Čínská automatická sonda přistane na odvrácené straně Měsíce

Čínská sonda s názvem Chang’e-4 by měla tuto misi jako úplně první sonda v historii uskutečnit již v roce 2018. Původně ji Čína plánovala až na rok 2020. Celý článek si můžete přečíst zde.

22.1.2016 - Objevena nová devátá planeta Sluneční soustavy?

Astronomové z Caltechu (Pasadena, CA) uveřejnili v časopise Astronomical Journal článek, který popisuje jejich práci na průzkumu těles Kupierova pásu, vedoucí k popisu hypotetické veliké planety obíhající za daleko za oběžnou drahou Neptunu. Těleso je zatím předpovězeno matematickým modelem, následovat bude vizuální hon po Planetě Devět. Více se dozvíte z tohoto článku.

22.1.2016 - Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Celý článek si můžete přečíst zde.

21.1.2016 - Uslyšíme ještě Philae z povrchu komety?

Devátého července 2015 – ve střední Evropě zuřilo horké léto a německý tým naposled dostal díky přenosovým kapacitám sondy Rosetta data z modulu Philae, od té doby zařízení mlčí. Řekli byste si, lander se probudil z hibernace jednou, dokáže to i znova. Jenže „domovská“ kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko se od poloviny srpna již vzdaluje od Slunce směrem k dráze Jupiteru a teploty na jejím povrchu se blíží pro lander vražedné hranici. Vědci ale nejsou ještě připravení vzdát se Philae. Více se dozvíte z tohoto článku.

21.1.2016 - Supererupce na hvězdě DG CVn

Nejbouřlivějším projevem aktivity Slunce jsou sluneční erupce, související s překotnou přestavbou magnetických polí. Není žádným tajemstvím, že projevy erupcí podobných těm slunečním jsou již desítky let registrovány i u jiných hvězd. Celý článek si můžete přečíst zde.

20.1.2016 - Vysvětlí množství temné hmoty ve vesmíru nová teorie sekundární inflace?  

Dnešní množství stále neznámé temné hmoty ve vesmíru se mohlo vytvořit díky sekundární inflací, která by se odehrála pár zlomků sekundy po Velkém třesku. Více se dozvíte z tohoto článku.

20.1.2016 - Nejzářivější supernova v historii

Supernova s katalogovým označením ASASSN-15lh se loni v maximu rozzářila jako 570 miliard našich Slunci nebo jako světelný zdroj až 50krát intenzivnější než všechny hvězdy naší galaxie, Mléčné dráhy, dohromady. Celý článek si můžete přečíst zde. 

19.1.2016 - Nová metoda pomůže najít obyvatelné planety

Nová metoda umožňuje přesné měření gravitačního zrychlení na hvězdách stejně tak jako velikost jejich exoplanet. Jak moc vážíme závisí na gravitaci samotné planety, na které stojíme. Stejně tak u hvězd je gravitace důležitým parametrem, který se v průběhu života hvězdy drasticky mění a poskytuje tak informace o stáří a stupni vývoje hvězdy. Vzhledem k tomu, že se nám hvězdy jeví jen jako malé světlé body na noční obloze je tuto hodnotu velmi těžké měřit. Více se dozvíte z tohoto článku.

19.1.2016 - 3. vesmírný týden (18.1. - 24.1.2016)

Přehled událostí na obloze od 18. 1. do 24. 1. 2016. Měsíc mění fázi ze čtvrti k úplňku. Pozdní večer a druhá polovina noci patří Jupiteru. Kometa Catalina je nad Velkým vozem. Aktivita Slunce je nízká. Rusové vybrali název nástupce Sojuzu. SpaceX opět chystá vynést družici a možná i přistane s prvním stupněm. Celý článek si můžete přečíst zde.

18.1.2016 - Sledujte astronomy při lovu exoplanety u Proxima Centauri

Astronomové spustili netradiční projekt. Prostřednictvím internetu a sociálních sítí můžete sledovat lov exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce. Více se dozvíte z tohoto článku.

18.1.2016 - Nejzářivější hypernova všech dob mate astronomy

Hypernova všech hypernov ASASSN-15lh explodovala tak jasně, že přezářila 57 galaxií typu Mléčná dráha najednou. A astronomové nevědí, jak je to mohlo stát. Celý článek si můžete přečíst zde.

17.1.2016 - Máme v Mléčné dráze druhou ohromnou černou díru?

Japonští astronomové vystopovali velikou černou díru v oblaku CO-0.40-0.22, ve vzdálenosti pouhých 200 světelných let od supermasivní černé díry Mléčné dráhy. Více se dozvíte z tohoto článku.

17.1.2016 - Jak by se žilo pod supermasivním černým sluncem?

Kolem supermasivní černé díry by mohla obíhat terestrická planeta, kde by fungoval život podobný pozemskému. Výpočty interdisciplinárního týmu fyziků z Olomouce a Opavy potvrzují možnost existence bizarních obyvatelných světů představených ve filmu Interstellar. Celý článek si můžete přečíst zde.

16.1.2016 - Tři observatoře NASA zvážily mladou kupu galaxií

Základní parametry nového objevu: Mimořádně velká vzdálenost velmi hmotné kupy galaxií pojmenované IDCS J1426.5+3508, která byla detailně studována třemi velkými kosmickými observatořemi NASA. Publikovaný snímek se skládá z rentgenového záření zachyceného observatoří Chandra (modrá barva), z viditelného světla detekovaného pomocí HST (zelená barva) a infračervená data pořídila družice Spitzer (červená barva). Jedná se o nejhmotnější kupu galaxií detekovanou v tak mladé etapě vývoje vesmíru. Více se dozvíte z tohoto článku.

16.1.2016 - První světlo pro budoucího průzkumníka černých děr

Hlavním úkolem zařízení GRAVITY nově instalovaného na dalekohled ESO/VLT v Chile je detailní průzkum okolí černých děr. Během prvních pozorování se s pomocí tohoto přístroje podařilo úspěšně zkombinovat světlo zachycené všemi čtyřmi pomocnými dalekohledy systému VLT. Členové rozsáhlého týmu evropských astronomů a inženýrů z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v Garchingu, kteří zařízení GRAVITY navrhli a postavili, jsou z reálných schopností zařízení nadšení. Již během těchto testů se podařilo dosáhnout řady významných prvenství. GRAVITY se tak stal nejvýkonnějším přístrojem pro interferometr VLTI, jaký byl dosud instalován. Celý článek naleznete zde.

15.1.2016 - Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature. Více se dozvíte z tohoto článku.

15.1.2016 - Ceres v detailu připomíná Mars

Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Celý článek si můžete přečíst zde.

14.1.2016 - Kvasar, který se vypnul

Nad napínavý příběhem kvasaru SDSS J1011+5442 nezůstalo jediné oko astrofyzika suché. Nezměrnému galaktickému motoru podle všeho došlo palivo. Více se dozvíte z tohoto článku.

14.1.2016 - Hledejme mimozemské civilizace v kulových hvězdokupách

Toto doporučení v sobě obsahuje výzkumná práce astrofyziků z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) a indického ústavu Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji. Celý článek si můžete přečíst zde.

13.1.2016 - Kosmická procházka dvou Timů

Pokud pominu nejmladší generaci, tak asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že asi každý někdy viděl americký seriál Kutil Tim. Asi není potřeba připomínat, že technické zlepšováky hlavního hrdiny se jen málokdy daly označit za úspěšné. A vida – náhoda tomu chtěla, že se jmenovci seriálové postavy sešli na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a 15. ledna je čeká společný výstup do otevřeného prostoru. Všichni ale očekávají, že jejich práce bude o poznání spolehlivější, než na co jsme od „Tima“ zvyklí z televizního seriálu. Více se dozvíte z tohoto článku.

13.1.2016 - Dr. Antonín Bečvář a jeho dalekohled

10. ledna 2016 uplynulo 51 let, co zemřel jeden z největších astronomů naší vlasti. Byl to opravdu velikán astronomie i diplomacie. Narodil se 10. června 1901 a celý svůj život zasvětil astronomii. Našlo by se pravděpodobně mnoho významných vědců, kteří by tomuto člověku s nalomeným zdravím i „nevhodným" politickým přesvědčením, mohlo jen tiše závidět jeho věhlas. Bečvář pozoroval komety, meteory a sluneční fotosféru, ale nejvíce je znám jako autor hvězdných atlasů. Hvězdárna v Úpici navíc vlastní jeho vlastnoručně vyrobený dalekohled, který byl zachován v původním, ale velmi dobrém stavu. Celý článek si můžete přečíst zde

12.1.2016 - Na večerní obloze se nachází kometa v outburstu

Když byla objevena kometa C/2013 X1 (PanSTARRS), zdálo se, že půjde o vcelku zajímavý objekt, který bude viditelný i běžnými triedry. Tato očekávání však byla mírněna kvůli povaze komety – prvotní výpočty totiž ukázaly, že se jedná o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku, jež má potenciál spíše zpomalovat rychlost zjasňování při přibližování se ke Slunci. Situace ale bude pravděpodobně poněkud jiná, kometa nám navíc před několika dny předvedla outburst, tedy náhlé zjasnění. Více se dozvíte z tohoto článku.

12.1.2016 - 2. vesmírný týden (11.1. - 17.1.2016)

Přehled událostí na obloze od 11. 1. do 17. 1. 2016. Měsíc bude na večerní obloze a dorůstá do čtvrti. Po setmění je vidět dvojici slabých planet Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Večerní oblohu zdobí kometa X1 PanSTARRS, viditelná i menším triedrem. Ranní kometa Catalina je ještě jasnější a pohybuje se kolem konce oje Velkého vozu. Aktivita Slunce je opět nízká. Američané začali vyrábět nové plutonium pro kosmické mise. Slováci hlásí, že jejich první družice je hotova. Celý článek je možno nalézt zde.

11.1.2016 - Pozoruhodné atmosférické úkazy v prosinci 2015 a výhled na leden

S novým rokem si dovolujeme čtenářům představit nový seriál. Bude vás seznamovat vždy počátkem měsíce s výběrem nejzajímavějších fotografií optických atmosférických jevů, které v uplynulém měsíci zaslali čtenáři. Současně si přiblížíme ty jevy, které lze očekávat na obloze v dalším měsíci a připojíme pár námětů na pozorování. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

11.1.2016 - Zimní kometa Catalina

Poslední roky je, zdá se, už pomalu tradicí, že v období okolo Vánoc oblohu okoření nějaká jasnější kometa. Ani přelom roku loňského s letošním není výjimkou, a tak se opět můžeme kochat jednou vlasaticí. Tou je nyní kometa C/2013 US10 (Catalina), která se blíží k maximu své jasnosti a pro svou polohu na obloze ve Velkém voze v období krátce po novu není snad jednoduššich podmínek k jejímu nalezení. Celý článek naleznete zde.

10.1.2016 - Záhada bouřkových rudých skřítků

Hromy a blesky při bouřce, ty zná každý. Ale rudé skřítky? Jev fascinujících nadoblačných blesků červené barvy se vědecky zkoumá teprve krátce a je toho ještě hodně, co o nich nevíme. Celý článek si můžete přečíst zde.

9.1.2016 - Mars přijde o svůj větší měsíc

Phobos, větší ze dvou měsíců Marsu, se pomalu k planetě přibližuje a jeho zkáza je neodvratná. Přesto se tělesa nesrazí. Phobos se totiž rozpadne na malé fragmenty, které budou dál kroužit kolem planety, podobně jako prstence u Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu. V celé Sluneční soustavě je Phobos jedním ze dvou měsíců, které se ke své planetě přibližují. Více se dozvíte z tohoto článku.

9.1.2016 - Kepler objevil exoplanetu v hvězdokupě Hyády

Kosmický dalekohled ale pokračuje dál – od března 2014 pracuje v rámci mise K2. V ní postupně střídá zorná pole, má pouze dva gyroskopy a musí mu pomáhat motory a tlak slunečního záření. Přesto Kepler i dál chrlí objevy a data. Celý článek si můžete přečíst zde.

8.1.2015 - Najdeme cizí civilizace v prastarých kulových hvězdokupách?  

Jak se zdá, cizí civilizace hledáme špatně. Co kdybychom se podívali do kulových hvězdokup, v nichž by to civilizace měly příjemně blízko k sousedním planetárním systémům? Více se dozvíte z tohoto článku.

8.1.2016 - Udržely póry sluneční cyklus v době Maunderova minima?

Existence sluneční aktivity, projevující se zejména přítomností slunečních skvrn, je obecně známým faktem. Méně známým faktem může být, že tato aktivita není stálá, že se dlouhodobě mění. Tyto změny jsou dokonce cyklické, s hlavním taktem s délkou přibližně 11 let. Z historie však známe i dlouhá období výrazně snížené aktivity, tzv. velká minima. Nejznámějším je “výpadek” sluneční činnosti mezi roky 1645 a 1715, označovaný jako Maunderovo minimum, který je spojován s celkově chladným klimatem. Celý článek si můžete přečíst zde.

7.1.2015 - NASA bude mít kolem roku 2018 obytný modul pro meziplanetární cesty

Tento modul (habitat) bude pravděpodobně připojen k pilotované kosmické lodi Orion a Kongres Spojených států pro tento účel v rámci projektů NASA vyčlenil 55 milionů dolarů. Více se dozvíte z tohoto článku.

7.1.2015 - Nenechte si ujít těsné setkání Venuše se Saturnem

Na novoroční ranní obloze se schyluje k opravdu pěkné podívané. Jasná jitřenka Venuše se po období "osamělosti" opět ocitá ve společnosti jiných objektů Sluneční soustavy, a to konkrétně Měsíce a planety Saturn. Na ranní obloze se 7. ledna 2016 přiblíží k planetám náš Měsíc ve fázi úzkého srpku (nedaleko bude i hvězda Aldebaran) a 9. ledna 2016 se planety octnou na nebi úhlově tak blízko, že je bude možné obě najednou pozorovat ve zorném poli dalekohledu. Celý článek naleznete zde.

6.1.2016 - Objevené a znovuobjevené komety v listopadu 2015

Předposlední měsíc roku 2015, listopad, se z hlediska nově nalezených komet docela podařil. Velké oblohové přehlídky zachytily celkem 6 komet, které před tímto měsícem ještě nikdy nebyly zpozorovány. Žádná kometa tentokrát nebyla znovuobjevena což znamená, že katalog očíslovaných krátkoperiodických komet v sobě i nadále obsahuje 330 vlasatic. Chcete se o v listopadu objevených kometách dozvědět více? Pak pokračujte v čtení tohoto článku. Více se dozvíte z tohoto článku.

6.1.2016 - Tisíc záblesků záření gama

Astronomická družice NASA s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) zaregistrovala již tisící záblesk záření gama (gamma-ray burst, GRB). Jedná se o nejenergetičtější exploze ve vesmíru, obvykle spojované se zhroucením velmi hmotných hvězd a se zrozením černé díry. Družice Swift je i po jedenácti letech stále v dobré kondici a pokračuje v pozorování. Celý článek si můžete přečíst zde.

5.1.2015 - Komety visuálně v době novu

Dne 25. prosince nastal poslední úplněk roku 2015. Nyní se náš vesmírný souputník již přesunul do poslední čtvrti, vychází tedy až po půlnoci a my můžeme využít stále déle trvající tmy v průběhu noci. Nejideálnější situace samozřejmě nastane v době kolem 10. ledna, tudíž okolo novu. A které z objektů můžeme za takových podmínek dobře pozorovat? Ty difúzní a slabé, jakými jsou například i komety. Těch uvidíme v první lunaci letošního roku v našich amatérských dalekohledech hned osm. Více podrobností se dozvíte z tohoto článku.

5.1.2016 - 1. vesmírný týden (4.1. - 10.1.2016)

Přehled událostí na obloze od 4. 1. do 10. 1. 2016. Měsíc bude koncem týdne v novu. V noci na pondělí vrcholí meteorický roj Kvadrantid. Večer končí dobrá viditelnost planety Merkur, po setmění je vidět Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Ráno dojde k velmi těsnému setkání Saturnu a Venuše, předtím kolem projde srpek Měsíce. Kometa Catalina je velmi vysoko v Pastýři. Aktivita Slunce byla zvýšená, ale nyní dochází k útlumu. Američané si pojistili starty raket Atlas V s ruskými motory i po roce 2020. Celý článek si můžete přečíst zde.

4.1.2016 - Úplňky nejsou jen v úterý

Jak často je Měsíc v úplňku? A může se měsíční úplněk vázat vždy k nějakému zcela konkrétnímu dni v týdnu? Více se dozvíte v tomto článku.

4.1.2016 - Obloha v lednu: Planetární rande, roj meteorů a kometa Catalina

Už ze 3. na 4. ledna může překvapit meteorický roj Kvadrantid, i když má maximum za bílého dne. 9. ledna v pět hodin ráno se odehraje konjunkce Venuše se Saturnem. Celý článek si můžete přečíst zde.

3.1.2016 - Ruská Federální kosmická agentura Roskosmos se po Novém roce přemění ve státní korporaci

Prezident Putin podepsal 28. prosince 2015 speciální dekret, kterým zrušil dosavadní Federální kosmickou agenturu Roskosmos založenou v březnu 1992. Více se dozvíte z tohoto článku.

3.1.2016 - 215 let po objevu planetky Ceres ji snímá DAWN z největší blízkosti

1. ledna 1801 objevil Giuseppe Piazzi první planetku za dráhou Marsu. Posléze se ukázalo, že jich tam je statisíce a že tato je pouze největší. Dokonce se vešla do kategorie trpasličích planet. V současnosti kolem ní operuje sonda DAWN a od prosince je na nejnižší oběžné dráze, která pro ni byla plánována. Jde o výšku kolem 385 km nad povrchem. To je asi třetina vůči průměru planetky, která má bezmála 1000 km. Začínají přicházet první snímky. A je to opravdu jiná dimenze pohledů na toto vesmírné těleso. Celý článek si můžete přečíst zde.

2.1.2016 - Jupiter si dá rande s Měsícem, Venuše se Saturnem

Na obloze jsou nyní vidět všechny planety. Dne 9. ledna nastane výrazná konjunkce Venuše a Saturnu. Více se dozvíte v tomto článku.

1.1.2016 - Rekordní exoplaneta má dvě slunce

Exoplaneta KOI-2939b je v mnoha ohledech unikátní. Má rekordní oběžnou dobu a obíhá okolo dvou hvězd současně. Celý článek si můžete přečíst zde.